Informační servis

Od pondělí 20. dubna se mohou otevřít provozovny řemeslníků, farmářské trhy, autobazary či autosalóny, jak s tím počítal vládní plán na rozvolnění opatření zavedených kvůli epidemii nového typu koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO)  po zasedání vlády řekl, že kabinet první vlnu uvolnění opatření schválil a jeho resort zanesl do příslušného opatření.  Kabinet plán otevírání obchodů a uvolnění dalších činností rozdělil do pěti etap od nejbližšího pondělí 20. dubna do pondělí 8. června.

Od 20. dubna se podle ministra mohou konat i venkovní sportovní aktivity profesionálů a svatby do 10 lidí. Kostely se otevřou od 27. dubna, bohoslužby budou omezené do počtu 15 osob; 11. května bude tento limit snížen na 30 osob, 25. května na 50 osob. Všechna uvolnění ale nadále budou podléhat přísným hygienickým nařízením. „Vláda posvětila první změny, nyní jsme to vložili přímo do legislativní formy,“ uvedl Vojtěch.

Za porušování koronavirových opatření bude možné dostat od policie na místě pokutu až 10 tisíc korun. Ale nejdříve až květnu. Senát totiž k zákonu nepřijal žádné usnesení, což podle Ústavy znamená, že prezident smí normu podepsat až po třiceti dnech. Tedy nejdříve 9. května. Policisté by mohli pokutovat lidi například za hromadné popíjení alkoholu, za porušování nařízení o omezení pohybu nebo za chození mezi lidi bez roušky.

Řešení přestupků na místě má podle ministra vnitra Jana Hamáčka omezit jejich projednávání ve správním řízení, což zatěžuje radnice a krajské hygienické stanice. Hamáček má za to, že většina přestupků se bude stejně jako dosud řešit domluvou. Policie podle něj nebude pokutování v maximální výši zneužívat, běžná pokuta se prý bude pohybovat kolem 500 korun.

Vláda schválila navýšení ošetřovného na 80 procent denního základu příjmů zaměstnanců namísto dosavadních 60. Navýšení bude platit zpětně od 1. dubna, napsal na na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle návrhu by měl stát ošetřovné kvůli uzavřeným školám vyplácet nejdéle do prázdnin. Příští týden by zákon měla posoudit Sněmovna. Ministerstvo práce v podkladech poukazuje na to, že uzavření škol a dalších zařízení trvá přes měsíc, řada rodin je na ošetřovném závislá a nižší příjem jim nestačí na pokrytí běžných výdajů na život. Týká se to hlavně samoživitelů a samoživitelek.

Vyšší částky navrhovaly už při schvalování ošetřovného na dobu nouze opoziční strany. Maláčová tehdy uvedla, že pokud by mělo být uzavření škol dlouhodobější, návrh na navýšení předloží sama. Podle podkladů by ošetřovné mohlo pobírat nejvýš 181 tisíc lidí. Výdaje na 30 dní by po zvýšení činily asi 3,5 miliardy korun. Při nynějším nastavení by částka na měsíc byla o 0,9 miliardy nižší. Stát nyní platí rodičům dětí do 13 let, kteří po uzavření škol zůstali s potomky doma, 60 procent základu příjmu. Stejně poskytuje i těm, kteří se po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb starají o starší či postižené členy rodiny. Živnostníci dostávají 424 korun na den.

Ministerstvo financí oznámilo, že stát si letos bude muset půjčit 411 miliard korun. Z toho 335 miliard už má obstaráno. Peníze jsou třeba jako vždy na úhradu starých splatných dluhů, ale hlavně na krytí letošního rozpočtového deficitu. Ten stoupne kvůli koronaviru z 40 na 200 miliard. Nevládní ekonomové ale varují, že ekonomický útlum bude větší a že i vládní opatření vyjdou dráž, než se nyní očekává, čili rozpočtový deficit může vystoupat až na 300 miliard. To by pro stát znamenalo nutnost dalších půjček. Jejich nárůst povede k tomu, že celkový dluh – po započtení starých závazků i nově vzniklého letošního deficitu –se na konci roku přiblíží částce dvou biliónů korun a možná ji i překročí.

V reakci na čtvrteční demonstraci strany Jiné Rusko, jejíž zástupci protestovali před českým generálním konzulátem v Petrohradu kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, poslala česká diplomacie nótu ruskému ministerstvu zahraničí. Česká strana kritizuje, že ruská policie neinformovala zastupitelský úřad o řešení situace s demonstranty.  Podle ruských médií před konzulátem demonstrovali aktivisté z nezaregistrované nacionalistické strany Jiné Rusko, kteří rozvinuli transparent s nápisem „Koněva zpátky na místo, ku*vy!“, načež zapálili dýmovnici. Rozdávali také kolemjdoucím letáky kritizující rozhodnutí Prahy 6, která rozhodla o odstranění Koněvovy sochy z náměstí Interbrigády.

Před dvěma týdny aktivisté Jiného Ruska demonstrovali i před českou ambasádou v Moskvě. Tehdy skupina osob v maskách vyvěsila na plot velvyslanectví nápis „Stop fašismu“ a hodila do areálu ambasády několik dýmovnic, policie proti nim nezasáhla. Česká republika kvůli incidentu tehdy poslala Rusku diplomatickou nótu a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) o záležitosti jednal s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským.  Veřejná rada ruského ministerstva obrany, orgán založený prezidentem Putinem v roce 2007, navrhuje na protest proti odstranění Koněvovy sochy přejmenovat moskevskou stanici metra Pražská a dát jí jméno právě po ruském vojevůdci.

Expedice kalifornských oceánologů zkoumající podmořské kaňony v západní Austrálii, objevila takzvaného trubýše - tvora tvořeného sérií klonů, jež se skládají v jedno tělo. Ve vodě vypadá jako dlouhá čára. Přestože jsou v australských kaňonech trubýši běžní, tento druh vědce překvapil svojí velikostí. Biologové uvedli, že si nejsou přesnými mírami jistí, ale obvod vnějšího kruhu odhadují na 47 metrů, celkovou délku tvora dokonce na 120 metrů. Podle Neridy Wilsonové, která výzkum vedla, objevil tým tvora v hloubce 630 metrů. „Bylo úžasné vidět tento obří organismus, který vypadal jako spirálovité UFO, jak se jen tak vznáší ve vodě. Nemohli jsme věřit vlastním očím,“ popisovala to pro britský Guardian.

Trubýši z rodu Apolemia žijí v hlubokých mořských vodách, kde loví plankton, jejž zabíjí pomocí žahavých vláken. Kolonie funguje jako jeden tvor, který má specializované části: některé z nich zajišťují pohyb, vznášení a klesání, jiné loví. Tyto organismy jsou pro vědce stále ještě záhadou, nevědí zatím třeba, jak přesně všechny části spolupracují. Kromě tohoto oceánského obra vědci u Austrálie objevili i množství dalších pozoruhodných tvorů – od hlavonožců přes sumýše až po houby a velké polypovce.