Nečasová a Rittig byli odsouzeni za vynášení informací. Nepomohl ani duch Rathovy kauzy

Městský soud ve Spálené ulici v Praze v úterý potrestal 18 měsíci podmíněně (podmínka na 3 roky) Janu Nečasovou-Nagyovou za to, že vynesla utajené informace ze zprávy ředitele BIS určené pouze očím premiéra Petra Nečase, jejího tehdejšího milence.

Lobbista Ivo Rittig dostal trest 9 měsíců odnětí svobody podmíněně (podmínka na 18 měsíců) za to, že naváděl svého právníka Davida Michala, aby od šéfky premiérova sekretariátu Nagyové utajené informace vyzvěděl. A stejný trest si odnesl David Michal za to, že to pak udělal. Jde o první odsuzující verdikt v kauze související se zásahem ÚOOZ na Úřadu vlády v roce 2012, další dva případy leží u soudů.

Akce odposlechy

Soudce Petr Novák vedl řízení od loňského jara. V síni zazněly odposlechy z pokoje hotelu Ventana v centru Prahy, který si Rittig pronajímal jako centrálu. V případu šlo o to, že informace z utajené zprávy BIS určené premiérovi o pojednávající skupině lidí napojené na rezort zemědělství, která má zákulisní vliv na  dění v podnicích se státní účastí (Lesy ČR, Pozemkový fond, Budvar), se přes Janu Nagyovou (dnes Nečasovou) dostala z Hrzánského paláce až do onoho hotelového pokoje. K lidem, o nichž zpráva pojednává – lobbistům Ivu Rittigovi a Tomáši Jindrovi. A že jim to Jana Nagyová vyzradila záměrně a oni pak mohli zakrýt stopy.

Kromě obžalovaných a jejich obhájců, státního zástupce Rostislava Bajgera a soudce byla v síni přítomna i další justiční figura, byť neviditelná: při úterním čtení závěrečných řečí se sálem po celou dobu vznášel i duch soudce Vrchního soudu v Praze Pavla Zelenky. Obhajoba všech obžalovaných byla založena na jeho nedávném rozhodnutí v kauze Davida Ratha, kterého policisté chytili na základě odposlechů s úplatkem v krabici.

Soudce Zelenka nedávno vyhověl odvolání Ratha, že ty odposlechy, které ho pomohly dopadnout se sedmi miliony v krabici od vína, byly povoleny nezákonně, protože je na počátku státní zástupce dostatečně nezdůvodnil, když žádal soud o povolení umístit štěnice do bytů a kanceláří a napíchnout podezřelým telefony. A kauza Rath musí de facto začít znovu.

Že právě tohle Zelenkovo – odbornou veřejností četně kritizované - rozhodnutí se stane okamžitě hlavním argumentem obžalovaných dopadených na základě odposlechů ve všech soudních síních Česka, s tím soudce Novák (stejně jako všichni trestní soudci) musel počítat. Koneckonců soudce v úterý upozornil, že mu obhájci „jeho“ obžalovaných obratem poslali Zelenkův verdikt z Vrchního soudu, aby ho  náhodou nepřehlédl.

„Dal jsem si dnes noční práci,“ říkal při závěrečném slovu Ivo Rittig, „pročetl jsem si žádosti o telefonní a prostorové odposlechy. Je to stejné jako to, co vytýká Vrchní soud v kauze Rath, řádně nezdůvodněné.“ Jeho obhájkyně přidala argument o „místní nepříslušnosti“ - tedy že odposlechy povoloval soud v Ostravě místo v Praze. A podobně se nesla obhajoba všech čtyř obžalovaných.

„Nařízení o odposlechu bylo naprosto v souladu se zákonem,“ pronesl v odůvodnění rozsudku soudce Petr Novák, „a nemá nic společného s rozhodnutím Vrchního soudu (ve věci Rath – pozn. red.).“ Argument nepříslušnosti ostravského soudu soudce Novák rovněž odmítl: veřejnosti nabídl příklad, kdy by byl hypoteticky prověřován policií on sám za to, že svým verdiktem zprostil obžaloby Tomáše Jindru (což se skutečně stalo, jemu vina prokázána nebyla) a policie by zjišťovala „kolik milionů jsem za to od pana Jindry dostal“.

„Odposlechy by těžko mohly být povolovány v Praze, je vysoce pravděpodobné, že bych se o tom dozvěděl. Jsem přesvědčen, že i v budoucnu bude o odposleších rozhodovat jiný než místně příslušný soud, pokud k tomu jako v tomto případě bude důvod,“ prohlásil.

Naděje ODS

Dalším argumentem, který všichni obžalovaní opakovali, bylo tvrzení, že ve zprávě BIS nebylo nic, co by už předtím neprobírala média, a že tedy nemohlo jít o nic utajovaného. Obžalovaní upozorňovali na svědectví Petra Nečase, které proběhlo za zavřenými dveřmi kvůli utajení a vyznělo ve prospěch jeho manželky Jany Nečasové: že 90 procent informací ve zprávách BIS pro premiéra pochází ze sdělovacích prostředků. A Jana Nečasová koneckonců zcela popřela, že by o zprávě BIS vůbec něco věděla.

„Tvrzení, že když už se o něčem ví, nejde o utajovanou skutečnost, není pravdivé. A zpráva BIS obsahovala i jiné skutečnosti než ty uvedené ve sdělovacích prostředcích,“ vysvětlil soudce. „Neexistuje sice jednoznačný důkaz, jakým způsobem se paní Nečasová k obsahu zprávy dostala, ale z provedených důkazů je jasné, že dostala.“

Nejlogičtější linka, jak se Jana Nagyová-Nečasová dozvěděla, že se BIS zajímá o dění v rezortu zemědělství, je přes Petra Nečase. V roce 2012 měla Nagyová s Nečasem už osm let trvající mimomanželský poměr, jak sama ve svědectví uvedla. Protože se však nepodařilo zjistit, kdo jí informace poskytl, začínala linka souzených až u ní; původce informací na lavici obžalovaných chyběl.

Petr Nečas byl poslední den soudu přítomen v jednací síni, v první lavici pro veřejnost sledoval svou manželku a ostatní obžalované. Jen jednou místnost opustil, když si jej Nečasová prostřednictvím textové zprávy poslala pro vodu a coca-colu. Při čtení závěrečného slova státního zástupce Bajgera se na stejných místech jako obžalovaní a jejich obhájci uchichtl nebo zakroutil hlavou – v místech, kde se mluvilo o závažnosti informací v utajované zprávě a také o důsledcích, které vyzrazení mohlo mít. A sice že mohlo sloužit k tomu, aby podsvětí napojené na stát zakrylo stopy po svém vlivu, a znemožnilo tak práci policie.

A ještě jednou Nečas změnil stoický a lehce utrápený výraz. To když v závěrečném slově obhájkyně Davida Michala připomněla politickou atmosféru roku 2012: jak tehdy premiér skutečně řešil situaci kolem Budvaru a média spekulovala o tom, že chtěl z dozorčí rady dostat Tomáše Jindru. Nečas se napřímil, pokývl, pozorně ji poslouchal. A mezi těmi slovy „premiér“ a „předseda vlády“, jež poletovala místností, vypadal najednou na chvíli jako Nečas z onoho roku 2012.

Muž, který vedl zemi a říkal, že se chce zbavit vlivu zákulisních hráčů v ODS. Někdo, kdo posílal každý rok novinářům a známým textové zprávy s přáním požehnaných Vánoc a za své jméno v podpisu vždy připojil i jména manželky a jejich čtyř dětí, „analytik ODS“ a „naděje ODS“, jak jej svého času překřtila média. Jako někdo, o němž by si tehdy kdokoliv stěží představil, že nechá svou milenku-sekretářku, aby jej zbavila renomé a důstojnosti a přivedla až do soudních síní.

Signál, víš

Soudce Petr Novák působil po celou dobu věcným dojmem; k lehkému pozvednutí obočí jej přiměl v poslední den soudního jednání jen Ivo Rittig, který soudci tyknul. Už v pondělí se ukázalo, že Ivo Rittig se u soudu chová docela svérázně: do soudní síně se rozhodl vstoupit ještě dřív, než soud pozval obžalované a obhájce rozhlasem, a nezastavilo jej ani to, že dveře byly ještě zaplombované – plombu porušil. V úterý si zase nevypnul zvonění na mobilním telefonu, a když kvůli vyzvánění přerušil soudce státního zástupce, aby zjistil, kde to zvoní, Rittig telefon vypnul s vysvětlením. „Jde o to, že to je jakoby mimo signál, víš,“ řekl překvapenému soudci.

V odůvodnění odsuzujícího rozsudku se soudce vypořádal i se svědectvím Jany Nečasové a Davida Michala, který za ní do Hrzánského paláce jel na schůzku domluvenou Ivem Rittigem: oba  tvrdili, že jejich kontakty byly pouze společenské. Podle soudce mezi nimi však jen ve sledovaném období proběhlo 97 textových zpráv. „A byly to kontakty s tímto prostředím i jiné než společenské, když s Janou Nečasovou řešili reorganizaci policie a to, jak se zbavit ředitele policejního útvaru Roberta Šlachty,“ řekl soudce.

Rovněž zpochybnil tvrzení Nečasové, že by nikdy neohrozila svého milého Nečase, a proto by nikdy nevyzradila nic, co by ho mohlo poškodit. A že jen plnila jeho přání, aby do okolí tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla vyslala signál, že je premiér velmi nespokojen s děním v rezortu.

To už sice řekl sám přímo Bendlovi, jak vyplynulo ze spisu, ale prý nevěřil, že to Bendl vyřídí i svému „okolí“ - jak bylo zemědělské podsvětí ve výpovědích eufemisticky nazýváno. Eufemismus pro lež pak ve své řeči použil i soudce: „Zdá se nám (soudu – pozn. red.), že to vysvětlení se nebude asi přesně shodovat se skutečností. Nezdá se nám věrohodné.“

Soudce upozornil i na rozpor mezi tvrzením a chováním Jany Nečasové. Když ve své výpovědi uvedla, že Nečas neměl dobrý náhled na činnost Iva Rittiga a spol. A ona že by nikdy neohrozila svého tehdejšího druha tím, že by se s Rittigem paktovala. „Máme záznamy jejích textových zpráv (s Rittigem – pozn. red.) a ty záznamy rozhodně nejsou nepřátelské k Ivu Rittigovi, spíše naopak,“ řekl soudce Novák.

To už ale Jana Nečasová neslyšela. Po závěrečných řečech se omluvila a spolu s Nečasem opustila soud: že je odsouzena k 18 měsícům s tříletou podmínkou, se dozvěděla až později od svého obhájce. Michal a Rittig se na místě odvolali, odvolání zvažuje i státní zástupce – tresty pod dolní hranicí trestní sazby se mu jeví být nízké.

Soudce zdůvodnil mírnost tím, že od skutku uběhla už dlouhá doba pěti let a také tím, že jde o lidi dosud netrestané. Tedy kromě Iva Rittiga, někdejšího prodavače v lahůdkách na Národní třídě a šéfa samoobsluhy, který byl v 80. letech minulého století odsouzen k devíti letům za třičtvrtěmilionové manko.