U nás je to spíše fatamorgána než poušť. Nové projekty oživují regionální novinařinu

Není to moc běžné: z regionů novináři obvykle míří do celostátních médií bez zpáteční jízdenky, z představy „jedu tam na pár let“ se zpravidla stává „navěky“. I tři mladí novináři se rozutekli z Ostravy do velkých celostátních médií, ale teď, po letech, se vrátili z centra do regionu. Jejich plán na založení regionálních novin začal nabývat jasné kontury před tři čtvrtě roku tady, na Havlíčkově nábřeží u řeky Ostravice. Byl květen a tři novináři se domluvili u pouličního stolku ostravské kavárny Dock, že do toho jdou, že založí svou redakci.

Od minulého měsíce už ji mají – nový publicistický web Okraj.cz, zaměřený na kontextové psaní, analýzy a investigativní žurnalistiku. A z rychlosti, s níž přivedli svůj sen k životu, vypadají pořád ještě dost překvapení. „Shodli jsme se, že nejsme spokojeni s podobou regionální žurnalistiky. Chybělo tu hloubkové investigativní psaní o regionu a my jsme si řekli, že to zkusíme změnit,“ říká novinář Jan Žabka (27) v kavárně Dock u stolku s kolegyněmi Klárou Filipovou (30) a Simonou Janíkovou (34).

Najít model

Všichni tři jsou Ostravané, kteří po studiích sbírali zkušenosti v celostátních médiích. Jan Žabka působil v Aktuálně.cz a v serveru Hlídací pes, Klára Filipová v České televizi a Českém rozhlase, kde z Ostravy pracuje v datové redakci i dnes, a Simona Janíková v Hospodářských novinách. Teď jsou z nich navrátilci do rodného města. A všichni říkají, že si byli vždycky jisti, že se do Ostravy chtějí vrátit.

Simona to udělala nejpřirozenějším způsobem: v době covidu se v redakci Hospodářských novin domluvila, že se stane „krajánkem“, tedy regionální novinářkou, která bude do listu psát z Ostravy. Už v Praze se ale všichni tři potkávali, věděli o sobě. „Na jedné novinářské konferenci jsme s Honzou začali trošku lamentovat nad tím, jaký je stav lokálních médií. A zjistili jsme, že oba máme sen se jednou vrátit a ten stav trochu pozvednout nad každodenní zpravodajství, dělat hloubkovou novinařinu,“ popisuje Klára Filipová.

Jan se zase potkal se Simonou, která uvažovala stejně, a tak se nakonec všichni tři dohodli. Původně chtěli svůj plán rozjet přibližně za dva roky od spouštěcí schůzky na nábřeží, ale příležitosti je vtáhly a věci nabraly spád. Naskytla se jim možnost získat grant u bruselské neziskovky Journalismfund v projektu Local Media for Democracy. Zkusili to a uspěli. O grant se ucházelo 127 novinářů nebo týmů z celé Evropy a Okraj se propracoval mezi 25 vybraných.

Na rozjezd dostali přibližně 800 tisíc korun, za ně zřídili web, platí z něj výlohy i sobě výplaty. Takové, za které by, jak říkají, „v Praze nikdo nevyžil“. Spolu s grantem mají i podporu evropských novinářů: v on-line školeních a hovorech se baví s kolegy od Financial Times po menší média o tom, co pro čtenáře dobře funguje a na co se zaměřit, a hledají model pro udržitelné financování.

Tady v Docku je jejich přirozené prostředí: scházejí se tu k občasným poradám, píšou odtud nebo z přilehlých kaváren, pokud články neposílají každý ze svého domova – na pronájem redakčních prostor pro tři lidi to zatím není a grant by na to nevystačil. „Snažíme se najít funkční byznys model. Předplatitele zatím nemáme a články jsou otevřené, aby byly dostupné všem. A inzerci nechceme, abychom byli nezávislí,“ říká Simona Janíková. Otevřeli crowdfunding, ale ještě k němu nerozjeli kampaň. Zatím si tak informaci o účtu našli tři lidé a novinářům se sešla, jak s úsměvem říkají, už „asi tisícovka“.

Čtenáře se jim nicméně daří najít: domnívali se, že zpočátku si texty přečtou jen desítky lidí, ale jejich nejčtenější články si prý přečetlo víc než tisíc lidí, což považují za úspěch. „Na budování komunity chceme dál stavět,“ říká Jan Žabka, „a vidíme, že už se buduje.“ Část jejich čtenářů sdílí články na sociálních sítích a trojice novinářů sleduje, jak se tudy dostávají k dalším lidem. Čtenáře vyzývají v komunikační aplikaci k podnětům, plánují pořádat debaty. Jsou také před spuštěním podcastů, což v regionech není zatím moc rozšířený žánr.

Trojice chce dál žádat o granty; první roky se bez nich neobejdou. Kromě drobných dárců v crowdfundingu počítají tím, že osloví filantropy pro provozní financování. Jde o to vytipovat jména filantropů, u nichž by nehrozilo ohrožení nezávislosti, tedy takových, kteří neobchodují s městem a krajem. A chtějí kontaktovat i filantropy mimo kraj.

Bourat zjednodušené představy

První signály širšího zájmu a povědomí už existují. Redakci právě oslovil Ekolist, zda může přetisknout jeden z jejich textů o Liberty, který pojednává o nesplněných slibech na bezemisní výrobu. „Ale hodnotit zásah Okraje, na to je brzy, teprve jsme začali. Efekt se pozná až tak za půl roku,“ říká Jan Žabka. Jejich web je určen pro takzvané long read, dlouhé čtení, které umožňuje popsat jevy v souvislostech, pátrat po příčinách i po řešeních problémů regionu. V projektu, s nímž uspěli v soutěži o granty a kde jim kromě životopisů pomohlo zaměření na propracovanost témat, si také určili, čemu se na Ostravsku chtějí věnovat.

Na webu už jsou i články o hluku v Ostravě, o nájemním bydlení, reportáž z gymnázia, které chce přejmenovat ulici, kde sídlí, z ulice pojmenované po komunistickém předákovi Gustavu Klimentovi na ulici pojmenovanou po malíři Gustavu Klimtovi. A taky obsáhlé analýzy situace krachujících hutí Liberty.  Ty pro Okraj píše editor České televize Ondřej Stratilík. Časem by se redakce chtěla rozrůst o další spolupracovníky, ale neradi by byli v situaci, že za práci platí málo. Dnes mají ještě jednoho externího spolupracovníka: články rediguje editor Hospodářských novin Jakub Šídlo.

Simona s Janem teď připravují materiály o ovzduší v Ostravě, Jan kvůli tomu vyjel do polského Krakova, kde zpřísnili podmínky pro vytápění – články budou zkoumat, co se kde smí dávat do kotlů a kamen. Klára se Simonou dokončují článek o likvidaci ekologických zátěží a Klára sama se chystá na další díl o nájemním bydlení v Ostravě.  Pro nejbližší dobu chtějí rozšířit záběr i do okolí Ostravy.

Získali na to grant od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a 180 tisíc promění ve výjezdy do mikroregionů, k nimž našli inspiraci v zahraničí. „Okopíroval jsem ten nápad částečně z rumunského celostátního média, kde vždy vypravili do regionu celý autobus svých novinářů. Každý se tam soustředil na jedno téma, které pak popsal,“ přibližuje Žabka.

Přibližně za tři měsíce se tak vydají jeden na Osoblažsko, druhý na Jablunkovsko a třetí na Odersko. „Vyjedeme na dva tři týdny zjišťovat, co lidi v mikroregionu trápí, v jaké jsou sociální situaci, jak se dostávají do nemocnice nebo jak to mají se školami,“ říká Klára Filipová, „třeba Osoblažsko je známé z tisku leda tak tím, že tam lidé volí Zemana a Babiše, ale je tam spousta témat, která nikdo nepokrývá.“ Bořit zjednodušené představy chtějí i u Ostravy, i tady mají pocit, že se často objevuje v celostátních médiích klišé o „černém rázovitém regionu“. A stejně tak i v mikroregionech, kam se chystají. „Strávíme tam hodně času, což není běžné, obvykle novinář vyjede někam na den dva – a vrátíme se každý se třemi čtyřmi reportážemi,“ plánuje Simona Janíková.

Nedávno si za nimi přijel pro inspiraci kolega z Mostecka Milan Krám, který v Mostě právě rozjel web Regionální média Mostecko. I jemu v Mostě chyběla investigace, hloubkové pátrání v místních kauzách a jevech, nejvíce se zatím soustředí na rekonstrukci tamního kulturního domu Repre. Dělá to zatím za své bez grantu, o ten bude teprve žádat.

Mostecko – stejně jako je tomu v mnoha regionech – je považováno za „zpravodajskou poušť“, místo, kde kritická novinařina vymřela a informace často pocházejí z městských zpravodajů, které často hlásají to, co si přeje politická reprezentace. „Držíme mu palce stejně jako každému, kdo se rozhodne regionální žurnalistiku zlepšovat a prohlubovat,“ říká Klára Filipová. Trojice ostravských novinářů Ostravu za mediální poušť nepovažuje: chválí především veřejnoprávní rozhlas a televizi, které mají v Ostravě svá studia, a jejich zpravodajství považují za kvalitní, pokrývající denní provoz. „U nás je to spíše fatamorgána než poušť. My si kolegů a jejich práce vážíme, ale chceme dělat něco trochu jiného, kritickou novinařinu systematicky rozkrývající kauzy,“ říká Žabka.

Možnosti tady jsou

Na první debatu o stavu ostravské regionální žurnalistiky přijel na pozvání Okraje i ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. Všichni se tu shodli, jak je kvalitní nezávislá žurnalistika v regionech důležitá, jak v zemi uvadá a jak to mají lokální média těžké: zmenšují se redakce, slučují se, zanikají a na mnoha místech jsou lidé odkázáni na věstníky samospráv.

„Ty jsou však poplatné aktuální politické moci. Z druhé strany hodně lidí již čerpá lokální informace z nejrůznějších facebookových skupin a podobných míst, kde nelze očekávat nestranné a ověřené informace. A to je i odpověď, proč jsou lokální média tak důležitá: pokud občané nebudou mít důvěru v informace o svém bezprostředním okolí, těžko mohou mít důvěru ke zprávám o centrální politice či o dění v zahraničí,“ říká Klimeš.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky vypisuje novou výzvu pro lokální média, je v ní k dispozici 600 tisíc korun a nejvyšší částka, která může být poskytnuta, je 150 tisíc. David Klimeš ví, že to není mnoho, a doufá, že v dalších ročnících se fondu podaří shromáždit na zastavení „zpravodajských pouští“ víc peněz. „Zásadní ale je vůbec k problému přitáhnout pozornost a oceněním vyjádřit, že dobrá lokální žurnalistika je pro důvěru v demokracii nezbytná,“ říká Klimeš.

Trojice ostravských novinářů se zatím rozchází z kavárny Dock různými směry. Simona jde domů za synem; je na rodičovské dovolené a otec dítěte a babičky se 20 hodin týdně starají o to, aby měla nerušený čas na práci pro Okraj. Klára nasedá na kolo a jede domů, dnes už odsloužila i šichtu v datové redakci webu iROZHLAS.cz, kterou má ráda, a tak ji nechce opustit. Jan Žabka jde do takzvané ověřovny do ostravského rozhlasu, odborník na dezinformace a manipulace tam povede seminář pro seniory. Pak budou pracovat každý na svém tématu pro Okraj a v pondělí se zase sejdou na pravidelné ranní poradě. O tom, že by jejich plán na kritické regionální médium nevyšel, prý vůbec neuvažují. „Jsme mladí, zkušení a nadšení – a možnosti, jak z Okraje vybudovat trvalou hodnotu, tady jsou,“ říká Simona Janíková, „s ničím jiným nepočítáme.“