0:00
0:00
22. 9. 20204 minuty

Prymula by měl jasně říci, co hrozí, a předložit konkrétní čísla o zdrojích nákazy

Po měsících Babišova mlžení by měl nový ministr zdravotnictví zveřejnit data, podle nichž se rozhoduje

Možná ten kreslený vtip ze sociálních sítí znáte: Příď Titaniku zajíždí pod vodu, ale na zádi, která naopak ční vysoko nad hladinou, si lidé nebezpečí nepřipouštějí – vždyť kolem nich je sucho. O kus níž se cestující utěšují, že zemřou jen starci. Kapitán si dává lok paliva, aby mu bylo ve vodě tepleji, svobodomyslní pasažéři volají, že je nikdo nedonutí vzít si záchrannou vestu. A tak dále, až k lidem ve člunech, kteří mají své vlastní teorie o tom, co se přihodilo.

Loď jménem Česko, kterou teď přebírá nový zdravotní kormidelník Roman Prymula, se téhle situaci dost blíží, a není mu tedy co závidět. Kapitán po většinu dosavadní plavby tvrdil pasažérům, že ledovce neexistují, a Titanik je navíc díky umu posádky nepotopitelný. Není divu, že cestující přestali velení lodi důvěřovat a proti novému kurzu se bouří. Otázka ale není, jestli kormidlem vůbec pohnout, nýbrž jak moc jím pootočit.

↓ INZERCE

Prymula říká, že není ministrem covidu. Ale v tom se mýlí, měl by teď být hlavně krizovým manažerem epidemie – mužem, jehož povolalo neschopné velení pět minut po dvanácté. Zatím opatrně oznámil, že bary a restaurace budou „zřejmě“ muset zavřít už v deset večer a účast na hromadných akcích se patrně výrazně omezí – u venkovních akcí do sto osob, u vnitřních do padesáti. Mluví o možném uzavření druhého stupně základních škol a také škol středních; univerzity už podle něj přechodem na distanční výuku řeší problém samy.

Bylo by však mnohem lepší, kdyby nový ministr zdravotnictví předložil národu i konkrétní čísla: kolik lidí se nakazí v restauracích, kolik infekcí pochází ze škol, jak jsou na tom kulturní a jiné hromadné akce. Je vlastně tristní, že tyto údaje dávno nemáme, a nevíme tedy, podle čeho se vláda rozhoduje. Nicméně minimálně plán omezit restaurace zní rozumně, jakkoliv bolestivé to pro jejich majitele bude. Covid se šíří nejen kapénkami, ale také aerosoly, které vznikají i při hlasitém hovoru a vydrží v ovzduší celé hodiny. Restaurace rizikové jsou, o tom není sporu, a jenom roušky nás už nezachrání.

Ale co dál? Jsou školy opravdu rizikovější než třeba posilovny a jiná vnitřní sportoviště? Než nákupní centra? Možná ano, ale potřebujeme čísla, případně argumenty, proč ministr rozhodl právě takto. Bez nich veřejnost opatření nepřijme. Z dosavadních vyjádření nového ministra se navíc zdá, že příliš radikálně kormidlem neotočí. „Musíme aplikovat opatření, která vyhovují našemu národu,“ říká vojenský epidemiolog Prymula.

Pomineme-li podivný slovník jako od generála Ludvíka Svobody, zdá se, že jádrem plánu, který teď ministr spolu s premiérem Babišem mají, je vybudovat velký „obranný val“ v nemocnicích, který by epidemii zvládl. To ovšem bez chytrých, ale tvrdých karanténních opatření nebude stačit. Proti exponenciálnímu růstu žádný val nepomůže, je to jeho základní matematická vlastnost. Přírodní zákony neuprosíme.

Roman Prymula je ve funkci první den, dopřejme mu tedy ještě čas. A měli bychom i jednu radu: po mnoha měsících Babišova mlžení je třeba lidem nalít čistého vína a narýsovat i horší scénáře. Hrozí statisíce či miliony nakažených a tisíce, nebo dokonce desetitisíce mrtvých. Hrozí, že bude muset být zavedena válečná medicína, kdy lékaři rozhodují, koho mohou léčit a koho musejí nechat zemřít. Měl by se kritiků karantény zeptat, jestli opravdu chtějí skončit s covidovým zápalem plic na přeplněném pokoji v okresní nemocnici, kde nemají dost lůžek ani techniky a teprve se učí, jak nemoc zvládnout.

Argument „případný další lockdown si nemůžeme dovolit“ proti těmto neveselým scénářům neobstojí nejen z etického hlediska, ale ani čistě prakticky. Italský scénář by stál tuto zemi i z finančního hlediska mnohem víc než dočasné omezení některých sektorů ekonomiky.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články