Podivíni ve sněmovně, na nichž leží budoucnost Babišovy vlády

Ve středu bude mít země nového premiéra, Miloš Zeman jmenuje předsedou budoucí vlády Andreje Babiše. Jména ministrů už jsou také známá – Babiš s prezidentem Zemanem se sice minulý týden dohodli, že je zatím neprozradí, ale druhý den byla v médiích (viz box níže).

Premiéra tedy bude hned, vládu jmenuje prezident už příští týden, co zbývá, je sehnat pro onu vládu podporu ve sněmovně – potřeba je nejméně 101 hlasů ze dvou set, aby její návrhy procházely a mohla vůbec pracovat. A tuhle důvěru pro vládu Andrej Babiš zatím vyjednanou nemá - a ani se nerýsuje možnost, že by ji mohl získat.

Jedině že by Tomio Okamura myslel svoje výroky, že jeho poslanci z SPD vládu nepodpoří, naopak. A k tomu by bylo potřeba ještě hlasy komunistů – i oni, stejně jako Okamura, od voleb s Babišovým hnutím ANO hlasují v nepřiznané koalici o všech návrzích ve sněmovně.

Odpovídám ano, nebo taky ne

„Nepodpoříme,“ řekl minulý týden na tiskové konferenci Okamura, „stáli bychom pouze o přímou účast ve vládě. S Andrejem Babišem jsem o tom mluvil, řekl, že ne.“ V atriu poslanecké sněmovny tu tiskovku poslouchá spousta novinářů, stejně jako všechny ostatní od chvíle, kdy se ukázalo, že výměnou za post místopředsedy sněmovny a vedení výborů a komisí hlasuje SPD s Babišem.

To je velká změna. Dřív mluvil Okamura – stejně jako komunisté, kteří teď mívají taky plno – pravidelně do prázdného sálu k jednomu dvěma povinně si zapisujícím zpravodajům. Než odpověděl na tuto otázku, odpovídal na jiné, které se mu tak dobré nezdály: jeho SPD v poslední době budí rozruch hlavně tím, jak vychází najevo, koho za zády Tomia Okamury vlastně volby vytáhly do lavic zákonodárců. Konspirační teoretici, milovníci Ruska a lidé, kteří šíří hoaxy a dezinformace.

Jeden takový stojí Okamurovi po boku i na tiskovce: Radek Koten, kterého SPD úspěšně po kšeftech s podporou Babišova hnutí nominovala na post předsedy Bezpečnostního výboru sněmovny. To je ten, jehož členové se zabývají například kyberbezpečností naší země.

Radek Koten je na Facebooku členem mnoha podivných skupin, třeba „Za záchranu světa před Němci, ilumináty a USA“ nebo „Stop Američanům, stop americkým kolonám a stop americké provokaci Ruska“. A na svém profilu na sociální síti sdílel jako zajímavý a k zamyšlení například příběh o „jedné již nežijící babičce“, která kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, předpověděla, že dobro je na Východě a zlo přijde ze Západu. Pan Koten se vyznačuje tím, že se často usmívá. I na tiskové konferenci s Tomiem Okamurou a Radimem Fialou, místopředsedou SPD a bývalým dlouholetým členem ODS, se usmívá, připraven odpovídat na dotazy.

Když jeden dostal – jestli chce odejít z EU a NATO – říká, že by se musel teprve zamyslet, zda ano, či ne; a se zprávou BIS o sílícím ruské propagandě že se teprve seznámí. Z kaše ho vytahuje Okamura s Fialou – hlavně tím, začínají jako obvykle útočit na redaktorku ČT, která dotaz na dezinformace položila.

„Neurčujte, jakými tématy se máme zabývat, co si máme dávat na Facebooky a co si máme myslet. Propaganda České televize je otřesná, nejvíce dezinformační jsou zprávy ČT,“ říká Okamura a říká to pět minut. Pan Koten se usmívá. A ve sněmovně se poslanci z demokratických stran radí, jak zabránit budoucím nápadům náhle důležité strany okamurovců na politické ovládnutí veřejnoprávních médií. (Rozhovor s poslancem Kotenem zde.)

Akce „brod“

Po sněmovních kuloárech chodí další poslanec za SPD, jehož názory plnily stránky novin brzy po volbách, třeba že nebude odpovídat na otázku, protože se nechce do ničeho „zabrušovat“, aby se pak nemusel „vybrušovat“. Na sociálních sítích kvůli tomu Miloslav Rozner čelil masivnímu posměchu. „Ale zase kdo to má, je tady tolik poslanců a nic se o nich neví a já už jsem známý,“ říká sám poslanec.  „A na Facebook už od té doby nechodím a hned mám spoustu času.“

Jeho kolega, bývalý důlní záchranář Marian Bojko, si libuje, jak je to ve sněmovně zatím „brnkačka“, v dole že to byla jiná, měl tam zodpovědnost a bylo to i časově náročné. „Tady to jde dobře, to není žádná náročná práce,“ říká. V klubu se dohodli, že na otázky bude za okamurovce zatím odpovídat jen vedení strany, Okamura s Fialou. „Ale časem i my, až se s tím seznámíme, máme před sebou čtyři roky,“ dodává Rozner.

A ty čtyři roky mohou brzy začít plynout nanovo. „Je jasné, že tato vláda podporu nezíská,“ říká předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Mezi poslanci z klubu ANO, kteří by měli být o plánech Andreje Babiše ohledně budoucnosti vlády nejinformovanější, se už otevřeně mluví o předčasných volbách jako o možnosti, pokud by Babiš podporu pro vládu nesehnal.

Plánují je na termín voleb komunálních v říjnu příštího roku. A do té doby mluví o variantě, které přezdívají „brod“ - tedy že by se tím nějak probrodili a sháněli by pro jednotlivé návrhy podporu ve sněmovně tu u jedné, jindy u jiné strany.

Ještě tu může být jeden pokus Andreje Babiše o sestavení vlády, pokud mu ta první ve sněmovně nevyjde – a do té doby prý doufá, jak říkají jeho straníci, že se mu podaří „zlomit ODS“, případně sociální demokraty s lidovci. Obcházet je ANO plánuje od tohoto týdne. Jak vyplynulo z rekonstrukce dosavadních povolebních vyjednávání, zatím Andrej Babiš nabídku na koalici žádné z demokratických stran nedal.

Všechny – ODS, TOP 09, Starostové, KDU-ČSL, ČSSD – do vlády s obviněným premiérem jít odmítají, jak zaznělo mnohokrát už před volbami. Jediní, kdo zatím nabídku do vlády dostali, jsou Piráti. Na schůzce hned po volbách jim ji dal místopředseda ANO Petr Vokřál, brněnský primátor - jednání s dalšími předsedy vedl pak přímo Andrej Babiš. Piráti Vokřála odmítli.

O pozadí jednání Andreje Babiše s předsedy politických stran, o jeho reputaci v zahraničí a o tom, co může být dál, čtěte v tématu aktuálního Respektu s názvem Babiš na lovu.