Zásoby, kryty, vůle k obraně. Finsko je připraveno na nejhorší

Co se stane, když v supermarketu vypne proud? A na vedlejší benzince taky? A co když to nebude možné nějak brzo opravit? Finsko s tím má své zkušenosti, sněhové bouře někdy odříznou odlehlé severní nebo východní obce. Tamní obchody a čerpací stanice pak běží jen díky připravenosti majitelů, kteří se pro případ nouze zajistili naftovým generátorem. Jinak by po výpadku proudu museli zavřít a po pár hodinách sledovat, jak se jim začíná kazit maso, ryby a další chlazené zboží. 

Nepřinese klimatická krize takové extrémní počasí i do jižních, hustěji zalidněných částí Finska? A nestanou se dodávky elektřiny v čase rostoucích geopolitických rizik cílem kyberútoku nebo sabotáže, kterými se Rusko pokusí vyvolat paniku mezi obyvateli Západu? To teď samozřejmě nikdo neví jistě, Finsko se však na takovou možnost začalo připravovat.

Vloni začalo práci na projektu, který má od roku 2028 zajistit hladké fungování obchodů a čerpacích stanic po celé zemi i v případě zcela mimořádné krize. Sází právě na generátory –a na chytrou práci s daty. Zaměstnanci úřadu, který má připravenost na stav nečekané události v popisu práce (National Emergency Supply Agency, NESA), zanesli na detailní mapu Finska všechny obchody a benzinky. Spojili je s daty o jejich obvyklé vytíženosti, přidali informace o hustotě zalidnění a mapu silniční sítě. Na tomto základě pak vytipovali konkrétní obchody a benzinky, které by v každém regionu byly potřebné pro zajištění zásobování. Tak, aby každý obyvatel jižního Finska musel ujet do obchodu maximálně 50 kilometrů a obyvatel řídce osídleného severu maximálně 150 kilometrů.