Vyrovnaněji už to ani nešlo

První kolo prezidentských voleb skončilo a nechalo v pelotonu soutěžících spíš spokojené tváře. Petr Pavel dokázal ve svých prvních volbách vyhrát a získat tolik hlasů jako Miloš Zeman v úspěšném roce 2018. Spokojený je i Andrej Babiš, který výrazně překonal výsledky hnutí ANO z parlamentních voleb a zaostal za Pavlem jen o 22 tisíc hlasů.

Výsledky jsou tak těsné, že ve druhém rozhodujícím kole bude záležet na detailech. Například na tom, jak přesvědčivě v očích voličů podpoří Petra Pavla poražení kandidáti Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Marek Hilšer. To je pro Pavla zatím na dobré cestě, protože mu Nerudová i Fischer už podporu vyjádřili. Jejich výsledek dává dohromady víc než milion hlasů – zhruba tolik bude nakonec zvolený prezident potřebovat navíc. Ve zmíněném roce 2018 vedlo k vítězství 2,8 milionu hlasů. Letos to může být samozřejmě trochu jiné, ale volební účast opět směřuje k podobnému číslu. Pavel i Babiš nyní dostali necelé dva miliony hlasů.

Pokud budeme pohlížet na druhé kolo přes názorově spřízněné soupeře z kola prvního, má Babiš ke zmíněné metě teoreticky dál. Něčím mu zřejmě může přispět jen Jaroslav Bašta z SPD, ale jsou tam dvě úskalí: jednak šéf SPD Tomio Okamura před volbami tvrdil, že Babišovi podporu nedá. Teď se dá ovšem čekat, že pod vlivem nějakého politického obchodu změní názor. Druhé úskalí pak spočívá v tom, že mnozí voliči SPD hodili hlas Babišovi už v prvním kole. Babiš tedy bude muset mobilizovat další hlasy z krajně populistického tábora - a ne zrovna málo. To se jistě odrazí na jeho kampani, která bude cílit na všechny odpůrce vlády.

Babiš má však ještě jednu možnost, jak vyhrát. Může naopak zkusit odradit potenciální voliče Petra Pavla, aby vůbec k volbám přišli. Proto zřejmě bude upozorňovat na generálovu komunistickou minulost, což začal dělat už během volebního večera.

Druhé kolo tedy Babišovy kritiky přivádí do značně složité situace. Z jedné strany sahá po prezidentské funkci spolupracovník StB, normalizační komunista a majitel Agrofertu, který má představu, že si svoji firmu ponechá i v prezidentské funkci a dál bude vesele pobírat miliardy dotací. Spoustě lidí, které Babiš svojí minulostí, agresivitou a populismem pije léta krev, ovšem bude vadit i druhý uchazeč o Hrad - generál kdysi cvičený na komunistického rozvědčíka.

Mnozí lidé měli před volbami pocit, že generál je pro Babiše tím pravým soupeřem do druhého kola, protože bývalému informátorovi StB Burešovi hanba nedovolí na Pavlovu minulost upozorňovat. To ale zjevně neplatí. Už během první povolební tiskovky se Babiš několikrát podivil, jak je možné, že voličům pravice nevadí „komunistický rozvědčík“, zatímco svoje angažmá s StB popíral.

V tom je však možná hlavní rozdíl. Polepšený exkomunista Pavel, který Česko úspěšně reprezentoval ve vysoké funkci v NATO, opakovaně o své minulosti mluvil a omlouval se za ni, zatímco expremiér Babiš nikdy nic ze svých hříchů osmdesátých let ani v nejmenším nepřiznal.

O výsledcích stejně jako před pěti lety rozhodně i volební účast ve druhém kole. Už teď v prvním kole byla nezvykle vysoká - přes 68 procent (v roce 2018 jen 62 procent). V krajích, kde má vysokou podporu Babiš, tedy Moravskoslezském a Ústeckém, byla účast nižší - 63, resp. 61 procent. Tam lze tedy vidět z pohledu účasti určitou rezervu, která by Babišovi nahrávala. Pavlovi může naopak pomoct fakt, že ani v tradičně politicky aktivnější Praze nebyla účast nejvyšší - necelých 71 procent. I tam tedy mohou další voliči přijít, což by přihrálo víc hlasů Pavlovi.

V každém případě soutěž o prezidenta je zcela otevřená.