Potřebujeme nutně novou knihovnu, tělocvičnu, kino a stadion. Zn.: Spěchá

Primátor Opavy Tomáš Navrátil patřil před dvěma týdny mezi svými kolegy k těm, kdo vzhledem k drtivým dopadů povodní žádali o přeložení voleb na jiný termín. Faktem je, že úder byl drtivý a v padesátitisícovém městě to někde – třeba konkrétně na sídlišti Kateřinky – vypadalo více než týden po povodních jako ve válečné zóně. A už teď je jasné, že škody, které velká voda ve slezské metropoli napáchala, budou miliardové.

Zdevastovala nejen soukromý majetek tisíců lidí, ale i základy institucí, které jsou pro každé město klíčové: škola, knihovna, kino nebo třeba místní fotbalový stadion. V jejich příbězích se některé věci – třeba marná snaha toho co nejvíc  zachránit – opakují. Některé ale nikoli: odhodlaný ředitel v srpnu přebral školu a hned mu ji spláchla voda, fotbalový klub řeší, kde bude hrát další derby, vytopené kino uspořádalo projekci na balkoně a knihovna ve zmatku stihla zachránit desetitisíce knih. 

Jsme připraveni – začít znovu

Slabý zápach bahna, jehož tenká vrstva stále pokrývá trávníky a ulice, občas provoní dřevo padlého javoru. Ještě do předminulé soboty stínil okna místní školy Šrámkova na opavském sídlišti Kateřinky, v jejímž jednom křídle sídlí pobočka Knihovny Petra Bezruče. Stejně jako ji i strom zničila voda. Na jiném, který zůstal stát, se chvěje odtržená policejní páska a pár metrů od ní se vrší na zemi hromada knih, nad níž by srdce pátera Koniáše zajásalo. Vedle sebe tu bez ladu a skladu leží Ferda Mravenec, Hrdá otrokyně nebo Lincolnův mýtus. Poblíž se povalují plyšová kostka a nefunkční knihoboxy.

Děti běží z družiny a obyvatelé sídliště projíždějí za slunného dne na kole. Obě strany ulice lemují haldy poničených regálů, skříní, židlí a lina čekající na odvoz popelářů, kteří by měli vše svážet do bývalých opavských kasáren k další likvidaci. „Venku leží nějakých devět tisíc knih, které se nám nepodařilo vynést do vyšších pater školy,“ ukazuje na hromadu ředitelka Knihovny Petra Bezruče Markéta Beyerová, která bydlí jen pár ulic od pobočky. Osudnou sobotu byla jednou ze dvou pracovnic knihovny, které první vyrazily zachraňovat, co se dalo – ihned poté, co z magistrátu přišla zpráva, že původně ohlášená padesátiletá voda bude nakonec podstatně horší.

Při vstupu do budovy je zatím třeba ještě balancovat na kovové konstrukci schodů – výplně vzala voda. „V sobotu jsme měli pětihodinovou brigádu ve dvaceti lidech,“ říká energická žena ve středních letech. Její slova potvrzují i data, která posbíral její telefon: při přenášení knih vystoupala 46 pater a ušla 18,5 kilometru. Původně v pátek před povodní vyskládali knihy ze spodních regálů do výšky 75 centimetrů. Voda nakonec vystoupala do dvojnásobné výšky. „Sklady a regály už jsme nezvládli,“ dodává a vchází do zadní místnosti, kde býval archiv.

Pracovník firmy, která instalovala kovový depozitář, ho právě demontuje, aby se zjistila škoda. „Celý se bude nejspíš muset vyměnit,“ ukazuje přitom na zrezivělá ložiska, jež posouvala těžké regály. Zjistit, co nakonec z archivu vzala voda, bude jeden z dalších úkolů. Beyerová doufá, že tam nebyly žádné cenné výtisky. Ví o mnoha svazcích, které už se netisknou a bude je těžké sehnat. Stejně tak ji mrzí knihy, které měli připravené pro školy, jež si je chodily půjčovat pro čtenářské kluby. Už se jim prý ozývají někteří autoři, že svá díla dodají. 

Pobočka v Kateřinkách je největší ze tří, které Knihovna Petra Bezruče má. Je určená pro téměř třináctitisícové sídliště. Slouží ale i celé Opavě – třeba v případě Klubu maminek, které se tady každý měsíc scházely – a zbyla po něm jen  plyšová kostka venku. Zářijové setkání muselo být zrušeno a v dohledné době se budou všechny podobné aktivity – třeba trénování paměti pro seniory nebo svatomartinské slavnosti vína – odehrávat v centrální knihovně. „Zrovna na mě cestou volala jedna čtenářka na kole, kdy otevřeme a jestli si může jít půjčovat věci do centrály,“ říká. 

Tam už ostatně ze školních chodeb převezli pracovníci knihovny za pomoci vojska zhruba 20 tisíc zachráněných knih. Teď se musí projít a evidovat. Zachránilo se i dalších 4700 svazků půjčených mezi čtenáře. Možná i z nich něco bude utopené, ale Markéta Beyerová doufá, že minimum. Celkově vodě uniklo 75 procent vybavení knihovny i knih. „Utopili jsme majetek za 700 tisíc, zachránili majetek za 1,5 milionu,“ dodává Beyerová. Zaměstnanci uklízeli od úterý do čtvrtka. V pondělí se nedokázali dostat dovnitř kvůli zničeným zámkům. 

„Máme vlastně hotovo. Musíme ještě osekat sokly, oškrábat omítky, aby to co nejlépe vyschlo, ale to už knihovnice dělat nebudou,“ vyjmenovává Beyerová, co je třeba udělat bezprostředně v další fázi. Otevřenými okny proudí ještě letní vzduch, který jediný zatím místnosti vysouší. Vysoušeče tu neběží, protože elektrické zásuvky byly pod hladinou a není možné je použít. Buď se stáhnou kabely ze školy, nebo se přivezou z centrály. „Čekáme na pokyny z města, co dál. Vědí, že jsme nachystaní. Máme domluvenou firmu a v momentě, kdy nám město řekne, že můžeme začít rekonstruovat, rekonstruujeme“, dodává.