Představa Senátu jako sdružení moudrých hlav s nadhledem se nenaplnila

Kromě krajských voleb Češi také v 27 obvodech volí v pátek a sobotu do třetiny Senátu. Ani po téměř třech dekádách od jeho založení přitom z tuzemské společenské debaty nevymizely otázky, zda má horní komora smysl. Zatímco podle Václava Havla mělo jít o insituci, která je pojistkou demokracie, a komoru, jež má přihlížet i k tomu, jak se v zemi bude žít příštím generacím, jeho nástupce Václav Klaus nazval Senát nešťastnou institucí a nechtěným dítětem. Jak přitom připomíná František Trojan, za dobu existence horní komory byly momenty, kdy se ukázalo, jak je důležitá: „Vzpomeňme si na přelom roku 2021 a 2022, kdy byl prezident Miloš Zeman hospitalizován a my jsme neměli žádné informace, Hrad nechtěl veřejnosti nic sdělovat, ale bylo po volbách a bylo načase, aby se prezident scházel s vrcholnými politiky. V tu chvíli to byl Senát, který na rozdíl od Sněmovny nikdy není rozpušten, kdy jeho předseda Miloš Vystrčil a další skupina senátorů získali informace o zdravotním stavu Miloše Zemana a přišli na veřejnost se stručným vyjádřením. Najednou jsme se mohli k Senátu podívat a najít nějaké informace." Přesto - proč Češi horní komoře příliš nedůvěřují? Kam se poděla představa senátorů jako moudrých hlav, které vedou kultivovanou debatu? A jaký vliv mají aktuální senátní volby?