Zuckerberg políbil prsten Donalda Trumpa

Když 6. ledna 2021 vtrhli fanoušci Donalda Trumpa do amerického Kapitolu, sociální síť Facebook jako první zablokovala v tu chvíli ještě úřadujícího prezidenta. Její zakladatel Mark Zuckerberg tehdy prohlásil, že riziko Trumpova zneužití sítě k protidemokratickému puči je v tu chvíli až příliš velké a že není jiná možnost. Nyní, přesně o čtyři roky později a čtrnáct dní před Trumpovým návratem do Bílého domu, majitel Facebooku úplně obrátil a pod vlajkou boje „proti cenzuře“ se v přednatočeném videu přihlásil do tábora Trumpových obdivovatelů a spojenců. 

Třetí nejbohatší člověk na planetě oznámil, že jeho sociální sítě, tedy Facebook, Instagram a Threads, půjdou cestou platformy X (dříve Twitter) vlastněné Trumpovým blízkým spolupracovníkem Elonem Muskem a ukončí spolupráci s kontrolory faktů, budou dbát méně na moderování obsahu (tedy méně mazat nenávistné nebo jinak problematické příspěvky) a zavedou nástroje posilující šíření politického obsahu k uživatelům (což Zuckerbergovy sítě až dosud spíš tlumily). Právě moderování obsahu, které požadují i vlády po celém světě (včetně dnes ještě USA) a které se majitel Facebooku dosud snažil provádět, najednou Zuckerberg označuje za cenzuru.  

Hodnotový obrat

„Vlády a tradiční média tlačí na stále větší a větší cenzuru,“ tvrdí Zuckerberg ve videu. A jedním dechem v něm avizuje, že bude „spolupracovat s prezidentem Trumpem“ a budou společně tlačit na vlády v zahraničí, „které jdou po amerických společnostech a tlačí na další cenzuru“. Podle Zuckerberga zejména v Evropě přibývá zákonů, které „institucionalizují cenzuru“. Jinými slovy, po hodnotovém obratu Elona Muska a jeho úplném příklonu k nastávajícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi se stejný proces odehrál zřejmě i v mysli Marka Zuckerberga. Krátce před inaugurací nového pána Bílého domu tak poklekl a políbil jeho prsten. 

Zakladatel Facebooku je sice o něco méně majetný než elektromobilní a kosmický vizionář Musk, na druhou stranu jeho vliv na společnost a veřejný prostor je mnohem větší než ten Muskův. Platformy Facebook, Instagram a Threads a komunikační službu WhatsApp používají přes tři miliardy uživatelů po celém světě - to je oproti pár stovkám nižších milionů Muskovy sítě X mnohem větší palební síla.  

Kulisy a náhlost Zuckerbergova „přerodu“ celkem jasně ukazují, že zakladateli Facebooku nejde o proklamovanou svobodu slova, ale je to spíš cynický oportunista, který doufá, že když se ve stopách Elona Muska vzdá a přitočí k moci, vyhne se mu regulace ze strany amerických úřadů (například možnost, že by sociální sítě stejně jako tradiční média zodpovídaly za obsah, který šíří), o jejíž nutnosti se mluví v posledních letech. Ví, že by mu to značně zkomplikovalo život, protože přesně to se děje v Evropské unii, kde platí už několik let pravidla pro ochranu osobních údajů (GDPR) a Facebook kvůli tomu dostal už několik pokut.  

K ochraně osobních dat v posledních letech navíc přibyla další regulace, která se zabývá například větší transparentností velkých digitálních platforem a tlačí je zároveň k intenzivnějšímu vymáhání obsahu porušujícího zákony dané země. I tato nová pravidla mohou Zuckerberga ve výsledku stát miliardy dolarů.  

Facebook není dokonalý: nedokáže zabránit ani tomu, aby se skrze jeho kanály šířily očividné podvody, jež mají za cíl jedinou věc, a to okrást uživatele o peníze. Jak je možné, že společnost se ziskem ve výši 100 miliard dolarů ročně není schopna najmout větší množství lidí či vyvinout dostatečně funkční automatické systémy, které by šíření podobných příspěvků zabránily?  

Co nejméně regulace

Protože nechce. Facebook je veřejně obchodovaná společnost na burze a jeho hlavní motivací je zvyšování zisku pro akcionáře (největším z nich je sám Zuckerberg). Například na obsah v českém jazyce dohlíží 45 moderátorů, to je při šesti a půl milionech uživatelů zhruba 144 tisíc na jednoho moderátora; jen pro srovnání, čínský TikTok má při dvou milionech českých uživatelů 62 moderátorů.  

Díky tomu mají podvodníci na Facebooku volné pole působnosti, proto mohou jednoduše zaplatit reklamu a šířit své pasti mezi miliardy uživatelů; v průběhu posledních let se tak zejména Facebook stal centrem finančních zločinů. Například britská banka TSB (s pěti miliony klienty) tvrdí, že až 80 procent podvodů spáchaných na jejích zákaznících má původ právě na Facebooku. 

A stejně jako není schopen v desítkách jazyků po celém světě zabránit šíření podvodů, není Zuckerberg schopen ani zabránit šíření jinak problémového obsahu, jako jsou třeba konspirační teorie. Proto je pro jeho byznys požehnáním celý myšlenkový směr Donalda Trumpa, vyznávající co nejméně regulace.  

Což je docela alarmující, protože už dnes – a to se Zuckerberg ještě s moderováním a kontrolou faktů trochu snažil – je Facebook domovem uživatelů, kteří inklinují ke krajní pravici či jiným antidemokratickým silám. A právě tento obsah se na největší sociální síti světa šíří samozřejmě s větším dosahem a rychleji než kde jinde.  

Dobře to je vidět třeba na pravidelném žebříčku nejúspěšnějších příspěvků (s nejvíce komentáři, reakcemi i sdílením) na slovenském Facebooku: drtivá většina postů v první dvacítce pochází zpravidla od politiků ze stran Smer, Republika či Slovenská národní strana. Dá se očekávat, že z menšího důrazu na moderování obsahu, a naopak posílení šíření politického obsahu budou profitovat zejména právě tyto politické skupiny. 

Donald Trump tak bude mít během svého druhého volebního období silné spojence, které mezi lety 2016 a 2020 neměl – majitele sociálních sítí. Evropskou unii proto čekají těžké roky, sociální sítě jsou svým společenským zásekem v dnešní době mnohem mocnější než tradiční média. Pokud jejich neomezení vládci půjdou Trumpovi na ruku, může být ruské ovlivnění voleb skrze kampaň na TikToku, o kterém se spekuluje v případě rumunských prezidentských voleb, jen slabým odvarem.