Nový dokument: Audit ignorujte, Agrofert nevyřazujte

Při reálném rozdělování veřejných peněz mají české úřady a státní firmy postupovat nikoli podle přísného výkladu unijních auditorů, ale tak, aby holding Agrofert zůstal ve hře.  Vyplývá to z měsíc starého dopisu, který rozeslalo ministerstvo zemědělství úřadům a firmám spadajícím pod jeho správu. Ve čtvrtek se o něm mluvilo ve sněmovně, Piráti kvůli němu interpelovali ministra zemědělství.

Dopis, který má Respekt k dispozici, naznačuje několik věcí. Jednak to, že české úřady se nejspíš jen tak nevzdají své interpretace střetu zájmů, která je jiná než v auditu. A také to, že ve hře je ještě víc peněz než jen unijní dotace.

Zakázky a média

Autorem dopisu z 6. listopadu je státní tajemník ministerstva Jan Sixta. Na čtyřech stranách v něm dává podřízeným orgánům a firmám pokyny ohledně výkladu zákona o střetu zájmů. Jmenovitě se věnuje i Agrofertu a svěřenským fondům Andreje Babiše. Podstatou sdělení je, že Agrofert se může dál účastnit soutěží o veřejné peníze a že omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů se ho po vyčlenění do svěřenských fondů netýkají.

Unijní audit vykládá zákony - jak známo - přesně opačně: svěřenské fondy bere jen jako kličku, která vztah mezi Babišem a Agrofertem pouze formálně rozmazala, ale na faktické vazbě mezi premiérem a firmou se nic nezměnilo. Audit proto viní Babiše z porušování českého zákona o střetu zájmů, a to minimálně od novely zákona v únoru 2017. Proto také Agrofert ztrácí nárok na unijní peníze.

Audit vznikl kvůli dotacím z fondů EU. V kontextu Sixtova dopisu se však nabízí úvaha, že střet o výklad zákona může mít mnohem širší souvislosti. Pokud by se unijní výklad ujal, mohl by to pro Agrofert znamenat ještě větší škodu. Podnik by totiž ztratil nárok nejen na evropské dotace, ale i na české dotace - a také na státní zakázky nebo na právo vlastnit média. To vše je firmám spojeným s veřejnými činiteli v zákoně zakázáno.

Babiš v obraně proti auditu opakuje, že auditoři ani Evropská komise pro něj nejsou při výkladu českých zákonů autoritou. Sám vykládá věc tak, že zákon neporušuje a že konstrukce se svěřenskými fondy vznikla právě proto, aby zákonu vyhověl. České úřady mají nyní – soudě podle Sixtova dopisu – vykládat zákon podobně. Tedy tak, že se nevztahuje na firmy pod svěřenskými fondy.

„Svěřenský fond není obchodní korporací ve smyslu českého práva, a proto nemůže být ani ovládanou osobou ve smyslu § 4b zákona o střetu zájmů,“ stojí v dopise. Jde o podobnou argumentaci, jakou Česko uplatnilo v námitkách proti auditu, byť neúspěšně.

Lesy a biopaliva

Dopis je nadepsán jako stanovisko, jak postupovat při zadávání veřejných zakázek v oblastech spadajících pod ministerstvo zemědělství. Zakázky jsou po dotacích jiná rozsáhlá sféra, o které se ve spojitosti s auditem příliš nemluví, ale pro Agrofert jde rovněž o důležitý zdroj příjmů. Pod Agrofert spadají například firmy Uniles a Wotan Forest, které soutěží o velké zakázky ve státních lesích. Velkou zakázkou je i prodej biopaliv pro státní podnik Čepro.

Spor o výklad zákona mezi Prahou a Bruselem bude v otázce unijních peněz řešen nejspíš následovně. Pokud se Brusel bude držet stanoviska auditorů, jednoduše už Praze neproplatí nic, kde Agrofert neuznává coby způsobilého příjemce dotací, a již proplacené peníze bude chtít zpět. Pokud bude Česko chtít protestovat, může se pak obrátit na Soudní dvůr EU, který má spory mezi státy a orgány Unie rozhodovat.

Rozdělování peněz na tuzemské dotace a státní zakázky jsou v rukou zdejších orgánů. Pokud si budou zákon vykládat „po česku“ a někdo tento výklad úspěšně napadne s využitím právních argumentů z auditu, může být i tento kanál pro Agrofert teoreticky v ohrožení.

Na okolnosti a důvody vzniku dopisu se ministra zemědělství Miroslava Tomana při interpelacích ve čtvrtek dotazoval pirátský poslanec Radek Holomčík. Toman ale nebyl v sále. “Přijde nám podivné, že ministerstvo posílá podněty svým zaměstnancům, které jsou v rozporu s řadou důkazů," poznamenal k dopisu Holomčík.

Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý na otázku, proč dopis vznikl, odpověděl, že jde o „stanovisko k otázce výkladu ustanovení zákona“ a že z něj mimo jiné vyplývá také pokyn chtít po firmách čestná prohlášení, že nic neporušují. Jinými slovy – že úřady se mají jistit prohlášením, že firmy jdou do soutěží o veřejné peníze v souladu se zákonem: „Text vychází z aktuálního právního stavu, přičemž nejen v případech složité majetkové struktury obchodní společnosti doporučuje, aby byl využíván institut čestného prohlášení, kterým by obchodní společnost deklarovala, že není obchodní společností, na kterou dopadá zákaz účasti v zadávacím řízení dle zákona o střetu zájmů.“

Dopis ministerstva zemědělství by Pavel Kroulík on Scribd