Brusel: Babiš má konflikt zájmů, dotace jsou proti předpisům

Může v EU fungovat stav, kdy někdo vede stát a zároveň má prospěch z byznysu postaveného na evropských dotacích? Právní servis Evropské komise vyhotovil devítistránkovou analýzu, která tuto otázku řeší v konkrétním případě, který je v Česku dobře známý – tedy v případě Andreje Babiše a firmy Agrofert.

Verdikt zní negativně, podle právníků jde v případě českého premiéra o nepřípustný konflikt zájmů. Zatím není jasné, co nová situace přinese, každopádně jde o dokument, který může mít vážné následky. Agrofert by se mohl dostat do situace, kdy bude muset vracet peníze, a Česko nejspíš bude mít na krku další přešlap při nakládání s evropskými penězi. Prestiž českého premiéra v EU každopádně utrpí.

Nestranný výkon

Analýzu má k dispozici německý deník Süddeutsche Zeitung. V článku, který vyšel v sobotním vydání pod titulkem Český premiér míchá politiku a podnikání, list analýzu popisuje z Babišova pohledu jako „zvlášť špatnou zprávu“.  O věci píše v sobotu také britský Guardian a francouzský Le Monde.

Právní rozbor si podle Süddeutsche Zeitung objednal Marc Lemaître, šéf generálního ředitelství pro regionální politiku, které zodpovídá za proplácení strukturálních fondů EU. Z nich Agrofert od roku 2013 čerpal podle dopisu desítky milionů eur. Dopis se v této souvislosti dotazuje na nové finanční nařízení EU z letošního července, tedy legislativu platnou od léta přímo ve všech zemích EU, kde je střet zájmů ministrů a dalších vrcholných představitelů veřejné moci nově definován.

Klíčová věta je obsažena v třetím odstavci článku 61: „ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka". Nová právní analýza z 19. listopadu na straně 6 konstatuje, že tuto definici naplňuje i případ Andreje Babiše - bez ohledu na přesun Agrofertu do svěřenského fondu.

Babiš vždy tvrdil opak. Agrofert převedl do fondu loni začátkem roku, kdy se kvůli definici střetu zájmů měnil i český zákon. Parlament přijal takzvaný „lex Babiš“, podle kterého členové vlády nemají vlastnit média ani firmy těžící z dotací nebo veřejných zakázek. Babiš problém vyřešil kličkou se svěřenským fondem, kde díky specifickému právnímu výkladu nelze hovořit o klasické formě vlastnictví jako u běžných firem. Zároveň nikdy nezpochybňoval, že jeho vztah k Agrofertu trvá.

Ve slovenském rejstříku, kde firmy spolupracující se státem musí na rozdíl od Česka uvádět, kdo za nimi reálně stojí, je Babiš veden u Agrofertu jako tzv. konečný uživatel výhod. V tomto duchu Babiš o firmě i sám mluví. „Nemám peníze, neprodal jsem firmu. Až firmu prodám, tak budu mít,“ prohlásil třeba loni na podzim v rozhovoru pro magazín Forbes, kde dále mluvil také o svých úvahách, že by jednou mohl Agrofert prodat na burze.

I kdyby se tedy od chodu firmy plně odstřihl, není pochyb o tom, že trvá jeho zájem na jejím úspěšném fungování, z kterého jednou bude mít prospěch. Není těžké si představit situaci, kdy se tento zájem dostane do střetu s tím, co Babiš řeší jako premiér. Jedním z příkladů je například právě probíhající jednání o podobě budoucí zemědělské politiky EU, kde dal šéf české vlády již jasně najevo, že by nerad, aby velké zemědělské podniky přišly zkrátka.

Případný konflikt se od schválení nového nařízení probírá i v Česku. Na Babišův potenciální konflikt opakovaně upozornili Piráti, kteří do Bruselu k případu odeslali sérii dokumentů a stížností. Šéf Pirátů Ivan Bartoš před časem mluvil i o tom, že případ by mohl vést i k zastavení eurodotací pro Česko - a o tom, že co nejrychlejší výklad tomu může předejít. Babiš za to Piráty označil za „udavače“.

V podobné situaci jako Babiš je mimochodem i ministr zemědělství Miroslav Toman, jehož rodina vlastní velký zemědělský podnik, který z dotací rovněž těží.

Nejsme bankomat

Podle opozičních politiků je Babišův postup na hraně i z pohledu českého zákona. Nové finanční nařízení EU, které platí až od letošního  srpna, ale definuje konflikt jinak – a po měsících čekání nyní existuje výklad, jak si český příběh vyložit.

„Babiš se musí rozhodnout, jestli odejde z politiky, nebo se vzdá všech vazeb na Agrofert a akcie prodá,“ uvádí v Süddeutsche Zeitung belgický europoslanec za Zelené Bart Staes, který Babišův případ podrobně sleduje a v poslední době kvůli výkladu několikrát v europarlamentu interpeloval různé představitele komise. „EU není bankomat pro bohaté a mocné. Pokud bude takové jednání tolerováno, jen to posílí euroskeptiky,“ míní Staes.