Prezident Pavel by neměl zapomínat na Babišovy voliče, ale jen naslouchat jim nestačí

Z hlediska počtu hlasů dopadly volby jednoznačně: bývalý generál Petr Pavel triumfoval, předseda hnutí ANO Andrej Babiš jasně prohrál. S politology, sociologem a bývalou ombudsmankou jsme probrali, zda výsledek po kampani plné lží, zastrašování a agresivity uklidní vyhrocenou náladu ve společnosti.

Zatímco u příznivců generála Pavla zavládlo v sobotu odpoledne euforické nadšení a úleva, u těch Babišových to byly přesně opačné emoce: zklamání, smutek, křivda. „Babiše volily přes dva miliony lidí a tihle lidé to budou cítit samozřejmě jako symbolickou prohru svého tábora,“ říká politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity. A připomíná, že po agresivní kampani se vyhrocená nálada ve společnosti sama od sebe hned tak nezklidní. „I hodně rodin je teď rozdělených politikou, sousedi se kvůli ní hádají. Spousta lidí výhra Pavla naštve, spoustu potěší, ale v sobotu všichni půjdeme spát a od neděle spolu budeme muset dál nějak žít,“ pokračuje politolog.

Analytici oslovení Respektem se shodují na tom, že vyhrocenou náladu může zklidnit, jak se zachová vítěz voleb směrem k lidem, jejichž kandidát prohrál. „Důležité bude, aby se hned po vítězství neobjevovaly povýšené komentáře ve stylu, že vyhrála láska a pravda nad lží a nenávistí, což se během kampaně u příznivců Pavla takhle někdy prezentovalo,“ varuje Eibl. Vítěz voleb si tohle zřejmě uvědomuje, protože jeho první slova na tiskové konferenci mířila právě k voličům protivníka a zněla smířlivě. Pavel mluvil o poraněné společnosti, zároveň řekl, že nevidí „poražené voliče“ - a Babišovy příznivce ujistil, že je připraven naslouchat i jim.

Sociolog Martin Buchtík předpovídá, že v následujících dnech se vyhrocená atmosféra načas uklidní, protože se to tak děje po každých volbách. „Ve společnosti dojde k vypuštění přetlaku. Není možné tu vyhrocenou emoci udržovat tak dlouho, je to vyčerpávající,“ říká. Podle sociologa si musejí odpočinout také marketingové týmy obou hráčů, které jsou po dlouhé kampani unavené a potřebují vymyslet další strategii, takže nebudou chtít hned naskočit do další konfrontace.

Zklidnění emocí ale automaticky neznamená zasypání příkopů mezi oběma voličskými skupinami. Pokud si bude chtít Petr Pavel získat důvěru Babišových příznivců, podle bývalé ombudsmanky Anny Šabatové by měl dát skutečně najevo, že „je tu pro všechny a chovat se podle toho“. To podle ní znamená třeba i to, že bude navštěvovat chudé pohraniční kraje, kde se lidem žije těžko a které v minulosti volily Babiše nebo Miloše Zemana.

„Jediná věc, kterou dělal Zeman dobře, bylo to, že jezdil mezi lidi. To by měl dělat i Pavel,“ říká. A nemělo by zůstat jen u návštěv. „Jde o to dát najevo empatii i s lidmi, kteří nejsou úspěšní. Měl by se vyjádřit třeba k zadlužení mnoha lidí, k obchodu s chudobou, protože to je jedna z věcí, která ovlivňuje nastavení velké části společnosti,“ dodává Šabatová. Prezident podle ní sice nemá pravomoci, aby mohl tyto hluboké strukturální problémy řešit, ale může na ně hlasitě upozorňovat. „Vyjádřit těm lidem empatii, podporu. Postavit se za ně,“ říká bývalá ochránkyně lidských práv.

 Podle politologa Jakuba Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci není možné příkopy ve společnosti zasypat, dokud se nevyřeší zmíněné strukturální problémy pohraničních regionů zejména v bývalých Sudetech, kde lidé často volí populisty. „Já myslím, že to tady bude ještě dlouho rozdělené, možná už pořád. To rozdělení je dané strukturálními faktory, které vlastně formují stranický systém,“ říká. A poukazuje na to, že Andrej Babiš vítězil v krajích a obcích, kde je celkově nízká kvalita života, kterou neovlivňují jen příjmy obyvatel, ale také to, zda je v místě jejich bydliště lékařská péče, jak daleko odtud trvá cesta do většího města nebo zda je tu hospoda. „Dokud se tyto rozdíly nezmírní, tyto oblasti budou volit populisty, ať to bude Andrej Babiš, nebo někdo další,“ míní Lysek.

 Podle sociologa Buchtíka může každopádně prezident pro zklidnění nálady společnosti dělat víc než jen naslouchat druhé straně a mluvit o jejích problémech. „Naslouchat druhé straně je nutné, ale nestačí to. Musíte dosahovat kompromisů, a to tak, že nebudou vykládané jednou či druhou skupinou tak, že jsou setrvale výhodné pro ně,“ míní sociolog. V praxi to podle něho znamená, že Pavel někdy bude muset vystoupit i proti svým voličům. Jako příklad uvádí hypotetický scénář, kdy by poslanci vytvářeli návrh penzijní reformy, kterou Česko zásadně potřebuje a jejíž znění ovlivní budoucnost země. Prezident v takové situaci podle Buchtíka může o podobě reformy jednat s poslanci vlády i opozice a tlačit je k tomu, aby výsledná podoba zákona měla kompromisní podobu, pod níž se budou moci podepsat obě strany.

 Prezident by měl podle Buchtíka náladu vyvažovat i v symbolické rovině. Když bude například některá z vládních stran překračovat etické hranice, Pavel to má kritizovat, i když půjde o jeho názorové spojence. „Pokud například koalice Spolu dá na billboard Andreje Babiše vedle Vladimira Putina, jako to udělala v kampani před podzimními komunálními volbami, Pavel by to měl odsoudit se stejnou vervou, s níž odsuzoval Babišovy billboardy v prezidentské kampani,“ vysvětluje Buchtík.

Oslovení komentátoři v souvislosti s osobou Petra Pavla zdůrazňují klid, který projevoval v kampani a jenž by mohl pomoci i k uklidnění ve společnosti. Na atmosféru ve společnosti bude mít ale samozřejmě vliv i to, jak se zachová poražená strana, a zejména Andreje Babiš sám. „Je otázka, jestli bude dál říkat, že tady s nástupem Pavla vzniká nová totalita, což dělal během kampaně. To ovlivní, jak jeho voliči budou, nebo nebudou mobilizovaní a naštvaní,“ popisuje již zmíněný politolog Eibl.

Vystoupení Andreje Babiše na tiskové konferenci v jeho štábu naznačovalo, že Babiš porážku přijal relativně smířeně a nic nenaznačovalo, že by chtěl plynule přejít do další kampaně. Někteří vládní politici v čele s premiérem Petrem Fialou po volbě říkali do médií, že jsme svědky počátku konce Andreje Babiše, ale tomu zatím nic nenasvědčuje. Pravděpodobnější je, že Babiš a jeho tým si rovněž dají krátkodobou pauzu, nicméně to neznamená, že zcela složí zbraně. Což ostatně sám potvrdil už po sečtení hlasů.

„Dosáhli jsme famózního výsledku,“ napsal Babiš na svém facebookovém profilu v sobotu večer s tím, že ve volbách dostal 2,4 milionu hlasů, což je více, než současná vládní pětikoalice v předloňských sněmovních volbách. „Pokud by hnutí ANO tehdy získalo stejně jako já dnes, mělo by 44,35 procenta. Vyzývám své voliče, aby dali hnutí ANO stejný počet hlasů ve sněmovních volbách i v roce 2025. Hnutí ANO je jediné, které pomáhá lidem a je tady pro ně. A na mě se můžete spolehnout. Budu vám pomáhat dál,“ napsal Babiš.

 Podle politologa Eibla je tedy pravděpodobné, že Babiš bude dál objíždět své voliče a udržovat s nimi kontakt místo toho, aby coby poslanec chodil do sněmovny - což ostatně dělal po většinu posledního roku. „Dovedu si představit, že stále bude jezdit po českých, moravských a slezských městech a obcích, bude se setkávat s voliči a na kontaktní mikroúrovni bude podporovat vztah, který mezi nimi je. Bude budit dojem politika, který jim naslouchá, který se zajímá a u něhož najdou zastání,“ říká.

 Podle politologa si bude Babiš připravovat půdu pro příští sněmovní volby, zároveň je přesvědčený, že pro Babiše má kontakt s voliči i psychologické důvody. „Emocionální podpora, kdy za ním na jeho turné chodí lidé a říkají mu, že ho mají rádi, jsou pro jeho ego skutečné pohlazení na duši, které ho těší. Myslím si, že ho to i utvrzuje v tom, že tu svojí politiku dělá vlastně dobře,“ uzavírá Otto Eibl.