Pětiletka splněna, ale jsme na tom hůř. Stát je podle NKÚ bez cíle, koncepcí a vizí

Psaní o výroční zprávě NKÚ začněme tím, co v ní stojí zprostředkovaně. V posledních měsících probíhá politický a bezpečnostní souboj o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Máme prezidenta, který by rád nechal postavit budoucí energetický zdroj ruskou firmou, premiéra, který od sebe tenhle problém odstrkává, a opozici, která stejně jako bezpečnostní analýzy varuje před ruskou a čínskou účastí jako před zásadním bezpečnostním rizikem. Je to důležitý boj, ale sám o sobě nestačí. Stát totiž koncepčně neřeší, co je minimálně stejně podstatné –  jak by měl česká energetika vypadat za deset patnáct let.

Vláda nevede smysluplnou debatu o chytré elektrifikační síti, o technologiích pro ukládání většího množství elektřiny, o alternativních zdrojích. V podstatě se (kromě nového jaderného bloku) čeká jedno: uhlí bude v dalších letech nahrazeno plynem. Dnes se dvě třetiny české spotřeby plynu dovážejí z Ruska, další procenta od západních zprostředkovatelů, kteří ho zase nakupují v Rusku. I když opozice a experti souboj o ruskou neúčast v Dukovanech vyhrají, budeme za pár let řešit riziko závislosti na ruském plynu. A vláda neřeší ani tuto hrozbu.

I tohle se skrývá pod vyjádřením NKÚ, že je tu „dlouhodobá neschopnost státu dokončit zásadní projekty, které mají přinést pozitivní dopad na život občanů nebo výkonnost ČR. Společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů je také to, že stát nedokáže jednat cíleně a systematicky, ať už jde o budování infrastruktury, digitalizaci nebo sociální oblast“.

Nejde jen o neschopnost něco vymyslet; když už se vláda k něčemu rozhodne a začne  to dělat, dopadá to často neslavně. „Změnit k lepšímu to může elektronizace státní správy. Výdaje na ni sice neustále rostou, vynaložené peníze však očekávaný výsledek nepřinášejí. Od roku 2016 ministerstva vynaložila v této oblasti minimálně 67 miliard korun, přesto si ČR v roce 2020 v rámci dílčího ukazatele „digitální veřejné služby“ indexu DESI meziročně pohoršila o dvě místa a skončila 22. mezi zeměmi EU,“  píše se ve výroční zprávě. A zní to jako z dob budování socialismu:  pětiletý plán byl splněn, ale jsme na tom hůře.

Na nedostatek představivosti, koncepce nebo vizí narážíme při pohledu na práci vlády a jejích úředníků poměrně často. A stejně často narážíme na fakt, že když už vládní politici a úředníci přijmou nějakou koncepci za svou, nepodaří se naplnit její cíle a vše zůstává napůl cesty. Jen namátkou: důchodová reforma, právo dětí na rovné vzdělání, dopravní infrastruktura, sociální systém, efektivní státní správa. Buď se odkládají nebo řeší jen částečně.

A hrozí, že bude hůř, jak také píše NKÚ: „Zatímco v roce 2019 byl podíl státního dluhu 28,5 % HDP, v roce 2020 se meziročně zvýšil na 36,5 % HDP. ČR je tak sice stále jedna z nejméně zadlužených zemí EU, ale podle odhadu Evropské komise je tempo zadlužování jedno z nejrychlejších. Takový výsledek ohrožuje budoucí stabilitu veřejných financí.“ I kdyby tedy byla budoucí vláda opravdu koncepční a vizionářská, bude mít na realizaci svých představ dost omezené zdroje.

Premiér Andrej Babiš působí a jedná velmi často chaoticky, což se odráží i v chaosu státní správy, o které vláda rozhoduje. A následně v životech občanů Česka. Stačí připomenout neustálé měnění názoru jak se postavit k pandemii - jde prokazatelně o odpovědnost premiéra, a tím pádem jde na jeho odpovědnost i zdraví lidí a celé společnosti. Tohle jsme pocitově tušili, NKÚ ale zveřejnil fakta, která prokazují premiérovu neschopnost vidět dál než k budoucím volbám a ztrátu orientace v hledání, co potřebuje země, kterou by měl řídit.

Česko samozřejmě není jen premiér a jeho vláda. Společnost je poměrně aktivní a má sílu se bránit. Má schopnost odolávat chaosu a nekoncepčnosti. Ale zároveň tím spotřebovává neefektivně energii na obranu v oblastech, kde by mohla „stát“ a vládu inspirovat a úkolovat. Když se vrátíme k elektronizaci a digitalizaci státní správy: co je nám platné, že jsme zemí uznávaných ajťáků a vývojářů, když se desítky miliard korun na digitalizaci utápí v nefunkčních projektech úředníků. A co jsou nám platné zasvěcené občanské debaty o obnovitelných zdrojích a chytrých sítích, když je nutné protestovat proti Rusům v Dukovanech. I tohle vyplývá z výroční zprávy NKÚ.