Andrej Babiš neměl šéfa NÚKIB rád. Ale snad nevyhoví Hradu

O tom, že premiér Andrej Babiš nemá rád šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila, se mluvilo v bezpečnostních institucích už od počátku letošního roku. Stejně jako o tom, že Navrátil jako šéf nemá velkou šanci přežít, ač se snažil s premiérem vycházet. Přesto je samozřejmě podstatnou otázkou důvod jeho náhlého pondělního odvolání.

Přesně před rokem zveřejnil Dušan Navrátil nález jeho úřadu: tedy že čínské firmy Huawei a ZTE mohou být skrze své technologie pro Česko rizikem. Obě jsou vázány k úzké spolupráci s čínskými tajnými službami a jejich technologie instalované v Česku mohou z tohoto pohledu znamenat nebezpečí špionáže. Navrátil zveřejnil varování bez konzultace s premiérem - a Babiš mu to nezapomněl, i když nikdy veřejně varování  NÚKIB a jeho podstatu nezpochybnil.

Navrátilovo vyjádření se pochopitelně nelíbilo prezidentovi a čínskému lobbistovi Miloši Zemanovi, který začal opakovaně zpochybňovat Navrátilovy manažerské schopnosti. A NÚKIB zřízený vládou Bohuslava Sobotky před třiceti měsíci začal mít problémy. Letos mu vláda prudce seškrtala rozpočet a Navrátil veřejně upozorňoval, že pro výkon NÚKIB a jeho schopnost bránit tuzemskou kybernetickou bezpečnost to může mít devastující vliv.

I na jednáních Bezpečnostního výboru státu to Navrátil často od premiéra schytával. Podle informací Respektu Andrej Babiš příliš kybernetice nerozumí, Navrátil naopak neuměl zjednodušit výklady rizik na úroveň petrochemického laika, a tak vznikl a eskaloval problém. Někteří – i ti důvěryhodní - členové rady off record naznačovali, že by možná pro fungování úřadu bylo lepší, kdyby šéf NÚKIB skončil. Naopak velké zastání měl Navrátil ve Washingtonu – jeho loňské pojmenování čínského rizika přijala za své do jisté míry tamní exekutiva.

Co tedy Navrátilovo odvolání může znamenat? V horší variantě vítězství čínských technologií v Česku, radost prezidenta Zemana a zvýšení zdejšího vlivu Pekingu. Nebo jen vyplnění pomsty naznačované prezidentem Zemanem. I to by bylo samozřejmě hodně špatné. Je tu však ještě jedna varianta – ta lepší.

Výkon NÚKIB stojí na mladých expertech, kteří v úřadu zaujímají často vysoké pozice. Ti se s názorem Dušana Navrátila na čínské nebezpečí ztotožňují a nedá se od nich očekávat příklon k čínským technologiím. Ani dočasně pověřený šéf NÚKIB Jaroslav Šmíd určitě nebude rušit žádné z doporučení, s nimiž úřad za své existence a během Navrátilova šéfování přišel.

Otázka pochopitelně je, kdo pak přijde na post nového šéfa. Pokud by chtěl premiér vyhovět Hradu, může jistě instalovat člověka, který dokáže práci dobře fungující instituce slušně narušit. Což by byl velký problém, protože zdrojem kybernetických rizik zdaleka není jen Čína. A mít instituci, která má, ale nedokáže bránit kybernetickou bezpečnost, je nepředstavitelná katastrofa. Chod mnoha úřadů, energetiky, nemocnic nebo jaderných elektráren může být ohrožen nebývalým způsobem. Zejména v době, kdy stát a poslanci zatím „bojkotují“ vznik zákona o kybernetické obraně, která by mohla hypotetické útočníky likvidovat.

Takže je tu ještě ona možnost, že premiér jmenuje do funkce někoho schopného, kdo z logiky věci neopustí varování před čínskými (i jinými) technologickými firmami. Třeba jen proto, že se o tomhle nebezpečí debatuje jak v unijních státech, tak především v NATO, pro které se Čína právě své kybernetické expanzi stala čerstvě bezpečnostní výzvou.