Informační servis

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze propustila do domácího léčení asi nejznámějšího českého pacienta, který bojoval s nemocí covid-19 - taxikáře Roberta Markoviče. „Má před sebou náročnou rehabilitaci.  Bude se znovu učit pohybovat po bytě, čeká ho léčba poměrně rozsáhlých ran a bude třeba sledovat i jeho nález na plicích," řekl lékař Michal Šotola z kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN.  Markovič se dostal 10. března do Thomayerovy nemocnice, kde ho léčili se zápalem plic;  když se u něj objevily potíže s dýcháním, otestovali ho pozitivně na přítomnost koronaviru. Kvůli selhání plic byl převezen do Všeobecné fakultní nemocnice a napojen na přístroj zajišťující mimotělní oběh, který okysličuje krev. Koncem března mu pak začali podávat americký lék remdesivir; jakou sehrál v jeho léčení úlohu, však podle lékařů nelze jednoznačně říct.

„Jeho případ zahájil horkou fázi pandemie a teď ho propouštíme do fáze, kdy se nemocnice zase otevírají běžné péči a případů přibývá marginálně desítky případů na celou republiku,“ uvedl při propouštění Markoviče ředitel VFN David Feltl. V pondělí přibylo v Česku 38 nových případů nákazy, v úterý zatím 22 - celkem jich je 7841. Poměr nakažených k celkovému množství testovaných klesl na půl procenta. S nemocí covid-19 dosud v zemi zemřelo 252 lidí. Podle aktuálních plánů vlády skončí většina omezení souvisejících s šířením koronaviru do konce května. V červnu by pak ještě měly být otevřeny denní stacionáře, do 13. června je zatím plánována ochrana vnitřních hranic. V červnu pak proběhnou i přijímací zkoušky na střední školy.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera zemřel 20. ledna, ale jeho rodina dosud nedostala od nemocnice v Ústí nad Labem pitevní zprávu. Po medializaci problému – o němž píšeme v aktuálním vydání Respektu  - oznámila nemocnice manželce a dceři Jaroslava Kubery, že má pro ně tento týden zprávu nachystánu a mohou si pro ni přijet. „Nakonec jsme se dohodli, že nám ji pošlou. Znovu už tam jezdit odmítám,“ sdělila v úterý Respektu senátorova dcera Vendula Vinšová. Primářka patologie Andrea Vlčková rodině zprávu slibovala, ale nikdy neposlala. Pouze ústně jim sdělila, že předseda senátu zemřel na infarkt. Úmrtí Jaroslava Kubery přitom dál hýbe politickou scénou.

Torzo přípisu připraveného čínským velvyslanectvím, které dostal Kubera šest dní před smrtí na Hradě při novoročním obědě s prezidentem  Milošem Zemanem, považuje Senát za soupis výhrůžek – Čína chtěla odradit  Kuberu od plánované cesty na Tchaj-wan, který považuje za své území a nechce, aby bylo legitimizováno návštěvami politiků z jiných zemí. Podezření, že na stresu, do nějž se Kubera v souvislosti s nevolí Pekingu před smrtí dostal, se podílel i kancléř Vratislav Mynář a že Hrad kooperoval s Čínou v zastrašování předsedy Senátu, už dlouho řeší sněmovní i senátní výbory. Ty žádají od Hradu vysvětlení a odpovědi – zatím bezvýsledně. Poslanecký klub Starostů a nezávislých v úterý navrhnul, aby se okolnostmi přípisu zabývalo i plénum Sněmovny.

Případ tří komunálních politiků, kterým byla přidělena policejní ochrana kvůli možnému ohrožení života ze strany Ruska, dál projednávají politici. Při zasedání sněmovny požadovali někteří poslanci v čele s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou, aby se vláda jasně vyjádřila k ruské agresi a vyhostila ruské špiony pracující v Česku pod diplomatickým krytím. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) Česko požádalo v úterý ruskou stranu o jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, aby si obě země vyjasnily mimo jiné spory o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva. „Politizace těchto témat může být kontraproduktivní. Dejte prostor diplomacii," požádal poslance.

Ve středu bude o případu jednat i bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, na neveřejné schůzi projedná možný příjezd pracovníka ruských tajných služeb s jedem ricin určeným pro komunální politiky, o kterém informoval týdeník Respekt.  V Rusku mezitím v ruské státní agentuře RIA Novosti podléhající státu vyšel text, který se snaží zpochybnit příjezd ruského špiona. RIA napsala, že historka je nesmysl a že by se čeští politici měli za své chování bát jiné odplaty – že je Moskva unese a potrestá v Rusku podle svých zákonů. Zejména starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, který nechal v Dejvicích odstranit sochu maršála Koněva, by se prý měl bát i vycestovat do zahraničí. Ochranu mají také pražský primátor Zdeněk Hřib a starosta Prahy-Řeporyjí Pavel Novotný: Hřib přejmenoval náměstí v Praze, na němž sídlí ruské velvyslanectví, na náměstí Borise Němcova, a Novotný umístil v Řeporyjích pamětní desku vlasovcům, kteří se podíleli na osvobození Prahy.

Sněmovna opakovaně schválila, že jednorázový příspěvek 500 Kč denně živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným, které poškodila epidemie koronaviru, se bude vyplácet i po 30. dubnu. Odmítla přitom pozměňovací návrh Senátu, který chtěl příspěvek zvýšit za květen na 700 korun denně a za červen až na 900 korun denně. Senát chtěl také rozšířit okruh jeho příjemců. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhy horní komory nesouhlasila. Novelu zákona o takzvaném kompenzačním bonusu nyní dostane k podpisu prezident.

Kabinet navrhl zavést i takzvané druhé bonusové období, které má trvat od 1. května do 8. června. Případné třetí období by mohlo trvat až do konce srpna. O jeho zavedení už by rozhodovala sama vláda a nebyla by zapotřebí změna zákona. Dopady vládní předlohy na státní rozpočet za období od 1. května do 8. června budou maximálně 13 až 14 miliard korun, uvedla již dříve ministryně Schillerová. Sněmovna při předchozím schvalování rozšířila okruh příjemců příspěvku o OSVČ, které současně s tím vykonávají zaměstnání jako pedagogové. Senátní návrh ho pak rozšiřoval i na OSVČ, které jsou současně zaměstnanci s příjmy do 10 000 korun měsíčně, na dobrovolníky v pečovatelské službě a na pěstouny. Ani tuto senátní úpravu ale Sněmovna nepodpořila.

Letošní Pulitzerovu cenu za mezinárodní zpravodajství dostal list The New York Times za sérii článků, které podle porotců soutěže ukazují predátorské pozadí režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Ocenění za aktuální zpravodajskou fotografii obdržela agentura Reuters za snímky obyvatel Hongkongu, kteří demonstrovali proti omezování svobod a autonomie ve prospěch Číny. Oznámila to porota Kolumbijské univerzity, která prestižní ceny předává – letos s mírným zpožděním oproti plánovanému dubnovému termínu. Posun si vyžádali porotci, kteří zároveň s hodnocením článků pracovali na textech o epidemii koronaviru.

Hlavní novinářskou cenu, která je udělována za veřejnou službu, získal aljašský deník Anchorage Daily News s rešeršní platformou ProPublica za sérii o aljašských vesnicích bez policejní ochrany. Cenu za vnitroamerické zpravodajství si odnesli Dominic Gates, Steve Miletich, Mike Baker a Lewis Kamb z deníku The Seattle Times za materiály o přešlapech společnosti Boeing, které vedly ke dvěma tragickým pádům letadel 737 MAX, a T. Christian Miller, Megan Rose a Robert Faturechi z ProPublicy za objasňování smrtelných námořních nehod 7. flotily v Pacifiku. Za investigativní zpravodajství pak dostal cenu Brian Rosenthal z The New York Times, který odhalil predátorský systém půjček v prostředí taxislužeb v New Yorku.

Plánování letošní dovolené je dosud dost na vodě, určují ho omezení spojená s nákazou koronavirem. Podle nejnovějšího vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by se hranice Česka se sousedními státy měly plně otevřít od července, kdy by Češi mohli cestovat do Bulharska, Maďarska či pobaltských zemí, od srpna pak do Chorvatska, Řecka, Slovinska nebo na Maltu. V případě epidemií nejpostiženějších států, jako jsou Itálie, Španělsko, Francie, USA, ale také Benelux, je podle Petříčka předčasné mluvit o možných cestách. Záleží na tom, které země a kdy turisty na svá území vpustí. Nejoblíbenějšími destinacemi Čechů byly vloni Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Rakousko a Řecko. Pokud jde o statistiku, jsou z nich koronavirem nejméně postiženy Řecko a Slovensko. I v Chorvatsku, které bylo loni znovu nejvyhledávanějším cílem, je nakažených méně než v Česku. Naopak hůře než Česko je na tom nyní s koronavirem Rakousko, které loni zaznamenalo vyšší zájem Čechů, a zejména Itálie.