STAN připomíná stranu, která běží samospádem

Při odkrývání korupce v devadesátých a nultých letech byl neustále přítomný údiv, jak je možné, že se politici tak úzce stýkají s tak problematickými lidmi z byznysu. Jako by si byli jisti, že jim všechno projde (a hodně toho asi prošlo). Vynikali v tom zejména lidé z ODS a sociální demokracie. Když pak přetekla hladina trpělivosti a voliči jim to spočítali, stal se paradox: na politické scéně se objevil jeden z těch problémových lidí z byznysu osobně a dodnes dominuje (jmenuje se Andrej Babiš).

Teď jsme o řádku let dál, do politiky přišla nová generace, ale ten starý údiv je tady dál. A netýká se ani ODS, ani Babiše. Týká se Starostů a nezávislých, partaje složené z dřív upozaděných lidí zdola, z regionů, poučených předchozími skandály a povzbuzených poptávkou po slušnější politice. Už zase ale čteme o úzkých kontaktech na lidi, kteří spřádají důmyslné sítě k vysávání eráru, dělali obchody s legendou podsvětí Radovanem Krejčířem a měli distribuovat kokain na mejdanech, jejichž účastníky rekordní zdražování energií patrně netrápí.

Tohle je přitom podstatně větší šlamastyka, než řešil STAN ve skandálech po říjnových volbách, kdy média kritizovala majetek v offshorové firmě u kandidáta na ministra průmyslu, úmysl europoslance STAN nechat si draze proplatit právní služby pro obce kolem Vrbětic nebo oznámení jednoho z poslanců téže strany odletět na stipendium do Ameriky. Teď tu máme podezření z postupu do nejvyšší ligy korupce.

Dva roky s policií

Předseda pražské organizace STAN a náměstek primátora Petr Hlubuček měl být totiž podle policie členem organizované skupiny kolem zlínského podnikatele Michala Redla, která je podezřelá z dosazování svých lidí na důležitá místa a tahání peněz z Dopravních podniků. S Redlem měli udržovat kontakty i další přední politici STAN - europoslanec Stanislav Polčák nebo ministr školství Petr Gazdík. Předseda STAN Vít Rakušan o zájmu policie o Hlubučka věděl, ale nedokázal prosadit jeho odvolání.

Celé vyšetřování je poněkud zamotané. Pražský radní pro dopravu Adam Scheiherr, který podal už před dvěma lety na Hlubučka trestní oznámení, dostal od policie pokyn držet celou věc v tajnosti a nechat detektivy pracovat. Tím ovšem vznikla poněkud absurdní situace, kdy se Praha stala jakousi laboratoří zločinu. Hlubuček byl podezřelý z vážné trestné činnosti, ale dál zůstával členem městské rady s plnými pravomocemi. Těch podle informací iRozhlas.cz využíval k rozšiřování svých aktivit a dál spolu se svou skupinou dosazoval své lidi na důležité posty.

Podobně zůstával ve své funkci i sporný člen představenstva Dopravního podniku Matej Augustín, další z údajných účastníků v údajném „gangu“. Adam Scheinherr přitom říká, že se snažil Augustína odvolat, ale kvůli probíhajícímu policejnímu vyšetřování se rozhodl nesdělovat svým kolegům v radě jako důvod podezření, která uvedl v trestním oznámení. Pro policii to byla příznivá situace - dostala možnost skupinu nerušeně sledovat -, pro město to ovšem zdaleka tak komfortní nebylo. I Augustín totiž zřejmě pokračoval v přípravách zločinu.

Slovo „přípravách“ je přitom možná klíčové: zatím totiž není jasné, jaká škoda městské pokladně vznikla, a zda vůbec nějaká. Také Scheinherr říká, že Hlubučkovu či Augustínovu práci po celou dobu vyšetřování důkladně hlídal a o konkrétních škodách neví.

Přes složité utajení ovšem dlouhé vyšetřování zřejmě až tak velkým tajemstvím nebylo. O policejním zájmu o Hlubučka letos v únoru s odvoláním na lidi ze STAN informoval server neovlivni.cz. Rakušan tedy musel o policejní aktivitě vědět a měl možnost trvat na Hlubučkově odstranění z rady. To však neudělal. Na Hlubučka navíc upozornila spolustraníky podle svých slov před časem i další radní za STAN Hana Marvanová, která pak na protest proti nečinnosti ze strany odešla.

Od trestního oznámení do zatčení a odvolání z funkce přitom uběhly dlouhé dva roky, tedy polovina mandátu nynější rady, kdy STAN držel v klíčové pražské pozici figuru, která - vzhledem k zájmu policie - zásadním způsobem komplikovala vztahy v koalici, a tím musela komplikovat i práci na magistrátní agendě.

Ať si to všichni zapamatují

Praxe posledního roku ukazuje, že Starostům a nezávislým zjevně chybí cit pro to, kde leží elementární etické hranice toho, kdy je vhodné držet problematického politika ve funkci a kdy je třeba jej odvolat. Ukázalo se to už u předchozích případů, kdy STAN začal jednat až pod zesíleným tlakem médií. Tehdy ale pořád panoval pocit, že po Babišově etické katastrofě vlastně o nic nejde. Případ Hlubuček je však jiný a lidé ze STAN jakoby to stále nechápali.

Pro předsedu Rakušana pak celá kauza znamená to, že buď o problému Hlubuček věděl a nechával ho vyhnít, nebo přinejlepším nemá přehled o klíčových pohybech, jež v jeho straně probíhají a ohrožují její existenci. A to je známkou předsednické nekompetentnosti.

Ale když už zmiňujeme Babiše: případy, jako je ten Hlubučkův, ukazují, jak daleko dokázal do politiky nadšený majitel Agrofertu jít v obhajobě svého problematického jednání (střetu zájmů a vyšetřování policií). Pokud by se STAN chtěl vyrovnat Babišově hnutí ANO, musel by teď mluvit o kampani, všechno popřít a Hlubuček by po babišovsku vzkázal, že nikdy, nikdy neodstoupí, ať si to všichni zapamatují.