Magnitského zákon nám pomůže znovu vydobýt pověst, kterou nám získal Havel

Česko by se v budoucnu mohlo přidat mezi země, které by mohly mít ve své legislativě tzv. Magnitského zákon. Za touhle iniciativou stojí britský miliardář Bill Browder, který se v reakci na usmrcení svého právníka Sergeje Magnitského v Rusku snaží po celém světě prosadit legislativu postihující porušování lidských práv. V Poslanecké sněmovně se dnes na tohle téma koná seminář, který svolal poslanec za Piráty Jan Lipavský. “Pokud půjde vše podle plánu, předložím návrh zákona Poslanecké sněmovně po letních prázdninách,“ říká.

Připravujete českou verzi Magnitského zákona. Co vás k tomu vede?

Touha po spravedlnosti pro oběti nelidského zacházení, snaha o bezpečnější Česko a ambice posílit lidskoprávní linii v České zahraniční politice. Zákon je pojmenovaný podle ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel v ruském vězení kvůli nelidskému zacházení. Tento zákon umožňuje ukládat sankce proti vybraným lidem, jednotlivcům po celém světě, kteří porušují lidská práva bez ohledu na to, z jaké země pocházejí.

Zároveň je to pro Česko možnost znovu si vydobýt pověst ochránce lidských práv, kterou nám kdysi pomohl získat Václav Havel. Naše současné politické vedení v čele s čínsko-ruským trojským koněm Milošem Zemanem a ve všech ohledech pragmaticko bezhodnotovým Andrejem Babišem nás z této cesty za poslední roky přičinlivě svádí. Ukažme světu, že Česku na lidských právech záleží stále stejně.

Debata o lidských právech a jejich uplatňování v zahraniční politice se vede mezi relativně malým okruhem zainteresovaných lidí. Proč by zákon měl zajímat širší veřejnost?

Jde také o zcela pragmatický krok. Věřím, že je v zájmu bezpečnosti každého jednoho z nás, aby se mezi námi nemohli volně pohybovat zrůdy neštítící se rozsekat novináře na kusy či nevinnému člověkovi násilím odebírat jeho orgány. Magnitského zákon je černá listina bránící vstupu do zemí jako je Česká republika. Pokud se umíš chovat, jsi vítaný, pokud nemáš úctu k právům jednotlivců, najdi si jinou zemi, která tě pustí. Liší se od současných sankčních listů EU v tom, že nejde o zákon zaměřený na jednu zemi, ale je zaměřený na jedno téma a to je ochrana lidských práv. Jde o univerzální nástroj, který nediskriminuje, pouze chrání. Nutno ovšem dodat, že intenzivní debata o zavedení Magnitského zákona v současnosti probíhá také na úrovni evropských institucí.

Jak by měl zákon vypadat? Chcete přijít se sankčním seznamem lidí, kteří nesmí do Česka? Kdo by na něm mel být?

Kvalitní zákon musí splňovat několik podmínek. Musí být akceschopný a přesně cílený. Musí správně taxativně vyjmenovávat důvody, pro které může být sankce uvalena a musí být jasné jakých cílů má uvalení sankce dosáhnout. A v konečném důsledku musí zákon i obsahovat možnost obrany proti rozhodnutí o uvalení sankce. Osobně nemám ambici přicházet se seznamem. To je práce pro ministerstvo zahraničních věcí a vládu obecně.

Jakou podporu pro prosazení zákona nyní máte? Jednal jste o tom s ministrem zahraničí, premiérem?

Jsem přesvědčen, že se mi podporu pro zákon sehnat podaří. Jde koneckonců o zákon posilující lidskoprávní linku v naší zahraniční politice. To by mělo být zájmem nás všech, ochrana lidských práv je, alespoň doufám, nadstranickou a univerzální hodnotou. Nejde ani o otázku geopolitiky, nezapomínejme, že zákon v podobě, v jaké ho hodlám navrhnout já, bude postihovat kohokoliv, kdo se chová nelidsky. Na sankční seznam můžeme přidat stejně tak zástupce Saudského režimu za masakrování novinářů, jako čínské lékaře za nelegální odebírání orgánů Ujgurům.

Co se týče samotného shánění podpory, jsme teprve na začátku dlouhé cesty. Dnes pořádám poslanecké sněmovně seminář, na kterém vystupují mimo jiné také hosté z Ameriky a Velké Británie, kteří nám poví o svých vlastních zkušenostech s Magnitského zákonem. To je prvním krokem k vytvoření celospolečenské debaty. Cílem tohoto semináře je propojit komunitu lidí, kterým lidská práva nejsou lhostejná a kteří by eventuálně mohli při prosazování zákona pomoci.

Kdy byste chtěl zákon předložit Poslanecké sněmovně?

Pokud půjde vše podle plánu, předložím návrh zákona Poslanecké sněmovně po letních prázdninách.

Když neprojde, znamená to, že tím tahle aktivita padá pod stůl?

Prosazuji silnou českou zahraniční politiku. Posílení lidskoprávní linie je jedním z mnoha střípků z mozaiky opatření, které tomu přispějí. Dalšími jsou například posílení kybernetické bezpečnosti na ministerstvu zahraničních věcí či zvýšení platů jeho zaměstnanců, které jsou v současnosti snad nejnižší ze všech vládních resortů.

Uvědomuji si, že prosazení zákona je běh na dlouhou trať. Vždyť i samotnému duchovnímu otci zákona Billu Browderovi to trvalo roky, než se mu podařilo schválení zákona ve světových parlamentech protlačit. V případě prvního neúspěchu se určitě nevzdám. Budu ve své práci pokračovat dál, najdu jiné způsoby. Věřím, že za některé věci stojí bojovat.

Setkal jste se osobně s Browderem? Co vás na jeho příběhu oslovuje?

S Billem Browderem se mi podařilo navázat velmi produktivní spolupráci. Komunikujeme spolu telefonicky či po emailech. Pro dnešní seminář nám natočil speciální video určené českému publiku, ve kterém vysvětluje důležitost přijetí zákona a své vlastní motivace k založení celé iniciativy. Poslal nám ovšem na seminář svého blízkého spolupracovníka Vadima Kleinera.

Billův příběh mě nepřestává fascinovat. Nejvíc si na něm cením odvahy, vytrvalosti a touhy něco změnit. Podařilo se mu prosadit Magnitského zákon už v šesti zemích: USA, Velké Británii, Kanadě a všech zemích Pobaltí. Nepodařilo to však na poprvé. Za tímto obrovským úspěchem stojí neuvěřitelné množství práce a odhodlání. Není divu, že je považován za nejvýznamnějšího Putinova nepřítele. Je zbytečné zabíhat do podrobností, doporučuji všem, aby si Browderův životní příběh přečetli. Stojí za to.

V aktuálním Respektu přinášíme článek o špionážní síti FSB, o jejich aktivitách v Praze. Špionům pomáhala převážet hackerskou techniku Ruska ambasáda. Mělo by z toho Česko něco vyvodit?

V prvé řadě by se prezident měl BIS omluvit za své nehorázné výroky na adresu této instituce. A měl by též BIS a policii poděkovat za to, že chrání zájmy Česka. Z jedné kauzy asi nemá smysl vyvozovat nějaké širší závěry. Je potvrzením dlouhodobé situace,

Mělo by dojít ke snížení  počtu diplomatů působících na ambasádě?

Diplomatů ne, ale špionů s diplomatickým krytím ano. Nicméně nejde pouze o konkrétní kroky, které bychom měli podniknout vůči ruské ambasádě. Jde třeba se dívat na situaci z širší perspektivy. Politická scéna by měla pro jednou odmítnout submisivně servilní postoj, který vůči Moskvě máme.