Informační servis

V Česku je pozitivně potvrzeno 18 případů nákazy novým typem koronaviru.  Dva z nově potvrzených případů na onemocnění COVID-19 jsou z Ústeckého kraje. Lidé byli na stejném lyžařském zájezdu jako první nakažený muž z Děčína.  Pacientka v ústecké Masarykově nemocnici je pak prokazatelně prvním případem, který se nakazil novým typem koronaviru na území Česka. Žena narozená v roce 1953 se nakazila od syna, který byl lyžovat v Itálii. Ministerstvo zdravotnictví kvůli situaci v Itálii rozhodlo o mimořádném opatření, že lidé s trvalým pobytem v Česku, kteří se od soboty vrátí z Itálie, musí tuto skutečnost oznámit bez osobního kontaktu lékaři. Těm pak ministerstvo nařídilo, aby u všech těchto lidí rozhodli o dvoutýdenní karanténě. Podle vlády je aktuálně v Itálii asi 16 500 Čechů. Lidé v karanténě budou mít nárok na nemocenskou. Za porušení karantény hrozí podle zákona o ochraně veřejného zdraví pokuta až tři miliony korun.

Hygienici v Ústeckém kraji začnou s domácími odběry s podezřením na nákazu od soboty. V karanténě je v regionu k dnešnímu dni 70 lidí, kterým domácí pobyt nařídila hygiena. Ministerstvo zahraničí po zasedání ministrů s hejtmany aktualizovalo doporučení pro cesty do Itálie. Stejně jako v předchozích dnech ale radí necestovat pouze do čtyř italských regionů do Lombardie, Veneta, Piemontu a Emilie-Romagny.  Dalším z vládních rozhodnutí je, že dezinfekční opatření se rozšíří na všechna česká nádraží; dosud platila pouze na hlavních vlakových nádražích. Dezinfikovat se budou také vagony mezinárodních spojů. Česká pošta pak začne od pondělí distribuovat informační letáky do 4,7 milionu domácností. Mezi už oznámenými případy nakažených jsou rodiče z Prahy 6. Třídy jejich dětí ze ZŠ Emy Destinnové a Gymnázia Nad Alejí tak byly v pátek poslány domů, stejně jako celá mateřská škola Terronská. Podobně už ve středu poslala děti dvou tříd domů ZŠ Antonína Čermáka ve stejné městské části. U dětí se zatím nákaza nepotvrdila.

Nákaza novým typem koronaviru se po celém světě od začátku jeho šíření potvrdila u více než 100 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů na speciálním webu badatelů z americké Univerzity Johnse Hopkinse, kteří globální epidemii monitorují. Nejrychleji v posledních dnech přibývá potvrzených nakažených v Íránu, jehož úřady v pátek ohlásily 1234 nových případů.  Nový koronavirus se poprvé objevil na přelomu roku v čínském velkoměstě Wu-chan a postupně se rozšířil do více než 80 zemí včetně České republiky. U nakažených se projevuje podobnými příznaky jako běžná chřipka, zejména u starších lidí ale může způsobit i vážné dýchací potíže. Na 3400 lidí po nákaze koronavirem zahynulo, drtivá většina v čínské provincii Chu-pej. V celé Číně se nemoc COVID-19 od začátku epidemie potvrdila u více než 80 tisíc pacientů, přičemž skoro 40 tisíc z nich úřady považují za uzdravené. Globálně už počet uzdravených nakažených přesáhl 55 tisíc. Po Číně aktuálně hlásí nejvíce infikovaných Jižní Korea (6593) a Írán (4747).

Nemoci v Íránu v uplynulých 24 hodinách podlehlo dalších 17 lidí a bilance obětí tak vystoupala na 124. Za stejnou dobu bylo zároveň evidováno více než 1000 nových případů nákazy. Íránské úřady zároveň oznámily, že mohou hrubou silou omezovat cestování mezi městy.Z evropských zemí je zdaleka nejvíce zasažena Itálie, kde se koronavirus potvrdil u téměř 4000 lidí, z nichž 148 zemřelo. V posledních dnech je podle dostupných údajů šíření koronaviru rychlejší ve srovnání s druhou polovinou února. Slovensko jako poslední země ve střední Evropě potvrdilo v pátek první případ nákazy novým typem koronaviru. Diplomatický spor se rozhořel mezi Soulem a Tokiem poté, co Japonsko ve čtvrtek kvůli šíření koronaviru nařídilo dvoutýdenní karanténu pro všechny návštěvníky z Jižní Koreje. Jižní Korea stejné opatření nařídila pro všechny lidi přijíždějící z Japonska a zastavila bezvízový režim s touto zemí.

Státní zástupce Radek Mezlík u Krajského soudu v Brně podal obžalobu na bývalého brněnského politika Jiřího Švachulu (dříve ANO) v souvislosti s korupční kauzou na radnici Brno-střed. Spolu s ním bylo obžalováno dalších dvanáct lidí a dvě firmy. Mezlík uvedl, že výše úplatků v kauze dosáhla 47 milionů korun. Kauza je podle něj mimořádná jak výší úplatků, tak tím, že se zabavoval materiál při stovce domovních prohlídek. Případ se týká 27 zakázek, které zadávala radnice Brna-střed; jedna se týkala městských firem a (přesný počet není ani v obžalobě specifikovaný) se týkaly Správy nemovitostí městské části Brno-střed.

Švachula jako někdejší místostarosta byl podle státního zástupce hlavou celé skupiny a měl pod sebou nižší články, kterým dával úkoly. Tito lidé podle vyšetřování obcházeli stavební firmy a přebírali úplatky. Obvykle šlo o deset procent z ceny zakázky. Firem ochotných spolupracovat bylo devět, vítězové byli známí předem a ostatní tvořily tzv. křoví. Skupina ovlivnila desítky zakázek za nejméně 330 milionů korun. „Jelikož však některé úplatky nejsou navázané na konkrétní zakázky, patrně byl celkový objem zakázek přes půl miliardy korun," řekl Mezlík, který zvýšil objem úplatků o 14 milionů poté, co přehodnotil důkazní situaci. Dotyční jsou obvinění z několika trestných činů, z účasti na organizované zločinecké skupině či z přijetí úplatku. Kromě Švachuly (který už byl ve vazbě) je mezi obžalovanými například bývalý místostarosta Brna-Ivanovic a bývalý vedoucí investičního odboru v Brně-střed Petr Liškutin (dříve ANO). U nejzávažnějších případů hrozí obviněným vězení 10,5 roku až 16 let.

Nedávné rozhodnutí pražských radních, kteří se rozhodli přejmenovat náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova, v pátek ostře zkritizovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Podle ní jde o naprosto absurdní a logicky nevysvětlitelný krok. „Pokud se ulicím, městům, náměstím dávají jména nějakých lidí, pak je to spjato s tím, nakolik vynikající byl ten či onen činitel,“ řekla s tím, že zvěčnění památky člověka má podle ní souviset především s domácím publikem: „Jestli děláš změny u sebe doma, děláš to hlavně pro sebe, a ne pro sousedy. Proto je vysvětlení pražských úřadů ohledně vyjádření podpory ruské opozicij nonsens, větší absurdita se ani nedala čekat.“ Podobné kroky, které prý mají ovlivnit vnitropolitické procesy v jiných státech, jsou v rozporu s normami mezinárodního práva.

Nový název náměstí nese jméno ruského opozičního politika, avražděného v roce 2015 v Moskvě. Změna má vyjádřit solidaritu s ruskou opozicí a hnutím za lidská práva. Slavnostní odhalení nového názvu se uskutečnilo 27. února u příležitosti pětiletého výročí vraždy Borise Němcova. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) při ceremonii uvedl, že Němcov byl liberální politik a kritik putinovského řežimu. „Ať je nám náměstí Borise Němcova připomínkou, že lidská práva nejsou ani dnes samozřejmostí a musíme na nich neustále pracovat," prohlásil Hřib. Vykonavatelé zločinu byli odsouzeni, ale vyšetřovatelé neodhalili, kdo si vraždu objednal.

Při útoku na vzpomínkovém shromáždění v Kábulu zemřelo v pátek nejméně 27 lidí, dalších 55 utrpělo zranění. Všechny oběti pocházejí z řad civilistů. Na místě byl i přední afghánský politik Abdulláh Abdulláh, vyvázl však bez zranění. Zatím není jasné, kdo má atentát na svědomí, hnutí Tálibán odpovědnost odmítlo. Loni se k útoku na shromáždění konané stejně jako dnes na počest někdejšího šíitského vůdce přihlásila teroristická organizace Islámský stát. Na záběrech televize Tolo News bylo vidět, jak se lidé utíkají schovat, a slyšet byla střelba. Na místo následně dorazily desítky příslušníků bezpečnostních sil a oblast uzavřely. Útočníci se podle mluvčího ministerstva vnitra ukryli v nedostavěném obytném domě. Na kontrolních stanovištích v Kábulu platí zvýšená bezpečnostní opatření.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní útok odsoudil jako zločin proti lidskosti. Abdulláhovi, svému dlouhodobému politickému rivalovi, telefonoval. Abdulláh odmítá uznat výsledky zářijových prezidentských voleb, v nichž ho Ghaní porazil. Při hlasování o nové hlavě státu proti sobě stáli už v roce 2014. Shromáždění se konalo na počest někdejšího politického vůdce hazárské menšiny Abdala Alího Mazárího, který zemřel v roce 1995 ve vězení islamistického hnutí Tálibán. Útok se při této akci odehrál i před rokem. Hazárové se hlásí k šíitské větvi islámu, zatímco většina Afghánců vyznává sunnitský islám. Hazárové jsou opakovaně cílem atentátů ze strany sunnitských extremistů. Kábul zažil první velký útok od minulé soboty, kdy Tálibán a Spojené státy v Dauhá podepsaly dohodu o stažení vojsk USA a NATO z Afghánistánu.

Cenu organizace Člověk v tísni za ochranu lidských práv dostal letos vězněný tádžický právník Buzurgmehr Jorov, který byl ve své zemi odsouzen na 28 let kvůli obhajobě pronásledovaných členů opozice. Ocenění za něj v Praze na festivalu Jeden svět převzal jeho bratr Džamšed, který žije v polském exilu. Předání se zúčastnil i ukrajinský filmový režisér Oleh Sencov, jenž strávil léta v ruském vězení kvůli nesouhlasu s ruskou okupací Krymu. „Oběti, které jsme přinesli pro demokracii a právní stát, nejsou zapomenuty. Vaše podpora, porozumění a uznání mi dodávají sílu a jistotu, že spravedlnost přece zvítězí. Ničeho nelituji. Vše, co jsem dělal, dělal jsem pro spravedlnost a zákon,“ citoval Džamšed Jorov poděkování od svého bratra. Ocenění se podle něj týká všech, kdo nadále bojují o vytvoření spravedlivé společnosti v Tádžikistánu.

Buzurgmehr Jorov byl iniciátorem zřízení nezávislé advokátní komory v Tádžikistánu. Obhajoval ty, jejichž zájmy byly ve střetu s plány tádžické vládnoucí elity. V roce 2015 se jako jeden z mála rozhodl obhajovat 13 členů opoziční Strany islámské obrody. Když vláda označila stranu za teroristickou organizaci, byl Jorov zadržen a obviněn z „vzbuzování národního, rasového, místního nebo náboženského nepřátelství a extremismu“.