Neplatí, že venkov volí jen Zemana

„Pokud kontrolujeme sociodemografické charakteristiky jako vzdělání, věk, příjem, náboženské vyznání, nelze říci, že lidé na venkově volí pouze Miloše Zemana a lidé ve městech ostatní, byť se to tak v médiích prezentuje,“ komentuje výsledek voleb politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého, který použil data Českého statistického úřadu o jednotlivých volebních okrscích a zpracoval do grafické doby.

Co vyplývá z mapy, kde jsou vyobrazeni všichni kandidáti?

Tato mapa má zajímavou vypovídající hodnotu. Na úrovni volebních okrsků zobrazuje rozdíl výsledků mezi prezidentem Zemanem a součtem podílů hlasů zbývajících kandidátů, kteří mají podobný elektorát. Z dalších analýz totiž vyplývá, že Drahoš, Horáček, Hilšer a Topolánek mají podobného voliče. A dominance Miloše Zemana se zde proto jeví v méně příznivém světle než u map zobrazujících vítěze na úrovni krajů nebo okresů, kde se celorepublikovému trendu vymyká pouze Praha.

Takže tak úplně neplatí rozdělení voličů na velká města a venkov?

Rozdělení město versus venkov platí jen na první pohled. Anti-zemanovští kandidáti dokázali oslovit i mimopražské oblasti. Například podpora Pavla Fischera kopíruje podporu KDU-ČSL a mapu věřících, kteří jsou spíše na venkově. Marek Hilšer měl zase podporu velmi rovnoměrně rozprostřenou po celé České republice, nezávisle na tom, zda se jednalo o město nebo vesnici.

Dá se to nějak zobecnit?

Dá se jen říct, že pokud vezmeme sociodemografické charakteristiky jako vzdělání, věk, příjem, náboženské vyznání, potom nelze říci, že lidé na venkově volili pouze Zemana a lidé ve městech ostatní kandidáty, byť se to tak v médiích prezentuje.

Byla tedy podpora Jiřího Drahoše rozprostřenější, než se předpokládalo?

Přestože je jeho podpora především ve velkých městech, dokázal oslovit i voliče ve venkovských oblastech východních a jižních Čech. Předběžně se kloním k vysvětlení, že pokud je v těchto oblastech tzv. vysoký sociální kapitál, voliči nutně nemusí volit SPD, ANO a KSČM (kteří podle průzkumů častěji volí právě Miloše Zemana, pozn. redakce). Podobný efekt pozorujeme ve Zlínském kraji.

Lze z mapy vysledovat, kam se tento tábor nejspíše přesune - jestli k Miloši Zemanovi, nebo Jiřímu Drahošovi?

Z těchto konkrétních map to vyčíst nelze, ale další mapy složitějších statistických modelů by ukázaly, kde se voliči zbylých kandidátů přikloní pravděpodobně k Jiřímu Drahošovi. Patrně by se jednalo o území, kde mají podporu strany jako KDU-ČSL, TOP09, STAN a Piráti. A pokud chce Jiří Drahoš jezdit do regionů, měl by se se svým týmem zaměřit právě na oslovení těchto voličů - spíše než jezdit do periferních oblastí, kde se mu nevyplatí dělat volební kampaň. Není to efektivní ani z důvodu nízkého počtu obyvatel. A navíc zde má již podporu Miloš Zeman, který tyto oblasti během svého funkčního období pravidelně navštěvoval za státní peníze.

A kdo ještě nebude volit Jiřího Drahoše?

Pokud hrozí, že část voličů nebude v druhém kole volit Jiřího Drahoše, pak jsou to někteří voliči Hilšera a Horáčka (kterého podle komentátorů lidé poměrně často brali spíš jako slavného člověka, který za nimi dorazil i do malých obcí, než jako představitele antizemanovské politiky - pozn. red.). Statistické modely nedokázaly přesně odhadnout jejich voličskou strukturu, to znamená, že u nich byla podpora patrně napříč sociodemografickými charakteristikami. Hilšer i Horáček dokázali oslovit mimopražské voliče v Čechách, a patrně se tak jedná i o část bývalých voličů či voliček prezidenta Zemana. Jiří Drahoš naopak pravděpodobně získá drtivou většinu voličů zmíněného Pavla Fischera, i to bude nutné reflektovat v marketingové strategii týmu Jiřího Drahoše.

Co podle vás rozhodne druhé kolo?

Dá se očekávat, že to bude dezinformační kampaň zaměřená proti Jiřímu Drahošovi. Pravděpodobně se bude zdůrazňovat jeho postoj k uprchlické krizi. Dalším rozhodujícím faktorem může být televizní debata. Každopádně následujících čtrnáct dní bude velmi vypjatých. Rozhodnou patrně nevoliči, kteří podle dat z velké části dosavadního prezidenta v prvním kole nepodpořili. Rozhodnou však také samozřejmě voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola. Každé procento z nich, které nepřijde k volbám, nebo bude volit Zemana.

Které jsou klíčové body střetu?

Přímá volba prezidenta jen prohloubila rozdělení české společnosti. V takto personalizovaném typu voleb se dostávají do popředí kulturní témata a osoby kandidátů. Místa střetu určitě vycházejí z polarizace mezi vzdělanější částí společnosti a tou, která z let po sametové revoluci tolik neprofitovala; tu bude nutné překlenout. Na druhou stranu tahle polarizace současnému prezidentovi spíše dosud nahrávala.

Kde se dá nejlépe získat podpora voličů, kteří dříve volili Miloše Zemana, ale nebyli si jím úplně jistí a možná zvažovali jiného kandidáta?

Těžko zobecňovat. Možná to bude nyní znít paradoxně, ale zaměřil bych se na velká města. Protože kontext prostředí může přesvědčit váhající Zemanovy voliče z větších měst. Nezapomínejme, že i v rámci měst jsou okrsky, kde má současný prezident velkou podporu. A soustředit se na nevoliče, kteří z nějakého důvodu váhali a pro Zemana v prvním kole nehlasovali.