Sally Rooney už nechce být hlasem mileniálů

Kniha Rozhovory s přáteli se po svém vydání v roce 2017 stala globální literární senzací a její autorce, tehdy pětadvacetileté irské spisovatelce Sally Rooney, takřka přes noc vynesla přízvisko „hlas generace mileniálů“. Jejími hrdinkami jsou politicky uvědomělé intelektuálky kolem dvaceti hledající své místo ve světě a tápající ve vztazích. Tedy nic příliš objevného, autoři recenzí se ale shodovali, že dosud nikdo nedokázal tak přesně zprostředkovat životní pocit generace narozené v 80. a 90. letech. Lidí, kteří na jednu stranu vyrůstali v propojeném světě plném možností, zároveň ale vstoupili do světa dospělých v nejisté době poznamenané světovou ekonomickou krizí.

Hrdinové a hrdinky Sally Rooney jsou v podstatě neustále ponořeni do vzájemné komunikace přes různé druhy digitálních platforem, zároveň se ale často cítí osamělí a nejistí. Navazují vztahy, přitom se ale nechtějí brzy usadit, jako to dělaly předchozí generace. Lásku hledají napříč různými bariérami, jako je věk nebo společenská třída, což Rooney vyneslo další mediálně vděčnou nálepku, tentokrát „Jane Austenová pro mileniály“. Tohle všechno přitom mladá irská autorka zprostředkovává mimořádně pohlcujícím stylem psaní, který působí, jako by každá slabika ve větě byla až matematicky přesně vybalancovaná k dosažení maximálně přirozeného efektu. A platí to jak v dialozích, tak ve velmi autenticky působících popisech milostných scén.

Tuhle osvědčenou formuli Rooney a vyladila k dokonalosti ve svém druhém románu Normální lidi a i její třetí kniha Kdepak jsi, krásný světě? se vezl ve více méně podobných vztahově-společensko-kritických kolejích. Nyní vychází její čtvrtá kniha a na globálně úspěšnou autorku se opět upíná pozornost celého světa: S čím přijde tentokrát? Dnes třiatřicetiletá Rooney románem Intermezzo dává najevo to, co zdůrazňuje i v rozhovorech, které dává spíše sporadicky: tedy že nechce být generačním hlasem a autorkou jednoho tématu. Ústředním motivem tentokrát není milostná zápletka, ale vztah dvou bratrů truchlících v Dublinu po smrti svého otce, který pocházel ze Slovenska. Rooney se tedy posouvá na nové území, zároveň ale stále využívá své osvědčené zbraně.

Čím si Rooney získala světovou proslulost? A v čem je její nová kniha jiná? Nejen o tom diskutuje spisovatelka a publicistika Klára Vlasáková, překladatelka Anna Štádlerová a redaktorka serveru Page Not Found Barbora Voříšková. Těšit se můžete také na četbu úryvku z Intermezza v českém překladu Anny Štádlerové pro nakladatelství Argo v podání herečky Dejvického divadla Jany Holcové. Moderátorem večera je Štěpán Sedláček.

Další čtení s Respektem se koná v Antikvariátu Dejvického divadla 14. listopadu od 19:00 o nové knize Fareeda Zakarii Věk revolucí:

Až příliš úspěšná revoluce a její odpůrci

Liberální demokracie a její důraz na svobodu jednotlivce se zrodily z dlouhé série revolucí. Mnohé z nich nebyly sametové, ale ani nutně krvavé nebo náhlé a v řadě ohledů byly úspěšné. Možná až příliš úspěšné, jak píše ve své nové knize Věk revolucí americký politolog a novinář Fareed Zakaria. Velké politické revoluce ve Francii, USA nebo Rusku přitom dává stranou a vyzdvihuje roli industriálních změn, technologického vývoje nebo globalizace. Počátek modernity nachází autor v Nizozemsku 17. století. Odsud sleduje řetězec různých revolucí, které nezadržitelně pokračují do dnešních dnů, nejnověji například v podobě rozšíření umělé inteligence nebo genového inženýrství.

Součástí tohoto příběhu a daní za úspěchy je však podle Zakarii i odpor proti rychlým radikálním změnám, které proměnily civilizaci a liberalizovaly společnost. K těmto protireakcím řadí i současný vzestup populismu, různých identitárních hnutí, neliberálních demokracií i odpor vůči globalizaci. Mnohé z těchto sil se projevily i během letošního supervolebního roku v USA a dalších zemích nebo ve válce proti ruské agresi na Ukrajině a v soupeření s Čínou.

Kam podle Zakarii revoluce směřují? Před jakými vnitřními i vnějšími konflikty liberální demokracie stojí? Měly by dát v něčem za pravdu svým odpůrcům? A jak se ve světle Věku revolucí jeví tyto americké volby nebo sametová revoluce v Československu?

Nejen o tom bude řeč na dalším Čtení s Respektem v Antikvariátu Dejvického divadla tentokrát s politologem Jiřím Pehem, historičkou Markétou Křížovou a novinářem Jiřím Sobotou. Těšit se můžete také na četbu z knihy v podání hereckého souboru Dejvického divadla. Večerem provází autor podcastů týdeníku Respekt Štěpán Sedláček.