Nevěřím ombudsmanovi ani slovo, ale odstupovat zatím nehodlám

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v úterý odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové veškerou agendu. Dosud měli jednotlivé gesce rozděleny přibližně napůl - a nejen oni dva, takové uspořádání platilo na ombudsmanství od jeho zřízení, ať byl v pozicích ochránce či ochránkyně kdokoliv. Znamená to, že zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková už vlastně nemá co na práci: všechny dosud rozpracované spisy musí odevzdat a další věci k řešení už od 1. července nedostane. Křeček poslal České tiskové kanceláři informaci, v níž své počínání konkrétně nezdůvodňuje - pouze v něm praví, že “základním předpokladem úspěšné spolupráce je vůle a snaha všech zúčastněných se domluvit a tuto vůli jsem bohužel ze strany paní zástupkyně necítil a necítím”. Ani na telefonický dotaz Respektu Křeček nechtěl své důvody konkretizovat a hovor ukončil.

Jak jste se dozvěděla, že nemáte na ombudsmanství od příštího měsíce co na práci?

V pondělí mi zavolal pan ombudsman, že se k němu mám v úterý v devět třicet dostavit na schůzku, že se mnou chce o něčem mluvit. Ptala jsem se o čem, to mi neřekl. Když  jsem se za ním dostavila, dal mi do ruky papír a sdělil mi, že mi odebírá veškerou agendu, kterou jsem doposud měla svěřenou.

Ptala jste se, proč to dělá?

Samozřejmě. Řekl mi, že dlouhodobě nemáme stejné názory, dlouhodobě se v nich rozcházíme a instituce veřejného ochránce práv musí mluvit jedním hlasem, protože to je monokratický orgán. Rozběhla se mezi námi velká diskuse, v níž jsem se bránila a argumentovala, že tohle není možné, navíc že to považuji za naprosto bezprecedentní krok v historii ombudsmanství, v níž nikdy neměli ombudsman a jeho zástupce stejné názory. Vyjadřovali je třeba i nahlas, ale nikdy nedošlo k tomu, že by vzal ombudsman zástupci celou agendu.

Narážela jste na to, že když byl Stanislav Křeček byl zástupcem ombudsmanky Anny Šabatové, vyjadřoval zhusta zcela odlišné názory na lidská práva a zejména diskriminace, než zastávala ona?

Například, ale myslím, že to skřípalo i v jiných obdobích.

Ptala jste se na konkrétní výtky k vaší práci?

Řekla jsem mu, že svoji agendu dělám dva a půl roku dobře, nejlépe, jak to jde, pečlivě a intenzivně, na to mi přitakal, že ano, že je to pravda. Ale dodal, že se bohužel nemůžeme dlouhodobě názorově shodnout, proto dospěl k tomuto kroku - odebrat mi veškerou agendu.

Přišla řeč i na to, že rozhodnutí ombudsmana přišlo bezprostředně poté, co Senát v pátek přijal usnesení, které ombudsmana kritizuje za jeho výroky a označuje je za xenofobní a předsudečné? Tedy za to, co jste na jeho výrocích kritizovala i Vy?

Ano, říkala jsem, že je ta časová shoda s podivem. Navíc že ho to usnesení vyzývá k tomu, že by se měl s respektem chovat ke své zástupkyni. Ptala jsem se, jestli to, co se odehrálo, je podle něj ono chování s respektem, nebo jestli je to naopak trest za usnesení, které přijal Senát. Na to mi řekl, že to trest není, že už dlouho zvažoval, že mi odebere veškerou agendu, a teď k tomu rozhodnutí dospěl.

A vy to považujete za mstu za usnesení Senátu?

Vzhledem k tomu, jak to časově navazuje, není možné si nemyslet, že to má souvislost. Myslím, že určitě má.

Pochopila jste to tak, že se domnívá, že jste usnesení nějak zosnovala?

O tom jsme se nebavili. Mluvili jsme o tom už před nějakou dobou, když zjistil, že se usnesení s takovým obsahem v Senátu připravuje. Oslovil mě mailem, jestli jsem se na tom nějak podílela a jestli s tím souhlasím. Neodpověděla jsem mu hned, protože nemám povinnost na něco takového odpovídat, nejsem jeho podřízená, ale pak jsem mu přece jen napsala - že o tom, že se něco takového v Senátu připravuje, jsem nevěděla a nebyla jsem o tom informována. Ale že s některými věcmi, které jsou tam formulovány, souhlasím - pokud se na to ptá. To se událo asi tak před třemi týdny nebo před měsícem.

Je od začátku jasné, že vy a ombudsman máte rozdílné názory na svět, diskriminaci nebo práci ombudsmanství, to se ukázalo už u případu přítomnosti otců u porodu v době covidu, kdy vám tuhle věc odebral s tím, že na rozhodnutí vlády není co šetřit. Specifikoval nyní ombudsman nějak rozdílné názory, kvůli kterým vám vzal obsah vaší práce?

Ne, tentokrát ne, nijak podrobněji o tom nemluvil. Všechno si úplně podrobně nepamatuju, přiznávám, že jsem byla trochu v šoku, když mi to celé oznámil. Řekla jsem k rozdílným názorům, že s ním zkrátka bohužel není možná diskuse: vždy, když jsem s ním chtěla diskutovat například na téma menšin a romské otázky, byla jsem potrestána. Byla mi odebrána jednotlivá kauza - jako v případě šetření Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ve věci pořadu Výměna manželek - nebo mě odvolal z poradních orgánů vlády. Jeho chování vůči mně považuji až na hraně šikany.

Co tím myslíte?

Mnohokrát jsem si od něj vyslechla, že jsem aktivistka bez životních zkušeností. To mi řekl i v úterý - že pokud jde romskou menšinu, vůbec tomu nerozumím. Že mám teoretické zkušenosti, zatímco on má praktické zkušenosti, tak jak mohu hlásat věci, kterým nerozumím. Ale tohle se vine celou naší spoluprací. Musím říct, že mi bylo kolikrát hodně krušno. Spoustu věcí jsem nemedializovala. Když mě například dehonestoval na svém Facebooku. Dal tam dopis člověka, který o mně mluvil opravdu hodně ošklivě, a ombudsman k tomu připsal “Lidé mi rozumí…”. Za dva dny to smazal, zřejmě mu někdo řekl, že je to za hranou. Ale věci v tomto duchu musím snášet už dva roky. Jen o tom nemluvím. Snažila jsem se zachovat tvář naší instituce, aby v ni měli lidé důvěru a nebáli se na ni obracet. Musím ale bohužel konstatovat, co vím od romských organizací: že Romové důvěru začali ztrácet, že už se na kancelář veřejného ochránce práv nechtějí obracet, že tomu nevěří, když je tam ombudsman Křeček, který o nich mluví tak, jak mluví. Je přece hrozně důležité zachovat dobré jméno naší instituce, aby se na nás lidé dál mohli obracet a měli důvěru v ombudsmana, že bude šetřit nezávisle, jak podle zákona má.

Výtka Senátu není první. Už se na něj obracely s kritikou právní osobnosti i Evropská komise, která konstatovala, že máme ombudsmana, který vynáší diskriminující výroky. Jak se tohle řešilo na ombudsmanství, na poradách?

Ne, tohle se nikdy nijak neřešilo. Pan ombudsman neuznává, že něco dělá špatně. A že Evropská komise něco konstatovala, o tom se vůbec nemluvilo. Vůbec. To je ticho po pěšině.

Šetřila jste smrt teplického Roma a došla jste k závěru, že se policie dopustila řady pochybení. Bylo i tady pnutí mezi vámi a ombudsmanem?

No jistě. Byla jsem celou dobu v tenzi, že mi ten případ taky odebere. Vyvíjel na mě tvrdý tlak, abych zákrok v Teplicích nešetřila, a dotazy, jestli si to fakt nerozmyslím. Tohle mě ale nakonec nechal dodělat. Nicméně ten tlak považuji za neplnění role ombudsmana - tlačit zástupkyni k tomu, aby něco nešetřila.

Dělo se to i v případě, kdy jste se zabývala situací romských uprchlíků z Ukrajiny a taky jste došla k závěru, že někde docházelo k diskriminačnímu jednání?

Ano. Na interních poradách jsme kolem toho měli spor, panu ombudsmanovi se nelíbilo, že řeším ukrajinské Romy. Říkal, že bych tyto věci dělat neměla, a začal mi hrozit odebráním agendy, respektive tím, že bude muset udělat nějaké kroky. Vidíte, tak možná ty kroky dospěly k aktuálnímu rozhodnutí; možná je to jeden z důvodů, nevím.

V jakém stavu je odborně ombudsmanství - mohou se občané spolehnout na to, že pracovníci kanceláře šetří věci tak, jak mají?

Ti lidé, kteří tam pracují, jsou odborníci na svém místě. Jsou to profesionálové a každá stížnost - alespoň v mé agendě - byla vyřízena s největší svědomitostí, pečlivostí a odborností. Včetně agend mimo stížnosti - tedy práva osob s postižením, kontrola detence osob a tak dále. Kancelář - myslím - funguje dobře a byla bych ráda, kdyby přes to všechno neztrácela důvěru. Ale je pravda, že si nedokážu představit, co způsobí vyprázdnění pozice zástupce ombudsmana. Jeden člověk to nemůže zvládat tak, jak to zvládali dva. A věřte mi, že jsem se své agendě věnovala intenzivně a zabralo mi to opravdu hodně času, a to to přitom byla jen půlka agendy. Takže si nedovedu představit, že bude mít teď vše pod sebou jeden člověk. Není možné, aby se tomu věnoval tak, jak je potřeba, v tu chvíli kvalita práce kanceláře utrpí.

Opravdu nebylo možné se domluvit, aby napětí nevyhřezlo do tohoto výbuchu? Jak domlouvání mezi vámi o věcech, kde máte různé názory, vlastně vypadalo?

Myslím, že jsem komunikativní člověk schopný se domluvit s jinými lidmi. Musím ale konstatovat, že způsob jednání pana ombudsmana s druhým člověkem je velmi totalitní, autoritářský a mocenský. Když mě nazývá onou “aktivistkou bez životních zkušeností”, která se v práci nevyzná, v jakém módu pak lze diskutovat?

Ombudsman zbavil vaši funkci pracovního obsahu od 1. července. Pak nebudete moci vyřizovat stížnosti, chodit do spisu, dělat vlastní šetření, jezdit na kontroly - nic. Ptala jste se ho, co tedy máte ve své funkci dělat?

Ano, ptala jsem se. Neřekl mi na to nic. Moje pozice je vyprázdněná, podle mě to jde proti zákonu o veřejném ochránci práv a měla by to řešit i Poslanecká sněmovna. Už jsem se na nějaké poslance obrátila a obrátím se i na vedení sněmovny. A uvidím, jestli budou moci a schopni něco udělat. Protože zákon jim dává omezené možnosti. Ale já bych chtěla, když nic jiného, aby se začalo hovořit o změně zákona o veřejném ochránci práv a o změně postavení zástupce ombudsmana. Takto to dál funkční není. A teď dospělo do nejextrémnější situace.

Co by měla novela vyřešit?

Buď by měl mít zástupce ombudsmana nezávislejší postavení i ve smyslu přidělené agendy. Část agendy by mu byla přidělena ze zákona a ombudsman by mu ji nemohl vzít. A nebo by se vše mělo nastavit tak, ať si ombudsman vybírá kandidáty na pozici zástupce, kteří souzní s jeho hodnotovým nastavením. Ať jsou tedy voleni dva lidé, u nichž bude jasné, že nebudou zastávat tak odlišné názorové pozice jako my dva.

Co budete 1. července dělat?

To teď opravdu nevím. Zvažuje se instituce dětského ombudsmana a jedna z verzí je, že by měla být tady u nás pod kanceláří veřejného ochránce práv. Ale říkám na rovinu, že pokud bude dětský ombudsman, musí být jednoznačně upraveno jeho působení jako naprosto nezávislé na pozici obecného ombudsmana. Protože jinak bude docházet ke stejným problémům, jako dochází teď mezi ombudsmanem a jeho zástupkyní – tedy mnou. A ještě se ten problém znásobí, protože přibude člověk, který - pokud bude mít jiné názory na ochranu dětských práv a s tím spojenou agendu – se dostane do úplně stejné situace jako já.

Myslíte v případě, že se budou například řešit i práva dětí z romské menšiny?

Mimo jiné, ale nejen. Je víc kontroverzních témat - třeba zákaz fyzického trestání dětí. A to jmenuji jen první věc, která mě napadá.

Říkala jste v reakci na odebrání agendy, že zvažujete žalobu na Stanislava Křečka. Je to tak, nebo jste to řekla v návalu prvního šoku?

Ano, to jsem řekla v návalu šoku. Nejdřív si teď přečtu, jak ombudsman zdůvodnil svůj krok, protože jsem si všimla, že jsou tam lživá obvinění, pak zvážím, co dál. Ombudsman mi řekl, že to celé nebude medializovat, že je to interní věc. Takže já jsem sama nic nedělala, šla pořád trochu v šoku na oběd - a najednou jsem zjistila, že informaci poslal do ČTK. A začali mi volat novináři o vyjádření. To považuji za další ránu pod pás. Já tomu člověku už vůbec nic nevěřím.

Napadlo vás, že v této situaci rezignujete na funkci?

Ano. Je to jedna z variant. Ale zkusím vydobýt respekt této instituci a pozici zástupce, zkusím pro to udělat všechno možné, co umím. Když se mi to nepodaří, pak teprve odejdu.