Informační servis

Slibným se nejeví jen remdesivir vyvinutý americkou firmou Giléad, případně antimalarikum chorochin. Státní ústav pro kontrolu léčiv se aktivně zabývá hodnocením bezpečnosti a účinků řady dalších léků, které by mohly pomoci při léčení pacientů nakažených novým typem koronaviru. V Česku byl zatím v rámci experimentální léčby podán remdesivir jen jedinému pacientovi – šlo o taxikáře v těžkém stavu, který je hospitalizovaný v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Lékaři po téměř týdenním nitrožilním podávání remdesiviru oznámili, že muži lék mírně pomohl. Sice je stále napojený na ventilátor, ale nepotřebuje už umělé okysličování krve.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svém webu oznámil, že ministerstvo zdravotnictví jedná s Japonskem o dodávkách tamního léku na chřipku s názvem favipiravir. Úřad však explicitně zmiňuje, že v tomto i v dalších případech jde pouze o experimentální přípravky, u nichž je třeba zhodnotit jejich bezpečnost i účinnost a nedá se předpokládat, že by byly v brzké době dostupné k běžné léčbě. Kromě remdesiviru odborníci testují léky, které se používají proti malárii, HIV nebo ebole. Ve fázi klinického hodnocení jsou podle SÚKL také dvě vakcíny, jedna v USA a jedna v Číně, dalších 48 je v ranějších fázích vývoje. Česko k úterý 31. března registruje 3002 nakažených lidí novým typem koronaviru a téměř 49 tisíc testů. O život dosud přišlo 25 lidí, 25 osob se uzdravilo.

Vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) o nesmyslnosti celoplošného nošení roušek má podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly vést k tomu, aby nebyl jejich nedostatek pro zdravotníky, ale v Česku tomu tak díky užívání látkových roušek není. Podle WHO je mají nosit jen nemocní, navíc existuje riziko nákazy při jejich snímání.  „WHO vydává řadu prohlášení, která jsou možná motivovaná trochu politicky. Politika zatím je, že celosvětově je nedostatek ochranných prostředků. Snaží se, aby ochranné prostředky dominantně zůstaly pro zdravotníky,“ uvedl.Nošením roušky podle Prymuly člověk nechrání sebe, ale ostatní. „Bariéra snižuje výskyt aerosolu minimálně  o 80 procent. Když je budeme nosit všichni,  padá argument WHO, že budou kontaminované a bude možné se nakazit při jejich snímání,“ řekl náměstek.

Přesto  doporučuje po sundání roušky mytí nebo dezinfekci rukou. S argumentem WHO, že roušku by měli nosit zejména nemocní, Prymula souhlasí, ale říká. „My nevíme, kdo nemocný je. Bezpříznakových může být 30 až 40 procent lidí. Nebo ještě nemají příznaky v inkubační době, virus šíří už 2,5 dne a maximum infekčnosti je 15 hodin před nástupem příznaků.“ Vyjádření v tom smyslu, že nevidí smysl v nošení roušek, vydala WHO v pondělí. Podle koordinátora krizové pomoci Michaela Ryana se při současných opatřeních ve světě vir častěji přenáší doma mezi členy rodin než venku na ulici. Rakousko chce nošení roušek zavést od středy, v Česku platí od 18. března.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý převzal vedení štábu po náměstkovi ministerstva zdravotnictví Romanu Prymulovi, který se má naplno věnovat testování takzvané chytré karantény. Hamáček rozdělil kompetence štábu do několika oblastí: sestavil týmy pro nákupy a distribuci ochranných prostředků, které by měly pružněji reagovat na poptávku ze zdravotnictví či sociálních služeb. Do činnosti této skupiny vicepremiér zapojil odborníky z ministerstev, povede ji hasičský záchranný sbor, personálně může vypomoci i armáda.

Vláda se v současnosti zabývá krizí v distribuci roušek a dalších ochranných pomůcek zejména v souvislosti s epidemií koronaviru v domovech pro seniory. Vnitro dosud distribuovalo 18,7 milionu roušek, 3,4 milionu respirátorů a 167 tisíc ochranných obleků. Nejvíce prostředků šlo do  krajů, které zajišťují i ochranné prostředky pro praktické lékaře. Pečovatelská zařízení pro seniory se dostávají na řadu až v posledních dnech. Další pracovní skupiny  se budou zabývat zdravotnictvím, ekonomickými dopady plošných opatření proti šíření koronaviru, ale také komunikací s médii a veřejností. Jednání štábu c širším obsazení budou podle Hamáčka probíhat jednou za týden ve středu, denně se bude scházet vedení Ústředního krizového štábu. Pracovní skupiny, které budou řešit aktuální problémy, se budou potkávat dle potřeby.

Cena ropy by se mohla z iniciativy Rijádu v příštích dnech propadnout ještě hlouběji než na počátku března, kdy Saúdská Arábie oznámila, že razantně zvýší těžbu. Tehdy se severomořský Brent přechodně dostal pod 30 dolarů za barel. Ke zvýšení těžby poprvé došlo kvůli neochotě Ruska přistoupit na koordinované snížení těžby kvůli zpomalení světové ekonomiky související s pandemií koronaviru. Akciové trhy ve Spojených státech dokonce nakrátko zastavily obchodování kvůli propadu hlavního indexu S&P 500 o sedm procent. Otřesy v hodnotě akcií však zaznamenaly burzy na celém světě. Saúdská Arábie v pondělí oznámila, že od května zvýší export ropy na rekordních 10,6 milionu barelů denně. „Království plánuje zvýšit vývoz o 600 tisíc barelů,“ uvedl saúdský ministr energetiky pro státem vlastněnou zpravodajskou agenturu SPA. V reakci na jeho prohlášení spadly ceny ropy na nejnižší cenu za posledních 17 let.

Ústavní většina parlamentní strany Fidesz, již vede předseda vlády Viktor Orbán, pomohla prosadit možnost řídit Maďarsko prostřednictvím dekretů a bez kontroly parlamentu, to vše bez časového omezení. 137 poslanců hlasovalo pro zákon, který dává Orbánově kabinetu mimořádné pravomoci v době, kdy země čelí koronavirové krizi. Kontroverznímu zákonu, proti němuž podepsalo petici 100 tisíc Maďarů, oponovalo pouze 53 zákonodárců. Stát nově kontroluje 140 strategických podniků, armádu, ale obsahuje také možnost uvěznit novináře až na pět let kvůli podezření na záměrné šíření nepravdivých či poplašných zpráv o koronaviru.

Na změny v Maďarsku už reagovala Evropská komise prostřednictvím generální tajemnice Marije Pejčinović Burić, která maďarskému ministerskému předsedovi napsala dopis. „Vývoj nouzového stavu v Maďarsku sleduji se zvýšenou pozorností. Ráda bych zdůraznila, že opatření, k nimž členské státy přistupují v těchto výjimečných okolnostech, musí být v souladu s národními ústavami i mezinárodními standardy a měly by také být v souladu s demokratickým duchem,“ napsala tajemnice a na závěr otevřeného dopisu  Orbána vyzvala, aby využil „expertizu a pomoc“ evropských struktur v udržení vlády práva a demokracie.

Kostru malého masožravého dinosaura nazvaného Dineobellator objevil mezinárodní tým paleontologů v povodí řeky San Juan v Novém Mexiku. Žil před 70 miliony let, byl velký jako kojot a měl zuby ostré jako žiletky. Podle  poznatků citovaných americkým Smithsonian Magazine malý predátor žil a lovil v záplavové oblasti. Jeho ostatky dokladují, že patřil k čeledi dromaeosauridae čili „běžícím ještěrům“, kteří jsou anatomicky podobní a vývojově blízcí ptákům. Podobné druhy se podařilo objevit takřka na všech kontinentech světa. Lidově se označují za raptory.

Paleontolog Steven Jasinski ze Státního muzea v Pennsylvánii uvedl, že Dineobellator je příkladem raptora, který se v posledním období před  vyhynutím, k němuž došlo před 66 miliony let ze zatím nevysvětlených důvodů, stále vyvíjel. Kosti tohoto nového druhu nesou známky bojovného životního stylu a jsou na nich patrné adaptace ocasu a drápů, které malému ještěrovi pomáhaly efektivněji lovit potravu. Jeho jméno má odkazovat k jeho houževnatosti, kořen slova „diné“ znamená lidé z kmene Navajo, zatímco „bellator“ je latinský výraz pro válečníka.