Víkend s Respectem

Příběhy hvězd žánru World music se často odehrávají podle stejného scénáře. Místní kapela hraje v klubu v africkém městě, kde kouzlo její hudby objeví evropský producent. S hudebníky, kteří přežívají více méně ze dne na den, začne spolupracovat a po čase je přiveze na koncertní šňůru do Evropy. Muzikanti z chudých afrických čtvrtí začnou hrát pro evropskou střední třídu a sami získají peníze, o kterých se jim předtím nesnilo.

Je to příběh, který tak trochu připomíná pohádky. Ačkoli se tento scénář úspěchu znovu a znovu opakuje, tak nepřestává být fascinující. Příkladem je kapela Jagwa music z Tanzánie, která v sobotu ve 20.00 zahraje na pražském štvanickém ostrově v rámci víkendového festivalu Respect music.

Pohled do ulic Dar-es-salaamu a na koncert Jagwa music (oficiální video vydavatele Crammed Discs):

Jagwa music je zvukem chudých předměstí Dar-es-salaamu. Texty jejích písní vypráví o přežívání v džungli velkoměsta, o nemocech, nevěře, nezaměstnanosti, alkoholu. „Život ve městě mě nepřemohl, to ti říkám, brácho z venkova. Pořád trpím, ale tvé námitky neberu. Proč mě chceš odlákat z města, když tu zvládám žít?… V tomhle světě můžeš žít a přežít všude. V dolech i v Arushi. Na Zanzibaru i v Evropě. Můžeš žít i v podsvětí (v originále „al-Kaida life“)… Prostě všude na tomhle světě!“

Pouliční koncert v tanzánském Bagamoyo:

Členové kapely ví, o čem zpívají. Všichni dlouho pracovali v městské hromadné dopravě, která je v Daru stejně chaotická jako vlastně ve všech afrických velkoměstech - cestující se cpou do malých indických „dala-dala“ vozů (viz. první video) nebo do minibusů. Hudebníci z Jagwa music roky pracovali jako naháněči pasažérů, kteří běhají kolem zastávek a vykřikují jména příští zastávek, anebo jako neregistrovaní řidiči, kteří v případě potřeby zaskakují za registrované kolegy.

Vystoupení na festivalu Sauti za Busara na ostrově Zanzibar:

Jagwa music vznikla už před dvaceti lety a složení kapely se neustále omlazuje. Originální zvuk získala, když se na trh dostaly levné klávesy Casio. Hudebníci je napojili na staré zesilovače a megafony, bubnovali, zpívali, energicky tančili. Jagwa se brzo stala jednou z neoblíbenějších kapel hudebního stylu Mchiriku, který dobyl předměstí Daru. Místní média i střední třída ale celý žánr ignoruj. Spojují si ho s drobnými krádežemi, lehkými drogami, nevzdělaností, které jsou součástí života kluků z chudších předměstí a z dopravního byznysu. Jagwa music proto nehraje v tanzánských rádiích a v 90. letech úřady několikrát zakázali koncerty Mchiruku na ulicích nebo různých oslavách.

Koncert na festivalu Roskilde v Dánsku:

Jagwa music před týdnem vyšlo první CD – album Bongo hotheads. Předtím vydávali hlavně demo kazety prodávané na trzích v Dar-es-salaamu. Objevil je německý afrikanista a etnolog Werner Graebner, který se specializuje na východoafrickou hudební scénu. Jejich vzestup a podobné příběhy z World music prostě nejsou jen pohádkami – jsou také příběhem z extrémně nerovného světa, ve kterém má evropský producent moc naprosto změnit životy afrických hudebníků a jejich rodin.

Zde se ještě podívejte na trailer k celému festivalu Respect music 2012.