Vypukne po izraelských atentátech velká blízkovýchodní válka?

Ještě v úterý se fotil při hovoru s nejvyšším íránským duchovním vůdcem a zúčastnil se inaugurace nového íránského prezidenta. „Smrt Izraeli!“ křičeli tam účastníci sborově. Ve středu ráno už je mrtev on sám – Ismáíl Haníja, vůdce politického křídla Hamásu. Byl zabit v Teheránu uprostřed noci. Jako první o tom informovaly přímo Íránské revoluční gardy, tedy elitní bezpečnostní složky režimu. Blízkovýchodní sud se střelným prachem se tak o něco víc přiblížil výbuchu.

Haníja žil v katarském exilu, často létal na jednání právě do Íránu a formálně byl mužem číslo jedna Hamásu. Vedení milice je nicméně plné osobních konfliktů. Haníja byl například v posledních měsících klíčovou postavou diplomatických jednání o příměří v Gaze a návratu izraelských rukojmích, ale poslední slovo v nich měl Jahjá Sinvár – nesmiřitelný lídr Hamásu v samotné Gaze, který se značnou pravděpodobností své exilové kolegy vloni před 7. říjnem vůbec neinformoval o chystaném útoku na Izrael.

Izrael se jako obvykle k atentátu na Haníju nepřihlásil, po říjnových masakrech v jihoizraelských kibucech ale označil lídry Hamásu za cíl odplaty. Otevřeně se naopak přiznal k jiné operaci. V úterý v podvečer dron zasáhl horní patra budovy na jižním předměstí Bejrútu, kde se právě nacházel nejvyšší vojenský velitel libanonského militantního hnutí Hizballáh Fuád Šukr. Izrael to označil za přímou odpověď na raketový útok Hizballáhu na Izraelem okupované Golanské výšiny, který o víkendu zabil dvanáct dětí na fotbalovém hřišti. Signalizoval, že tímto atentátem jeho odplata končí – nyní se čeká na další odpověď Hizballáhu.