Drahošova startovní pozice je možná nejlepší z těch špatných

Ucházet se o prezidentskou funkci může být v Česku trýznivý zážitek. Zakusil to i Jiří Drahoš. Jako uvítání do čestného boje se mu dostalo uvítání od dvou nejznámějších protikandidátů. Prezident Zeman - takříkajíc ústy svého mluvčího, což je hra, na kterou aspoň v nadcházející kampani nemusíme přistupovat - ho hned urazil, že je slaboch; asi že málo hřmí. A Michal Horáček prohlásil, že bude dlužníkem* politických stran. Po nich následovaly úvahy pozorovatelů, proč to Drahošovi proti Zemanovi asi nevyjde.

Urážet se nemá, tudíž nemusíme invektivy rozebírat, a navíc není zřejmé, jak na ně autoři přišli. Naopak úvahy jsou naprosto legitimní. Jediná potíž je v tom, že všechny jsou o tom “asi”. Protože jak známo, mnohé, nebo dokonce všechno, ukáže až čas. Takže se s klidem můžeme na věc podívat opačně: proč to, že se Jiří Drahoš přihlásil o vedení země, není z jeho strany ztracená mise.

I tady lze vycházet jen z toho, co víme. A toho je zatím málo. Skutečně není jasné, jaký bude Jiří Drahoš prezidentský kandidát, a nemůže to s přesností vědět ani Drahoš sám. Sdílená znalost nového uchazeče se dá shrnout do několika krátkých vět: jeho osobní minulost nemá žádný známý škraloup, je vzdělaný člověk a vědec z povolání. Osm let vedl velkou a důležitou instituci s mezinárodním přesahem. A pokud ne s jiskřivým sukcesem, tak určitě ne neúspěšně. Na veřejnosti trochu prkenně mluví. O prezidentskou funkci stojí ne proto, že je s věcmi veřejnými spokojený, ale naopak - a chce to změnit.

Výtka číslo jedna - Drahoš není všeobecně známý. Je samozřejmě pravda, že s Milošem Zemanem, který vede kampaň za další zvolení už čtyři roky a kus, se nemůže měřit. Touto optikou by ale necelý rok před volbami měli šanci pouze Miroslav Kalousek, Václav Klaus starší a Marek Eben. Přicházet do politiky zvenčí je handicap, ale v tomhle ohledu je Drahošova startovní pozice možná nejlepší z těch špatných.

Nemusí voliče přesvědčovat, proč ho mají znát, a co má za sebou. Aureola vědecké instituce to udělá za něj; je nekonfliktní a vzhledem k tomu, jaké úctě se v tuzemsku vědci těší, je to také těžko zpochybnitelný základ. A kampaň potrvá deset měsíců. Pokud skutečně existuje poptávka po nových tvářích, proč by poptávající neměli chtít právě bývalého elitního vědce se zkušeností s řízením miliardové instituce?

Výtka číslo dvě: Drahoš je nevyhraněný. Co ale přesně vyhraněnost znamená? Že někdo kandidáta miluje a někdo nesnáší? A proč jsme tak přesvědčeni, že právě tohle je v prezidentské volbě nutné? Jan Fischer byl v něčem podobný případ - jeho potíž však byla v tom, že se do prezidentské role „osobnostně integrovaného člověka“ tlačil tak, až tomu nešlo věřit. A jak ukázalo jeho následné angažmá v Rusnokově vládě, nedůvěra byla na místě. V Česku jsme zatím neměli nepolitického kandidáta, který věrohodně nežádá, aby ho voliči zbožňovali, nechce budit vášně, nikoho ponižovat a u koho je to možné, tomu nabízí vstřícnou ruku. Jestli jím bude právě Drahoš, to samozřejmě nevíme.

Výtka číslo tři: Drahoš je prý kandidátem velkých měst. Pokud má někdo obavy z prago- a brnocentrismu Drahošovy kandidatury, sám se možná dopouští téhož. Prezident v Česku nenabízí svou praktickou politiku, ale svůj politický styl. Kdo po téměř skončeném volebním období Miloše Zemana nedá na svého kandidáta stále dopustit, pak proto, že mu imponuje hrubá agresivita. Není ale pravda, že vyhovuje každému, kdo žije na malém městě - a takových voličů je v Česku většina. Jak už bylo řečeno, o Drahošovi zatím víme to, že je vědec, a pak také že nosí brýle, má šedivé vlasy a kultivované vystupování. Pokud z něj tohle dělá kandidáta pouze dvou největších měst, je to dost hrubé podcenění tří čtvrtin Čechů.

A jak víme - mnohé, anebo dokonce všechno, ukáže až čas.

* Pozn. red.: Původně jsme v textu napsali zaprodanec. Michal Horáček se však ohradil, že toto slovo nepoužil - a že tento expresivní  výraz může významově posunout  jeho reakci. V ní mluvil o tom, že Jiří Drahoš není nezávislý. Bude prý splácet své dluhy i s úroky stranám, neboť je jejich pečlivě vybraným kandidátem.