Debaty ke zrušení lex Babiš II mají jediné řešení, a to změnu jednacího řádu ve Sněmovně
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Jaroslavem Spurným
Ústavní soud v týdnu zrušil takzvaný lex Babiš II, tedy novelu, která zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Podle soudu, který neřešil obsah zákona, ale chybný legislativní proces, vznikla jako neústavní přílepek. Podle předkladatele normy, pirátského poslance Jakuba Michálka, rozhodnutí soudu umožní nejen šéfovi hnutí ANO, ale i jiným oligarchům, vlastnit média. Současná opozice se ale brání, že není možné bránit jejím vyjádřením, v praxi však mnohahodinovým obstrukcím. Jak ve středečním Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurným, řešením by byla změna jednacího řádu: „Na tom se shodli jak ti členové Ústavního soudu, kteří novelu zamítli, tak i ti, kteří s rozhodnutím svých kolegů nesouhlasili. Tvrdí, že jednací řád by měl být postavený tak, aby umožnil vyjádření jak koalici, tak většině, tak i menšině, ale tak, aby se tato jednání nestala brzdou demokratického legislativního procesu, aby se obstrukce nestávaly destrukcí. Ovšem to je jen doporučení ÚS, neřekl, jak by to měli udělat. O změně jednacího řádu se mluví hodně dlouho a všichni mají trochu strach sáhnout do obstrukcí, protože v příštím volebním období se to může týkat jich." Proč přesně tedy Ústavní soud rozhodl o zrušení lex Babiš II? Jak o přílepcích k zákonům rozhodoval v minulosti? A souvisí toto rozhodnutí s potřebou novelizovat zákon o střetu zájmů?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Podcast je součástí série