12 stíhaček, 30 tanků, 200 bojových vozidel. Stačí to na obranu Česka?

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v úterý na tradičním velitelském shromáždění armády opět varoval před válkou, která se může z Ukrajiny rozšířit do celé Evropy. Riziko ruského vojenského šílenství se nedá podle expertů pominout. Generál Řehka i ministryně obrany Jana Černochová opět připomněli, že Česko „zaspalo“ - tedy, že dlouhá léta vláda a společnost podceňovala vyzbrojování armády i logistickou a morální přípravu odolnosti země. Teď, tváří v tvář možnému ruskému útoku na některou zemi NATO, hrozí válka, na kterou jsme se nedokázali připravit.

Česká armáda opravdu nemá víc než v titulku zmíněných dvanáct stíhaček gripen, třicet modernizovaných tanků, stovku kolových obrněných vozidel Pandur a další stovku prastarých ruských pásových BVP 2. Má taky protivzdušnou obranu „v modernizaci“, tedy nevíme, jestli už opravdu strážící celé území, pár vrtulníků a samozřejmě přes dvacet tisíc vojáků, kteří jsou největším obranným trumfem, protože minimálně třetina z nich prošla mírovými misemi a mají zkušenost z bojových situací.

Generál Řehka prakticky slovo od slova zopakoval, co řekl už na podzim. Kdyby se v hodnocení pokusil jít dál, musel by být asi vulgární. Už skoro dvacet let totiž nedodržujeme pravidlo dávat na armádu dvě procenta HDP; to jednoduchým přepočtem dává dohromady „obranný“ dluh ve výši osmi set miliard korun. Experti, někteří politici a generálové přitom mluvili posledních patnáct let o velkém, ale skutečně velkém podcenění výdajů na obranu země. Marně.

V případě konfliktu NATO s Ruskem se podle obranných plánů aliance počítá, že poskytneme na společnou obranu jednotku, které se ve vojenské terminologii říká brigádní úkolové uskupení schopné bojovat mimo území Česka. Třeba lehkou pozemní brigádu tvořenou třemi tisíci vojáky, obrněnci Pandur, podpořenou ženisty, dělostřelci, zdravotníky. Jednotku, která bude nasazena třeba v Polsku. To by ministerstvo obrany dalo dohromady.