Informační servis

Počet nově nakažených koronavirem v Česku klesá a v pondělí proto nastala další vlna uvolňování restrikcí, které byly na běžný život uvaleny vládou v polovině března kvůli obavám z šíření nákazy. Otevřeno mohou mít nově obchody s prodejní plochou do 2500 m² včetně turistických a informačních center. Dále jsou otevřeny knihovny, autoškoly, zoologické zahrady nebo posilovny a fitness centra, ty však bez sprch. Konat se mohou bohoslužby do 15 účastníků a konzultace všech ročníků vysokých škol. Otevřít zatím nemohou provozovny v nákupních centrech, které nemají vlastní vstup z ulice.

V pondělí v šest hodin ráno také po šestitýdenní pauze zahájila výrobu největší česká automobilka Škoda Auto ve všech svých třech továrnách. Automobilka bude prozatím fungovat ve dvousměnném provozu, noční směna odpadne. Vláda v úterý podruhé požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, a to až do 25. května. V Česku je aktuálně 4628 lidí nakažených, 2555 uzdravených, celkem 221 lidí na covid-19 zemřelo. Celkový počet potvrzených případů nemoci v neděli v Česku stoupl o 52 na 7404, což je nejnižší denní přírůstek od 14. března. Do pražské Všeobecné fakultní nemocnice v pondělí dorazil japonský lék favipiravir. ta ho bude distribuovat do nemocnic, které pečují o pacienty s nemocí covid 19. Odpoledne nemocnice čeká i dodávku amerického léku remdesivir.

Česko je připraveno jednat o přesunu sochy sovětského maršála Ivana Koněva do Ruska. Pondělním Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Ruská strana podle Petříčka požádala ministerstvo obrany o možnost, že by si Rusko sochu vzalo a umístilo ji na svém území. „Vím, že zde je dopis ruského ministerstva, které žádá o možnost, že by si Rusko tuto sochu vzalo a umístilo ji na své území. Jsme samozřejmě připraveni takováto jednání vést,“ řekl HN Petříček. Podle ministra by nicméně předání nemělo řešit ministerstvo obrany, na které se Rusové obrátili, ale zahraničí. Socha vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980. Letos v dubnu ji ale nechala odstranit radnice Prahy 6.

Ruská diplomacie proti tomu protestovala a ruské orgány zahájily trestní stíhání proti představitelům Prahy 6, což ovšem české ministerstvo zahraničí označilo za nepřípustné. Týdeník Respekt minulý týden informoval, že Moskva vyslala do Prahy pracovníka tajných služeb vybaveného diplomatickým krytím a také jedem ricinem. Bezpečnostní úřady ČR jeho přílet vyhodnotily jako riziko pro starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, jehož rada rozhodla o odstranění sochy Koněva, a také primátora Zdeňka Hřiba, jehož magistrátní rada prosadila přejmenování sídla ruské ambasády z náměstí Pod Kašstany na náměstí Borise Němcova. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však zprávu o přicestování ruského agenta  do Česka v pondělí popřel a označil ji za novinářskou kachnu.

Veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu z loňského přebytku 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, která je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí.  V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP a dluh by měl stoupnut 40 procent HDP. MF dále navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na 1,792 bilionu korun. V roce 2022 by to mělo být 1,811 bilionu korun a o rok později 1,825 bilionu Kč.

„Letošní Konvergenční program vznikal v naprosto bezprecedentní situaci. Nejistoty kolem trvání pandemie nového typu koronaviru, délka trvání jednotlivých již přijatých opatření, výčet možných nových opatření a celkový účet za škody v ekonomice, sociální náklady a rezultující dopady do veřejných financí nebudou zřejmě s jistotou známy ani do konce roku 2020,“ uvádí materiál. Kvůli dopadům šíření koronaviru MF prosadilo zvýšení schodku letošního rozpočtu ze 40 na 300 miliard korun. Podle MF si je Evropská komise těchto aspektů plně vědoma a proto byly požadavky na obsah konvergenčních programů citelně zredukovány a komise požaduje data pouze k rokům 2020 a 2021. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF například počítá v materiálu letos s poklesem daňových příjmů včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 3,8 procenta. Příští rok by pak ale měly stoupnout o 7,2 procenta.

Protikrizová opatření v souvislosti se šířením koronaviru MF vyčíslilo na příjmech veřejných rozpočtů na 1,8 procenta HDP, tedy 98,4 miliardy korun. Jde například o podporu OSVČ, prominutí záloh některých daní i sociálního a zdravotního pojištění.

U výdajů protikrizová opatření v programu MF vyčíslilo na 121,4 miliardy korun, tedy 2,2 procenta HDP. Zařadilo tam například ošetřovné, nákup ochranných pomůcek, záruky za úvěry nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce.

Dokument rovněž uvádí, že ekonomická úroveň ČR vyjádřená jako HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly činila loni zhruba 92 procent ekonomické úrovně EU a 75 procent ekonomické úrovně Německa.

Průměrná mzda v soukromém sektoru přepočtená měnovým kurzem loni stoupla podle materiálu na 50 procent úrovně EU. „Přibližně na této úrovni by mohla po nějakou dobu setrvat,“ uvádí materiál.

MF v programu počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,6 procenta a příští rok s růstem o 3,1 procenta.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Výdaje rozpočtu a fondů navrhuje MF příští rok na 1,792 bilionu
Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na 1,792 bilionu korun. V roce 2022 by to mělo být 1,811 bilionu korun a o rok později 1,825 bilionu Kč. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou vypracovalo ministerstvo financí. Materiál má ČTK k dispozici. MF zvýšilo rámce proti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky pro rok 2021 o 86 miliard korun a pro rok 2022 o 32 miliard korun.

Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl. V aktuálním materiálu ovšem MF upozornilo, že odvození výdajových rámců se přechodně neřídí střednědobým rozpočtovým cílem, nýbrž pevně stanovenými hodnotami strukturá

Rada hlavního města Prahy v pondělí schválila založení nové městské příspěvkové organizace s názvem Pražská developerská společnost. Jejím cílem má být urychlení výstavby bytů na pozemcích vlastněných Prahou. „Výstavba městských bytů v Praze od roku 1991 trvale klesala a v roce 2008 se zastavila úplně. 99 procent bytů postavených od roku 1995 postavil soukromý sektor. Dnes panuje politická shoda na tom, že je potřeba městskou bytovou výstavbu v podobě městského nájemního bydlení oživit a tímto způsobem přispět k uspokojení poptávky po dostupném bydlení v české metropoli,“ uvedl 1. náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09) v tiskové zprávě. Praha se podle Hlaváčka při zakládání Pražské developerské společnosti inspirovala úspěšnou činností obdobně fungujících městských společností v Mnichově nebo Hamburku.

Rada Hlavního města Prahy se shodla na tom, že nemovitosti a pozemky vhodné pro bytovou výstavbu, které jsou v majetku města, nebudou prodávány. Jedná se o klíčové aktivum, které může být v budoucnu zhodnoceno vlastní výstavbou. „Praze dosud organizace, která by se zabývala primárně rozvojem výstavby na městských pozemcích, chyběla. Liší se v tomto směru od jiných západoevropských měst, která se obvykle prostřednictvím přímo vlastněných obchodních společností developerskou činností na městských pozemcích zabývají. Novou výstavbou rozšiřují bytový fond, o který se následně dlouhodobě starají,“ upřesnil Petr Urbánek, který patří na pražském realitním trhu k renomovaným odborníkům a který je již několik měsíců jedním z odborných garantů přípravy PDS.

Británie se zdá být z nejhoršího venku, omezení zavedená v boji proti koronaviru ale musí zůstat v platnosti a jednotlivci i firmy musí být trpěliví, prohlásil premiér Boris Johnson, který se po absenci způsobené nemocí covid-19 vrací do čela kabinetu. Johnson byl po nákaze hospitalizován před třemi týdnya několik dní dokonce strávil na jednotce intenzivní péče. V pondělí v Downing Street  uvedl, že země má na dosah první výrazný úspěch v boji proti epidemii covid-19. Státní zdravotnický systém NHS podle něj i díky úsilí celého obyvatelstva extrémní situaci zvládl, přičemž počet nových hospitalizací aktuálně klesá stejně jako počet nejvážnějších případů covid-19. Ministerský předseda nepochybuje, že pokud Britové zachovají odhodlání a odvahu z posledních týdnů, Spojené království z krize vyjde „silnější, než kdy bylo“.

Podle Johnsona zároveň nelze přes pozitivní signály polevit. Zejména podnikatele a firmy vyzval k trpělivosti. Vláda ohledně dalšího postupu v příštích dnech poskytne mnohem více informací a bude rozhodnutí přijímat s maximální možnou transparentností. „Chci ekonomiku znovu rozpohybovat co nejrychleji, ale teď nemůžeme objasnit, jak rychle či pomalu ani kdy přesně budou tyto změny učiněny,“ řekl a zdůraznil  riziko nové vlny smrti a nemoci, která by přinesla ještě vážnější ekonomické důsledky. V Británii už déle než měsíc platí omezení pohybu lidí, zavřené jsou školy, restaurace i další postradatelné podniky. Šéf britské diplomacie Dominic Raab, který po Johnsonově hospitalizaci převzal roli šéfa kabinetu, v polovině dubna oznámil, že restrikce zůstanou přinejmenším do 7. května. Podle agentury Reuters ohledně  zmírňování nepanuje shoda mezi vládními experty ani mezi členy kabinetu.

Američtí vědci naplánovali první celosvětové sčítání včel, do nějž se díky mobilní aplikaci mohou zapojit zájemci z celé zeměkoule. Aplikace World Bee Count bude dostupná od pátku a bude na ni možné nahrávat fotografie včel nebo dalších opylovačů, které pak bude vědecký tým vyhodnocovat. Výsledkem jejich práce má být interaktivní mapa, z níž bude zřejmé rozšíření jednotlivých druhů, napsal nedělník The Sunday Times. „Posledních 15 let slýcháme jako refrén informaci, že včely se potýkají s řadou problémů a jsou to většinou dost špatné zprávy. Reakcí někdy bývá otázka: A jak s tím můžu pomoci já? - ať už by to bylo třeba sázením rostlin či nákupem medu. Tohle je další reálná možnost, jak přispět,“ citoval list jednoho z autorů projektu Jamese Wilkese.

Aplikace má vědcům usnadnit získávání informací o včelách, jejich počtech a druzích na všech kontinentech. Fotografie budou zkoumat analytici a data se pak objeví v interaktivní mapě, která bude zveřejněna 20. května, na který připadá Světový den včel. Včely a další hmyz mají na planetě naprosto nezastupitelnou úlohu jako opylovači rostlin, až tři čtvrtiny světové úrody zemědělských plodin opylení potřebují. Včel i dalších hmyzích druhů však v posledních letech dramaticky ubývá. Například podle studie vermontské univerzity se v USA mezi lety 2008 a 2013 populace divokých včel zmenšila o 23 procent. Úbytek populace včel se připisuje znečištění, širokému používání pesticidů v zemědělství či klimatickým změnám.