Smažák, buchty, chlebíčky? Které české jídlo by mohlo napodobit úspěch döner kebabu

Před padesáti lety v Berlíně nastoupil döner kebab na vítěznou cestu k žaludkům Evropanů. V poslední dekádě se bistra s touto turecko-německou specialitou rozšířila i do měst po celém Česku. Zeptali jsme se proto místních znalců, kde je v Česku k dostání nejlepší kebab, a také na to, které české jídlo by si zasloužilo ve „světě fastfoodu“ podobnou globální slávu. V novém Respektu 20/2022 najdete reportáž z Berlína o dějinách, výrobě i současných proměnách döneru. Anketa je jejím doplněním a pozvánkou ke koupi.

HANA MICHOPULU, gastronomická novinářka a autorka kuchařek

1) Ptáte se mě asi hodinu poté, co jsem pojedla kebab se sýrem halloumi v podniku, o kterém se říká, že dělá nejlepší kebab v Praze. Jmenuje se Gemüse Corner Kebab. Ale nemůžu říct, jestli je to pravda, protože dávám přednost vege verzím, a nemám tudíž kompletní přehled.

2) Předpokladem pro takový úspěch je vždycky hlavní pohodlí: musí to být jídlo do ruky. Pohodlně konzumovatelné a ideálně i převozu schopné stejně jako pizza, hamburger nebo sushi, které se původně také jedlo rukama. Myslím, že hodně podceňovaná je sekaná v housce. Její různě vytuněné nebo i úplně splašené verze by klidně mohly spustit malý comeback. Jinak ostatní naše jídla do ruky, jako například bramborák nebo příbuzný langoš, postrádají chuťovou komplexnost kebabu (zelenina a protein) a jsou pro globální slávu spíše „chudé“. Chlebíčky jsou skvělé, ale podle mého názoru nepřesaditelné. Jsou kulturním fenoménem, který prostě patří hlavně k nám.

JAROSLAV RUDIŠ, spisovatel

1) Já bych na nejlepší kebab zajel do Berlína. Není to daleko a je to hezký výlet vlakem. Dobrých kebabáren je v Berlíně spousta. Dal bych si možná pozor, aby maso na špízu nevypadalo moc jako sekaná, ale aby šlo spíše o plátky masa. Rád zajdu do bistra Imren Grill v Hauptstraße v Schönebergu hned vedle domu, kde v Berlíně žil David Bowie. Jejich döner je vždycky čerstvý s skvělý. Stejně jako další turecké dobroty, které tu vaří. Po Berlíně mají více poboček.

2) Určitě knedloust, který vymyslel můj kamarád, básník, spisovatel, fotograf a taky výborný kuchař Igor Malijevský. Vezmete dva knedlíky, potřete je máslem, mezi ně vložíte sýr, cibuli, slaninu. Nebo i něco jiného, na co máte chuť a co najdete v ledničce. Kečup je taky fajn. Pak knedloust pevně zmáčknete a vložíte do toustovače. Žádné lepší české fastfoodové jídlo než Igorův knedloust jsem nikdy nejedl. Moje maminka už knedlousty taky dělá, když jí pár knedlíků zbude. Více se lze dočíst v jeho Hladové kuchařce s podtitulem Vaříme za poslední korunu. Čekají nás nelehké časy. Tuhle velmi zábavnou kuchařku by měl mít doma každý.

MAREK ČEJKA, politolog, zaměřuje se na Blízký východ

1) Pokud se podíváme na ty nejběžnější pouliční „kebabárny“, je to dost těžké určit, protože prakticky všichni prodejci odebírají kebab ve formě polotovaru ze stejného zdroje a chuť je pak všude velmi uniformní. Je to škoda, protože připravit i jiné druhy kebabu nebo u omáček překonat dimenzi pálivá–česnek–bylinky (a přidat třeba ještě do pity hummus, smažené lilky, cukety…), není až takový problém. Ale malá invence je obecně problémem street food okýnek v Brně, kde se pohybuji nejčastěji. V Praze jsem narazil na pár míst, kde připravují kebab invenčněji. Jsou to hlavně libanonské podniky, což může souviset i s tím, že Libanonci jsou považováni za nejlepší kuchaře Blízkého východu. Jako inspiraci pro naše kebabáře doporučuji navštívit například berlínský Kreuzberg. Jestli ale chcete vstoupit přímo do kebabového ráje, navštivte bistro Jásín v kurdsko-iráckém Erbílu…

2) To je docela zapeklitá otázka, protože „typická česká jídla“ jsou v podstatě jídelním mixem rakousko-uherských národů, plus něco z Bavorska. Pokud se bavím s cizinci, třeba s těmi, kteří pochází z „kebabových regionů“, tak pro ně je dnešní česká kuchyně obvykle příliš tučná. Ale těch několik autentičtějších českých jídel jako například různé omáčky typu svíčkové, švestkové či šípkové, by si určitě zasloužilo pozornost národů světa. A jako street food by se pak mohl od Marrakéše po Islámábád určitě dobře prodávat nějaký chutně připravený a dobrými přílohami zaopatřený smažák…

JULIE URBIŠOVÁ, novinářka, žila v Turecku

1) To vás zklamu, protože to nevím. Turecká kuchyně zdaleka není jen kebab a my si doma oblíbili spíše jídla ze zeleniny a fazolí, tureckou rýži vařenou v kuřecím vývaru velmi jednoduchou rajčatovo-kuřecí polévku s nudlemi, na kterou nedají dopustit hlavně dcery. Od turecké rodiny jsem se naučila, že opravdový kebab je ten, který se podává na talíři. Tence nakrájené hovězí maso pokryje vrstvu kousků tureckého chleba - pide. Jako příloha se podávají grilované cibule a papriky. Náš oblíbený stánek na döner kebab máme v Antalyi, odkud pochází manžel. V čerstvé chlebové placce je skvěle okořeněné hovězí maso (opravdové, ne mleté), nakrájená cibule, plátky rajčat a nakládaných okurek. Žádná majonéza, kečup, modré a bílé zelí a milion dalších zbytečností, které bývají k vidění ve stáncích s kebabem napříč Evropou. V jednoduchosti je krása. I u döner kebabu. A ještě jeden tip od turecké prababičky, chcete-li si kebab připravit doma. Plátky okořeněného naloženého masa naskládáte na sebe, zabalíte do fólie a dáte zamrazit. Zamrazené maso pak ostrým nožem nakrájíte na tenké plátky. Osmahnete na pánvičce a je hotovo.

2) Z mnoha let života v zahraničí vím přesně, co cizincům z české kuchyně chutná. Nedají dopustit na koláče a buchty všeho druhu. I ta nejjednodušší jahodová nebo třešňová bublanina vždy dostala mnoho pochval. A pokud se udělá na nějakou oslavu velký talíř s chlebíčky, mizí ze stolu vždy jako první. Takže já si docela umím představit „chlebíčkárny“ po celém světě.

Jitřenka Navrátilová, foodblog Gastronautka

1) Všemi hipstery Česka je nejvyhlášenější Gemüse Corner Kebab na Dvoreckém náměstí v Praze. Já si však neodpustím zmínit jeden opravdu skvělý zážitek v podání malého rodinného Řeznictví u bobra v beskydských Raškovicích. Jeho majitelé, otec a syn Bauerovi, sem tam vyrazí na akce a ze svých uzenin pak připravují nápaditá jídla, u kterých zákazníci nemohou šlápnout vedle. Pokud na ně narazíte, rozhodně doporučuji jejich šunkový kebab.

2) Mně by se líbil fastfood s názvem Kynuté Česko se specialitami z kynutého těsta: to máme buchtičky s krémem, rajská s kynutým houskovým, kynutí šneci s nivou (jak je tam niva, tak to obecně Čecháčky baví). Kdybych ale měla vybrat jedno jídlo, které je typicky české a zasloužilo by si slávu, co hory přenáší, byl by to knedlík s vejcem (i ten se dá totiž variovat). Za všechny zajímavé a odvážné české počiny tímto směrem pak uvedu pražský Knedlín.

LUKÁŠ HEJLÍK, foodblog Gastromapa

1) Na to mám jednoduchou odpověď. Bez diskuse to je Gemüse Corner Kebab - nedávno v Praze otevřeli druhou pobočku.

2) Tohle je složité. My kromě trapného párku v rohlíku nemáme žádný autentický street food, který by přišel z komunistické doby. Možná sekaná v housce. Ale pochybuji, že by tohle mohlo dosáhnout světového věhlasu. Určitě by se ale spousta regionálních receptů dala zpracovat do street foodu. Třeba slovácké lokše by se mohly naplnit uzeným vepřovým a zelím, posypat upraženou cibulkou a dát k tomu trochu bylinkové majonézy – a měli bychom takový ultramoderní slovácký tacos.

KLÁRA DONATHOVÁ, gastronovinářka, spoluautorka Dojedeno.cz

1) Mohu posoudit jen Prahu, protože na cestách po republice kebab nevyhledávám. V Praze určitě patří mezi nejpopulárnější místa Gemüse Kebab Corner, který vedle stánku na Podolském nábřeží nedávno otevřel kamennou provozovnu na rohu ulic Londýnská a Rumunská. Dlouhodobě se těší oblibě také Arslan Kebab na Anděla a Can Bey v Ječné ulici.

2) Smaženka, chlebíčky nebo třeba bramboráky. A smažený sýr, i když ten se objevuje v mnoha evropských kuchyních.

JANEK RUBEŠ, reportér a dokumentarista

1) Nejlepší kebab je samozřejmě ten, který si dáte s kamarády ve dvě ráno cestou z večírku.

2) Jednoznačně staropražský trdelník. Ještě možná maďarský guláš nebo vídeňský řízek.

KATEŘINA KOČIČKOVÁ, redaktorka  časopisu Apetit

1) S kebabem je to podobné jako s pizzou – i špatný kebab je vlastně dobrý a přinese určité uspokojení. Druhá strana této mince však je, že málokterý kebab je mimořádně dobrý. Proto takové nadšení vzbudil Gemüse Corner Kebab v pražském Podolí a nově i na Vinohradech, k jehož chvále se připojuji. Ráda si také dám Arslan Kebab na Andělu nebo Kurdský kebab v Brně na Lidické.

2) Řekne-li se český fastfood, automaticky se vybaví smažený sýr, sekaná v housce či ne tak docela české langoše nebo trdelník. Opravdu by si však tyhle pochutiny zasloužily světovou proslulost? Možná jedině chlebíček… Z přemýšlení, které jídlo má praktické i chuťové předpoklady, nakonec vzešel nenápadný vítěz, s nímž by se šířila sláva českých surovin (a nějaká šikovná firma či firmy by jistě zvládly stejně jako u kebabu dodávat po světě ingredience). Takže mým favoritem jsou nakonec skromné bramborové šišky. Jsou nenáročné na suroviny, dají se dopředu připravit a ohřívat, pohodlně sníst z krabičky, podávat nasladko i naslano – se zelím a slaninou, strouhankou a tvarohem, máslem a mletým mákem, s podušenými jablky a vanilkou… Neříkejte mi, že by to nebyl hit!

JAN TŘÍSKA, Kebabárny.cz, recenze kebabů a kebabáren

1) Momentálně považujeme za nejlepší kebab ten od kluků z Gemüse Corner Kebab. Skvěle okopírovali koncept slavné Mustafovy kebabárny v Berlíně, přivezli ho do Prahy a provětrali zatuchlost tuzemských unifikovaných eurokebabáren. Kluci si pěkně vyhráli s přílohami a dobře poladili i housku. Nejenže je jejich kebab odlišný, ale navíc je vážně dobrý. Nutno ovšem dodat, že se u Mustafy inspirovali se vším všudy - a ve špičce je nutné počítat s tím, že si na kebab musíte počkat nějakou chvíli ve frontě. Naštěstí se nejedná o hodiny jako v Berlíně. Jsme hrdí, že jsme tento podnik objevili ještě před různými gastromapami, influencery a pražskými hipstery. Z pražských kebabáren s čistým svědomím také vřele doporučujeme Can Bey v Ječné ulici, který si dlouhodobě drží vysokou úroveň. Zde milujeme jejich pizza wrap, po němž jsme vždy narvaní k prasknutí a máme tendenci si lehnout jako chroust na záda a jen tak bezmocně ve vzduchu třepetat nohama. Z mimopražských kebabáren stojí za doporučení ústecká kebabárna Maidum, kde si pochutnáte na kebabu na dřevěném uhlí. Chuť kebabu s takto připravovaný masem je nezaměnitelná, a i když Ústí nad Labem toho turistům nemůže moc nabídnout, výlet za zdejším kebabem se vyplatí.

2) Tak to víme naprosto přesně. Jednoznačně smažený sýr v housce. Stejně jako u kebabu se jedná o pokrm do ruky, na němž si pošmakuje dělník v montérkách, student, instagramová influencerka, kterou sleduje vaše dcera, ale i kravaťák, který vám schvaluje hypotéku. Naše zkušenost potvrzuje oblibu smažáku v housce u cizinců, kteří se po něm můžou utlouct. Navíc v kombinaci s českým pivem se jedná o natolik hříšnou kombinaci, že by jí neodolala ani nejzbožnější jeptiška. Například takový smažák v housce z hypermarketu Globus patří mezi naše oblíbené guilty pleasure.