Informační servis

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že jeden z týmů krizového štábu připravuje plán pro případnou druhou vlnu epidemie. Je to jedna z důležitých otázek dneška. Česko uvolňuje ochranná opatření, a to navíc rychleji oproti původním plánům. Dopad těchto kroků na šíření epidemie je zatím neznámý. Pokud by se nemoc covid-19 začala znovu nekontrolovaně šířit, dopad další celoplošné uzávěry především na hospodářství by byl podle všech odhadů velmi vážný.

Babiš nicméně ani nenaznačil, jak připravovaný plán vypadá. Podle premiéra na něm pracují epidemiologové spolu s týmem takzvané “chytré karantény”, která má umožnit sledovat skrze digitální technologie kontakty nakažených v mnohem větším měřítku, než dovoluje současná praxe hygienických stanic. Chytrá karanténa je projekt, který se v Česku testuje od konce března. Valnou část práce na něm dobrovolně odvedly soukromé technologické společnosti. Zatím se státu nepodařilo jej plně spustit.

Jeden z krizových expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) má za to, že koronavirus může mezi lidmi zůstat napořád. Mike Ryan tak varoval před odhady, za jak dlouho virus zmizí. Podle experta virus není pod kontrolou a dostat ho tam “bude stát obrovské úsilí.” Jeho varování přichází v době, kdy mnohé země včetně Česka postupně uvolňují ochranná opatření.

Nemoc covid-19 by se mohla zařadit mezi takzvané endemické nemoci, tedy choroby, které jsou v lidské populaci neustále přítomné - bez ohledu na to, že lidstvo v budoucnosti může vyvinout účinnou léčbu i vakcínu. Vědci zároveň také nevylučují, že virus se sice mezi lidmi bude šířit dál, ale geneticky se promění a nebude tak nebezpečný jako v současnosti.

Pokud se epidemie nezhorší, budou moci první dětští táborníci vyrazit už 27. června. Zástupci organizátorů táborů se na tom dohodli s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou. Maximální počet přítomných osob na jednom táboře by byl pět set, pokud by šlo o stanové tábory, pak sto. Hlavní omezení se týkají stravování, kde budou platit přísnější pravidla. Mezi další omezení bude patřit  zákaz návštěv rodičů a dalších osob mimo tábor - a celkově by měli organizátoři omezit kontakt účastníků s vnějším světem omezit na minimum.

Nejpostiženější země jihoamerického kontinentu hlásí další rekordní počet nově nakažených koronavirem, a to 11 385. Již nyní je Brazílie šestou nejpostiženější zemí světa, ale podle všeho rychle překoná hranici 200 tisíc nakažených a v žebříčku bude stoupat. Dosud v zemi zemřelo přes třináct tisíc lidí. Centrální brazilské úřady epidemii podcenily, prezident Jair Bolsonaro nemoc dlouho zlehčoval a ústřední orgány státu komplikovaly práci guvernérům, kteří ve svých státech přijímali přísnější opatření. Brazilská čísla také nejsou zcela spolehlivá, situaci v chudých částech země a chudých čtvrtích měst oficiální statistiky nezachycují. Reálný dopad epidemie v Brazílie je tedy ještě vážnější.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce navrhnout snížení připravované digitální daně ze sedmi na pět procent. Také chce účinnost daně posunout na začátek příštího roku. Takzvaná digitální daň, tedy zvláštní sazba pro technologické firmy, je předmětem sporu s americkou administrativou. Dopadla by totiž především na americké firmy. Spojené státy preoto hrozí odvetnými opatřeními proti českým společnostem působícím na zámořském trhu.

Navrhovaná daň by se týkala firem s globálním obratem přes dvacet miliard korun, které v Česku poskytnou služby za minimálně sto milionů korun. Snížení ministryně odůvodnila tím, že původně navržena sazba byla v evropském srovnání nejvyšší. Odložení o rok pak tím, že na půdě OECD připravuje celosvětové řešení, které by Česko případně přejalo.

Francouzské akademii, která je strážkyní čistoty jazyka, se nelíbí, že většina lidí ve Francii mluví o nové nemoci covid-19 v mužském rodě. Doporučila, aby mluvčí používali místo „le covid-19“ podobu s ženským rodem, tedy „la covid-19“.  Zkratky totiž přebírají gramatický rod hlavního slova. Covid je zkratkou anglického spojení coronavirus disease (nemoc z koronaviru) - a podle jazykozpytců by tak měla přejmout ženský rod, jež má ve francouzštině slovo nemoc (la maladie). Agentura AFP nicméně uvedla, že zásadní je i užívání v běžném životě. A v případě covidu-19 média i politici používají mužský rod.

V mužském rodě o covidu-19 ve Francii hovoří i Pasteurův ústav, ve kterém působí přední epidemiologové země. Akademie mu proto položila dotaz, proč jeho zaměstnanci používají „le covid-19“ místo správného „la covid-19“. „Protože než se rozšířila tato zkratka, mluvili jsme o koronaviru,“ odpověděli vědci: „Na základě metonymie jsme dali nemoci rod choroboplodného zárodku, který ji způsobuje.“ Podobná situace panuje i v češtině, v níž se rod zkratek řídí také zpravidla základovým podstatným jménem. Také zde by měl tedy být rod covidu-19 ženský. Ústav pro jazyk český nicméně v internetové příručce uvádí, že rod covidu-19 je mužský, neživotný.