0:00
0:00
Politika27. 6. 20195 minut

Novela ministryně Benešové není krok k větší nezávislosti státního zastupitelství

S Lenkou Bradáčovou o Davidu Rathovi a prosazování spravedlnosti

Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze
Autor: HN - Honza Mudra

Po sedmi letech je pravomocně odsouzený exhejtman David Rath za zmanipulované zakázky ve Středních Čechách. Stála jste u začátku případu, napadlo vás tehdy, že to bude tak dlouho trvat?

Ne, v žádném případě. Tu věc jsem viděla jako důkazně velmi silnou od počátku. S důkazy, které máte v ruce možná jednou za deset dvacet let. Byl tu spolupracující obviněný, odposlechy, listinné důkazy. Proto také velmi rychle proběhlo vyšetřování, odhadovala jsem dobu v řízení před soudem maximálně dva roky. Ale tohle jsem si neuměla představit - stejně jako to, že Vrchní soud nebude respektovat rozhodnutí soudu Nejvyššího, jak se stalo.

↓ INZERCE

Dnes už víme, že ta doba byla mnohem delší. Co to říká o prosazování spravedlnosti a fungování právního státu?

Takhle kauza byla specifická i způsobem obhajoby. Proto jsem také varovala, abychom na základě této trestní věci změnili pravidla trestního procesu. V této věci obviněný využil všech možností na hraně obstrukcí. To je jeho právo. Na druhé straně musí soud postupovat tak, aby určil hranici, kdy už začínají obstrukce - a tam už to nepřipustil. Něco bylo pro soudy nové. A já chci věřit, že do budoucna soudy přijmou ponaučení z tohoto způsobu obhajoby a z nastavení jasných pravidel, kam už obstrukce sahat nesmějí. Respektive nějaký jiný přístup. Délku řízení - a to je nutné konstatovat - ovlivnilo také nezákonné rozhodnutí Vrchního soudu, protože jako nezákonné bylo označeno Nejvyšším soudem.

Mluvíte o nepovolení důležitého důkazu ve formě odposlechů?

Nikoliv, takto se to mediálně zkracuje. Gró nezákonného rozhodnutí spočívalo v tom, že Vrchní soud vrátil řízení na Krajský soud v Praze, aniž mu to trestní řád umožňoval. Že to obsahově bylo z důvodu odposlechů, je věc jiná. Vrchní soud měl rozhodnout výhrady k odposlechům sám a nikoliv to vracet.

Jak rozumíte tehdejšímu rozhodnutí Vrchního soudu? Chvíli to vypadalo, že David Rath odsouzen vůbec nebude.

Já jsem to od začátku považovalo za rozhodnutí excesivní, které vybočilo z dosavadní praxe Vrchního soudu. Nic víc k tomu nemám, nechci spekulovat.

Od chycení Davida Ratha s krabicí peněz jsme tu podobný případ neměli. Více politiků se tu takto nechová? Další politici tu úplatky neberou?

Určitá latence trestné činnosti ve všech jejích projevech a typech tu samozřejmě je - jak vysoká, to se nikdo nedovolí odhadovat.

Exhejtman Rath teď půjde od vězení, to je nezvratné?

Případné podání mimořádného opravného prostředku například v podobě dovolání už nemá odkladný účinek. Spis se vrátí k nalézacímu soudu a ten standardně nařídí výkon trestu u těch, kterým Vrchní soud uloží nepodmíněné tresty. Z naší zkušenosti je tu několik měsíců, aby si odsouzení obstarali své osobní věci, a pak je nařízen výkon trestu.

Minulý týden ministryně spravedlnosti Marie Benešová představila novelu zákona o státním zastupitelství. Novinkou je, že o vedoucích státních zástupcích by měli nově rozhodovat výběrové komise, kde má mít ministerstvo spravedlnosti většinu. Stanovuje se také době, kdy by měl ve funkci skončit Nejvyšší státní zástupce i vy. Jak zákon vnímáte? Posiluje nezávislost veřejné žaloby, nebo ne?

Novelu předloženou paní ministryní považuji za problematickou v mnoha aspektech. Rozhodně to není krok k posílení nezávislosti státního zastupitelství. V současné době mají funkcionáři státního zastupitelství vyjma Nejvyššího státního zástupce velmi silné pojistky pro výkon nezávislé působnosti. Stejně jako další státní zástupci. Není posílením nezávislosti vybírat vedoucí státní zástupce ve výběrovém řízení, kde by ministr jmenoval většinu svých členů. Naopak, v té chvíli ztrácí státní zastupitelství poprvé od doby svého vzniku možnost spolupodílet se na výběru a posléze jmenování vedoucích státních zástupců. Dnes to je na základě spoluzodpovědnosti navrhovatele ze státního zastupitelství a jmenovacího aktu ministra spravedlnosti.

Co je z vašeho pohledu cílem navrhované novely?   

Předchozí čtyři ministři akceptovali původní nastavení a rovněž se velmi diskutovalo. Ale respektovali, že státní zastupitelství je skutečná nezávislá hierarchická soustava. Paní ministryně jako první ministryně tento systém pozměnila, oč usiluje, to nevím, ale rozhodně to není pojistka pro nezávislé fungování státního zastupitelství.

Ministerstvo říká, že sice bude mít ve výběrových komisích tři lidi z pěti, ale jeden z trojice má být soudce. V čem je problém?

Jde o zcela nesystémovou změnu. Státní zástupci se také nepodílejí na výběru vedoucích představitelů soudců - a pro mě je nepřijatelné, aby si předseda konkrétního soudu vybíral svého partnera na státním zastupitelství. Vedoucí státní zástupce řídí státní zástupce, kteří jsou stranou v řízení u soudu a o jejichž povinnostech a právech rozhodují soudy, takže by se neměly podílet na jejich výběru. Vedoucí státní zástupce také předsedu soudu mnohdy upozorňuje na nedostatky soudců, podává kárné podněty. Moc soudní neodpovídá za výkon státního zastupitelství, tudíž člen z řad soudců ve výběrových komisích neponese za své rozhodnutí žádnou odpovědnost.

Jakou úpravu byste navrhovala vy?

Umím si představit jiné varianty. Typu, že výběrové řízení bude v gesci státního zastupitelství, ministr bude dohlížet na jeho kvalitu, fér proces. A potom se například ministru předloží několik kandidátů, aby nemusel akceptovat pouze jednoho. Anebo má vůbec právo veta a nemusí akceptovat žádného.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].