Je Křeček rasista? Především je naprostý amatér

Dosud se mělo za to, že mezi lidmi působícími ve službách českého státu má nejméně zdravé ego Miloš Zeman. Teď je tu ale vážný konkurent. Ombudsman Stanislav Křeček si před týdnem vykoledoval oficiální pokárání od Senátu za to, že „dlouhodobě a opakovaně pronáší předsudečné a xenofobní výroky, které mohou ve svém důsledku odrazovat oběti diskriminace vyhledávat pomoc v rámci působení veřejného ochránce práv“. Na to Křeček nejenže neuznal chybu, ale přešel do svérázného protiútoku. Zbavil veškeré agendy svoji zástupkyni Moniku Šimůnkovou, která se netají tím, že jí Křečkovy xenofobně laděné názory také vadí.

Konkrétně jde například o výrok, že „někteří Romové mají problémy s bydlením ne kvůli diskriminaci, ale kvůli tomu, že devastují bytový fond“. Ombudsman v něm demonstroval, že buď nechápe podstatu diskriminace, nebo má sám vůči romské menšině - jemně řečeno - značně problematický postoj.

Zkusme si to bleskově rozebrat. Některé romské rodiny možná devastují pronajaté byty, stejně jako je asi devastují neromské rodiny. Pokud jsou ale z trhu s bydlením vylučováni i ti, kteří žádné byty nezdevastovali, a to jen proto, že jsou rovněž romského původu, nebezpečně se tady pod dohledem státu rýsuje exemplární případ diskriminace. Na „bílé“ se totiž žádné hříchy jiných příslušníků jejich komunity nepřenáší.

Zaslouží si to

Autor komentáře neví, jestli by takovou diskriminaci nebo spíš podezření na ni měl řešit veřejný ochránce práv. Je ovšem nad slunce jasné, že by nemusel takové diskriminační chování svojí autoritou krýt, a vůbec by neměl ve svých úvahách - tedy když už je máme poslouchat - uplatňovat rasové stereotypy.

Česká společnost je založená na posuzování lidí jako jedinců s právy a odpovědností před zákonem, nikoliv jako členů nějaké etnické skupiny. A i když se to možná nikdy bezezbytku nepodaří prosadit do mezilidských vztahů, lidé pracující ve službách státu se o to mají v maximální míře snažit. Nic je to nestojí. Nemusí se hned pohoršovat nad „rasismem“ celé společnosti, ale mohou uklidňovat a mírnit jakékoliv vyhrocené postoje. A tomu jako by Křeček vůbec nerozuměl.

Je nanejvýš podezřelé, jak urputně na svém sporném výroku trvá. Navíc přitom nepůsobí úplně při věci. Krátce po degradaci Šimůnkové sdílel Křeček na Facebooku se slovy „Přesně tak. V tom je jádro ‚problému‘…“ komentář časopisu Reflex, který Křečka brání s tím, že chudák dlouhodobě čelí útokům „nejrůznějších spolků, liberálně progresivistických partiček a s nimi spřažených neziskovek“.

To je ale dost nepřesný popis situace. Křečka za jeho protiromské výroky kritizují členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, a to není spolek ani progresivistická partička. Za „zasahování do lidské důstojnosti Romů, posilování romských předsudků a rozdmýchávání nenávisti ve společnosti“ ho kritizují i široce respektované, vládou ustavené nebo s vládou spolupracující organizace, jako je Muzeum romské kultury nebo Člověk v tísni.

Stanislav Křeček je tedy možná rasista, jak si mnozí myslí, ale hlavně vystupuje jako amatér, který se ani pod tíhou odpovědnosti významné státní funkce neumí ukáznit, a urputně trvá na tak zjevné podivnosti, jako že si romští žadatelé o bydlení prostě zaslouží být odmítáni.

Dokladem nekompetentnosti je pak jeho chování k Šimůnkové. Ta se netají odlišnými názory právě na situaci českých Romů. S tím ji také Poslanecká sněmovna zvolila - aby do úřadu přinesla jiný pohled a jinou zkušenost. A Křeček teď dává parlamentu najevo, že tuhle snahu o určitou vyváženost nemíní respektovat.

Ve čtvrtek si Křeček na Facebooku ještě postěžoval, že Česko začíná své předsednictví EU útoky politiků na nezávislého ombudsmana. Jenže tyhle „útoky“ by asi v Bruselu pochopili. Nikdo, a už vůbec ne ombudsman hrající si na nekorektního glosátora veřejného dění, nemá být ušetřen kritiky a dohledu.