O Dukovanech s Ruskem nejednáme, řekl Babiš ministru Mattisovi

Nedávná návštěva amerického ministra obrany Jamese Mattise, který přijel 28. října do Prahy při příležitosti oslav stoletého výročí založení Československa, neměla jen zdvořilostní rovinu, jejíž součástí bylo zhlédnutí vojenské přehlídky. Mattis absolvoval také jednání s premiérem Andrejem Babišem. A jak vyplývá ze zápisu z jejich společné schůzky, který Respekt získal z vládních zdrojů, řešili na ní armádní zakázky, vliv Ruska a Číny a jadernou energetiku.

Na úvod jednání Babiš označil přítomnost Mattise na oslavách v Praze za poctu. Pak premiér zmínil krátký rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během březnového summitu NATO, kde se probírali nízké výdaje členských států na obranu. Podle Babiše by se měl růst prostředků na obranu počítat v absolutních číslech, protože Česko – jak tvrdí – výdaje na obranu zřetelně zvyšuje. Faktem ale je, že stále nedosahuje požadovaná dvě procenta HDP. A Babiš před Mattisem potvrdil závazek dosáhnout této hranice do roku 2024.

Mattis vyzdvihl, že vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi se pozvolna prohlubuje, a Babišovi poděkoval za roli českého velvyslanectví v syrském Damašku, kde pomáháme i Američanům. Český premiér v této souvislosti za hlavní mezinárodně politický problém označil právě Sýrii s tím, že země potřebuje svůj Marshallův plán.

Pak se stočila řeč na českou armádu. Americký ministr o českých vojácích prohlásil, že v zahraničních operacích jsou obdivováni za profesionalitu a vysoké nasazení. S dovětkem, že jim zbývá poskytnout nejmodernější vybavení. Právě o armádní zakázky mají Američané v Česku zájem a opakovaně za ně lobbují. Mattis tak zmínil nabídku amerických víceúčelových vrtulníků - jde o kontrakt v řádu miliard. Babiš a Mattis se přitom shodli, že jde především o průhlednost tendrů; český premiér doplnil, že jako byznysmen usiluje také o výhodnou cenu, a sdělil, že na nákupy vojenské techniky bude osobně dohlížet.

Důležitou část rozhovoru obou politiků tvořil vliv cizích mocností. Mattis nabídl Česku pomoc USA, kdyby česká vláda zaznamenala jakékoliv destabilizační aktivity na svém území. Babiš souhlasil s tím, že Praha uvítá sdílení zkušeností s kybernetickými útoky. A zmínil západní Balkán jako místo, kde se snaží různými způsoby prosazovat své zájmy Rusko, Čína i Turecko.

Český premiér by chtěl, jak řekl Mattisovi, aby se do schengenského prostoru co nejdříve integrovalo Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko: tím by se zvýšila bezpečnost prostoru, v němž žijeme. Další státy jako Makedonie by podle něj měly být brzy začleněny do NATO a EU „v zájmu jasného ohraničení Evropy.“

Mattis s ohledem na aktivity Ruské federace v Evropě zdůraznil, že Rusko zneužívá dodávky energií jako geopolitickou zbraň. „Vyjádřil obavy americké administrativy ve vztahu k rozvoji jaderné energetiky v ČR,“ stojí v zápisu. Podle dokumentu Andrej Babiš důrazně odmítl, že by někdo vyjednával o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany s ruskou stranou, a sdělil, že vláda v tuto chvíli debatuje o modelu, na jehož základě bude případný tendr organizován a financován.

A stejně jako u armádních zakázek vypíchl transparentnost. „Označil svou vládu za proevropskou a podtrhl zakotvení ČR v NATO s tím, že má jasno v tom, kde se země nachází,“ stojí v zápisu. Kromě Ruska a jaderné energetiky premiér krátce zmínil i snahu Číny získat vliv v Česku prostřednictvím problematických investic - a řekl, že jeho vláda diskutuje o přípravě zákona, který by umožnil z důvodů národní bezpečnosti odmítnout i formálně soukromého investora.

Schůzky se účastnilo čtrnáct lidí: kromě Babiše a Mattise například ministr obrany Lubomír Metnar, jeho náměstek Jakub Landovský, americký velvyslanec v Praze Stephen B. King nebo Mattisův vojenský poradce generál George Smith.