Jak bude vypadat penzijní reforma: vládní návrh v pěti bodech

Babišova vláda má hotový první výkop, jak dál postupovat s penzijní reformou. Interní materiál odeslalo ministerstvo práce v polovině září na Úřad vlády. Má ale jen pět bodů - a bolavé kroky, které lze při skutečné reformě těžko pominout, zmiňuje jen okrajově. Respekt má k dispozici první verzi návrhu z 11. září. Ministerstvo práce v něm vyjmenovává pět témat, která chce řešit:

Stručný dvoustránkový materiál měl sloužit jako vstup do debaty mezi sociálními demokraty, kteří vedou ministerstvo práce, tedy resort, který za reformu úředně zodpovídá, a hnutím ANO. Ministryně práce Jana Maláčová před měsícem uvedla, že by obsah reformy ráda dojednala do konce září, ale žádný posun zatím není. „Stále se čeká na zpětnou vazbu,“ řekl Respektu mluvčí ministerstva práce Jan Nechvátal.

Nulový posun potvrdil minulý týden Respektu i jeden ze spolupracovníků Andreje Babiše. Podle něj zřejmě nebude v pěti vyjmenovaných bodech žádný obsahový konflikt, spor by však mohl nastat v tom, jak rychle jednotlivé body řešit.

Nižší důchody žen Babiš i Maláčová zmiňovali jako problém několikrát. Podle letošní analýzy České správy sociálního zabezpečení berou ženy v penzi v průměru o 1200 korun méně než muži. Nový ministerský materiál si dává za úkol zanalyzovat rozdíly a příčiny a do června příštího roku navrhnout řešení. O tom, jak situaci řešit, se materiál nezmiňuje. Úspory každopádně v tomto bodě nelze z definice příliš čekat.

Odvody živnostníků jsou oblíbené téma vždy, když se penzijní reforma otevře. Letitý problém spočívá v tom, že ti, kdo si vydělávají sami na sebe, odvádějí na důchody méně než klasičtí zaměstnanci. Tato úspora je také hlavním důvodem, proč velký počet lidí z pracovního poměru uniká. Menší odvody sice v budoucnu znamenají menší nárok na důchod, ale vzhledem k nejistým vyhlídkám celého penzijního systému je tento obchod „něco za něco“ atraktivní pro řadu profesí.

Ministerský materiál neobsahuje konkrétní čísla, jako náměty do diskuse však navrhuje zvednout živnostníkům vyměřovací základ pro výpočet pojistného nebo snížit daňové paušály, což obojí vede k většímu zdanění. Vzhledem k tomu, že živnostníci stále tvoří v ekonomice jen menšinu, ovšem ani tento krok sám o sobě mnoho nezachrání. Jako třetí bod ministerstvo navrhuje přimět živnostníky k větším odvodům osvětou spočívající v tom, že by sociální správa vytvořila kalkulačku budoucích důchodů a postrašila ty nejistou budoucností, kteří odvádějí málo. Řešení tohoto bodu má být hotovo do konce letošního roku.

U předčasných důchodů se chystá nové „koncepční řešení“, kdy se v zákoně a nově vyjmenovaly fyzicky náročné profese - a pro ně stát zřídil zvláštní výhodnější režim. Důvodem je skutečnost, že škála takových profesí je rozsáhlejší a pestřejší než to, na co myslí dnešní legislativa. Z materiálu nepřímo plyne, že nárok na předčasný důchod bude mít větší počet lidí, což systém opět spíš zatíží. První konkrétní návrhy mají být hotovy do konce roku.

Novinkou je návrh na „povinné připojištění na péči“ – tedy de facto nová daň, která by principiálně měla dávat poplatníkům nárok na to, že ve stáří jim budou zajištěny pečovatelské služby. Ale v praxi půjde podobně jako u důchodového pojištění o výběr peněz na průběžné financování potřeb dnešních důchodců. Povinné pojištění na péči podle materiálu funguje v Německu a bez jeho zavedení je „zřejmé, že současný systém je dlouhodobě neudržitelný“. Řešení má být hotové do června 2020.

Posledním bodem je spíše obecnější úvaha o tom, kde by si stát mohl opatřit „dodatečné příjmy“ na stabilizaci důchodového systému – což je vzhledem ke stárnutí populace hlavní téma reformy (kromě snahy přimět poplatníky k tomu, aby si sami více spořili, tuto oblast ale ministerský materiál nijak nezmiňuje).

První návrh je jen technický: jde o nahrazení dnešních takzvaných náhradních dob pojištění (např. při péči o dítě nebo při nezaměstnanosti) tím, že by za poplatníky v těchto obdobích do důchodového systému stát přispíval pevně dané pojistné. V praxi se tím ale z pohledu poplatníka nic nemění, stát za tato období platí přispívá do systému už dnes, změna by tedy nejspíš spočívala jen v tom, že by se pravidla a výpočty definovaly jinak a přesněji. Jako další možnost ministerstvo navrhuje zvednout sazbu pro odvody na sociální pojištění plošně všem. Pro tento bod je v návrhu nejvzdálenější termín – prosinec 2020.

Zatím není jasné, co se z navržených pěti bodů bude mít ve vládě širší podporu a zda na seznam ještě něco přibude. První návrh obsahuje podobně velké množství nových slibů jako návrhů na to, z čeho deficitní penzijní systém financovat. Žádná velká a komplexní penzijní reforma tedy zatím není na cestě.