Trumpův plán na přesun Palestinců je také nebezpečný precedent pro Ukrajinu

„Nikdo nechce, aby se válka vrátila,“ říká jednadvacetiletý Imad Qudaih, který momentálně žije v Chán Júnisu, druhém největším městě v Pásmu Gazy. V rozbombardovaných ulicích je cítit strach, že příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem nevydrží. Domluva, díky které ustalo bombardování a stáhly se izraelské jednotky výměnou za postupné (dosud neskončené) navracení rukojmích, je křehká. Americký prezident Donald Trump navíc před necelými 14 dny zvýšil napětí myšlenkou, že by Gazu převzaly Spojené státy a více než dva miliony tamních Palestinců by se měly odstěhovat do sousedního Egypta nebo Jordánska. Izrael myšlenku hlasitě uvítal, dokonce se na vystěhování Palestinců začal chystat, arabské státy ji naopak jednoznačně odmítají a hledají vlastní řešení. Situace však zůstává velmi nejasná. 

Osmdesát let

Myšlenka, která je v rozporu s mezinárodním právem, pobouřila okolní arabské země – a jak už podle taktiky amerického prezidenta bývá, zároveň je vyburcovala k rychlejšímu jednání a jinému řešení. Plán, na jehož vypracování se podílí hlavně Egypt, by podle izraelských médií měl obsahovat tři fáze a zajistit samostatnou palestinskou vládu. V rámci první části plánu by byli Palestinci přesunuti do bezpečných zón uvnitř Gazy, aby mohly začít opravy zničených měst. Ve druhé fázi by do Pásma Gazy přišla mezinárodní pomoc, aby mohla začít i obnova infrastruktury. V závěrečné fázi přijde na řadu urbanistické plánování Gazy, výstavba bytových jednotek a poskytování vzdělávacích a zdravotnických služeb.