Jeden z dopadů Trumpova znovuzvolení – dál poroste kojenecká úmrtnost
Protože nic nesvědčí zdraví dětí tak jako svoboda jejich matek
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Pod odosobněným termínem „kojenecká úmrtnost“ se skrývá smutná statistika o tom, kolik dětí se nedožije jednoho roku života. Jde o ukazatel, který je dlouhodobě považován za měřítko úrovně zdravotní péče v dané zemi a její celkové vyspělosti. A také jde o jednu z nejvýraznějších změn, které lidskému pokolení přinesly moderní věda, medicína a obecně společenský pokrok.
Jak víme z nejstarších existujících matrik evropských zemí (třeba švédských statistik z poloviny 18. století) i z archeologických nálezů mnohem starších kultur po celém světě, lidský život provázela tisíce let jedna konstanta. Z dětí, které přišly na svět, jich zhruba polovina umírala. A jak víme z literárních děl i dalších pramenů, pro rodiče to nebylo o nic méně bolestivé, právě naopak.
Nejvýraznější pokles kojenecké úmrtnosti přinesla druhá polovina 20. století, což bylo způsobeno řadou faktorů od lepšího povědomí o tom, co negativně ovlivňuje těhotenství (alkohol, kouření), po celkově kvalitnější zdravotní péči a životní podmínky. Když se pak podíváme na grafy znázorňující pokles kojenecké úmrtnosti, nejvýrazněji křivka míří směrem dolů v šedesátých letech.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Do školy jsme vyrazili pozdě, na omluvenku jsem napsala „stres způsobený výsledkem voleb“
