Nová čísla o Agrofertu: bez dotací by byl na nule

Závislost koncernu Agrofert na nejrůznějších dotacích loni vzrostla na nebývalou úroveň. Čistý zisk firmy klesl na 1,7 miliardy korun. Příjmy z dotací byly zhruba o sto milionů vyšší. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou Agrofert dnes zveřejnil v obchodním rejstříku.

V kolonce „vykázané dotace“, kam podle výroční zprávy spadají včechny dotační příjmy, na které loni vznikl „nezpochybnitelný nárok“, Agrofert uvedl sumu 1,6 miliardy u provozních dotací a dalších 310 milionů korun u investičních dotací. V roce 2017 součet těchto položek činil přes dvě miliardy.

V kolonce skutečně přijatých dotací firma uvádí pokles z 1,9 na necelých 1,8 miliardy.

Podle výroční zprávy je největší část dotací spojena s podporou zemědělské prvovýroby a s výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Do investičních dotací spadá hlavně podpora na velké akce v chemičkách Lovochemie, Fatra nebo Precheza.

V číslech je započtena i sporná dotace ve výši 100 milionů na novou linku pro výrobu toustového chleba v pekárně Penam u Prahy. Jde o jednu z dotací, kterou před prázdninami napadl předběžný audit Evropské komise – Agrofert podle auditu na tento typ dotace nemá nárok a měl by ji vrátit, v účetnictví podniku už ale je započítaná, protože české úřady ji už proplatily. Podle první verze auditu by měl Agrofert na dotace ztratit nárok úplně kvůli tomu, že Andrej Babiš má dál i po převedení Agrofertu do svěřenských fondů osobní prospěch z hospodaření firmy a zároveň coby šéf vlády má velký vliv na dotační politiku.

Tržby celého Agrofertu loni zůstaly proti roku 2017 stejné na úrovni 157 miliard korun. Hrubý zisk klesl z 6 na 2,5 miliardy, čistý výdělek klesl z 4,6 na 1,7 miliardy. Za poklesem podle výroční zprávy stojí hlavně „zhoršení hospodaření společností v segmentu chemie a potravinářského segmentu“.

Loňské příjmy z dotací jsou pro Agrofert druhé nejvyšší v historii. Od vstupu Andreje Babiše o politiky podnik získal na dotacích devět miliard korun.