Zatím 6:4 pro lidstvo. S Nobelovými cenami se vrací varování před umělou inteligencí
Trofeje za fyziku a chemii letos získali převážně vědci vyvíjející neuronové sítě. Jak jejich výzkum probíhal a jaká je pravděpodobnost, že neskončí dobře?
Tah číslo 37 v jedné z partií, v nichž jihokorejský velmistr hry go I Se-tol v roce 2016 nastoupil proti počítači, působil jako blesk z čistého nebe. Žádný lidský hráč by ho nikdy neudělal, pokládal by jej za hloupý. „Byl něčím zcela nepochopitelným, nepředstavitelným, krásným a děsivým – a zásadním pro vývoj partie, kterou pak stroj vyhrál,“ řekl nedávno Respektu spisovatel Benjamin Labatut, který se tématu věnoval v románu Maniac.
Zvláštní krása strojové hry byla výsledkem herního instinktu, který systém AlphaGo firmy DeepMind získal mimo jiné díky umělým neuronovým sítím a strojovému učení. Jejich zrodu významně pomohl výzkum dvou vědců oceněných letos Nobelovou cenou za fyziku: emeritního profesora Princetonské univerzity Johna Hopfielda a britsko-kanadského psychologa a počítačového experta Geoffreyho Hintona. V souvislosti s letošními cenami rovněž zaznívá jméno společnosti DeepMind: ocenění za chemii získala trojice vědců, z nichž dva jsou z této firmy.
Jinými slovy, pozornost Švédské královské akademie věd, která ceny uděluje, vzbudily letos právě objevy související s prudkým rozvojem umělé inteligence. Zároveň díky nim ožila debata, která se o bezpečnosti počítačových mozků vede. Čerstvý nobelista Geoffrey Hinton je totiž zároveň jedním z vědců, kteří před nimi varují. Svůj loňský odchod z firmy Google doprovodil slovy o tom, že částečně lituje výzkumné práce, kterou udělal. (Další varování před umělou inteligencí: průkopník oboru Geoffrey Hinton opouští Google • RESPEKT)
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
