0:00
0:00
Kontext21. 3. 20256 minut

Jednotní v připravenosti

EU vyplouvá do neznámých vod společné obrany. Jak ji to změní?

Na náměstí Roberta Schumana v Bruselu, pojmenovaném po jednom z ideových otců spojené Evropy, stojí sídla Evropské komise, Evropské rady a dalších klíčových unijních institucí. Tento geografický středobod Evropské unie byl až donedávna velmi rušným kruhovým objezdem. Teď tam už několik měsíců probíhá rekonstrukce.

Až budou opravy hotové, prostor nebude sloužit jen autům, ale především chodcům, cyklistům a také městské zeleni. To ale znamená, že je v tuto chvíli místo zastavěno barikádami a zátarasy, což výrazně komplikuje pohyb mezi klíčovými unijními centrálami. Ve stejně době, kdy se mění Schumanův kruhový objezd na Schumanovu promenádu se stromy a stínem, mění se také Evropská unie – a jsou to změny hluboké i nevídaně rychlé.

Přišly poté, co do úřadu amerického prezidenta nastoupil Donald Trump a hned prvními kroky své administrativy dal jasně najevo, že Amerika už není spojeneckým garantem bezpečnosti Evropy. Ve snaze vyrovnat se s touto šokující zprávou se lídři členských států EU na mimořádném jednání 6. března dohodli na neodkladném navýšení investic do obrany.

↓ INZERCE

Minulou středu, tedy o necelé dva týdny později, představila Evropská komise společnou unijní strategii obrany na příštích pět let (nazvanou Připravenost 2030) s tím, že celkově by EU mohla na radikální nárůst své obranyschopnosti vynaložit až 800 miliard eur.  Šéfové členských států s tím souhlasili, takže teď zbývá už jen maličkost: kde na takovou útratu chce EU vzít peníze a zda na plánu panuje všeobecná celounijní shoda.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc