Proč je důležité vracet část krajiny divočině a jakou roli v tom můžou sehrát vlci
Debata Respektu na LFŠ: s Barborou Chmelovou a Miroslavem Kutalem o ochraně a obnově české divočiny
"Máme zhruba 20 procent chráněného území, ale často je to jen formální ochrana na papíře," upozorňuje odborník na velké šelmy Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a organizace Hnutí Duha s tím, že v CHKO bývají minimální nástroje na usměrňování zemědělství a lesnictví. "Pro spoustu lidí je těžké nechat přírodu dělat to, co umí. Je to mocný nástroj, ale zároveň ho nemáme úplně pod kontrolou, a také to trvá poměrně dlouho. Příroda potřebuje prostor a čas. Na to si musíme zvyknout," doplňuje ho expertka na biodiverzitu Barbora Chmelová z ministerstva životního prostředí. Upozorňuje na chystané plány na obnovu přírody a na to, že chráněná území v Česku se mají rozšiřovat. Na co v této souvislosti narazil stát ve snaze vyhlásit NP Křivoklátsko? Půda, lesy i řeky se mají ve velkém obnovovat po celé Evropě. Co to obnáší za úskalí a proč je z pohledu biologické rozmanitosti a změny klimatu důležité „vracet“ část krajiny divočině? Jakou roli v tom může sehrát návrat velkých šelem jako vlci do českých lesů? Týká se tzv. rewilding i měst? A co když stojíte v debatě o divočině na druhé straně než vaši sousedé? I tom debatovali odborníci na debatě Respektu na Letní škole v Uherském Hradišti. Moderoval Štěpán Sedláček.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].