Informační servis

Schůzka, na níž měli v úterý od osmi hodin na zámku v Lánech jednat premiér Andrej Babiš, předseda sociální demokracie Jan Hamáček a prezident Miloš Zeman, se odkládá na čtvrtek. Na svém Twitteru to napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.  Babiš a Hamáček chtějí Zemana přesvědčit, aby dodržel ústavu a odvolal ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Ten podal demisi, kterou Zeman nepřijal, a nevyhověl ani Babišově návrhu na Staňkovo odvolání. Podle ústavy prezident vyhovět musí, sám tvrdí, že nemusí - což je dle drtivé většiny ústavních expertů nesmysl.

Sociální demokraté zvažují, že kvůli prezidentově manévru opustí vládu. Co by následovalo, není jasné. Podle koaliční smlouvy konec kabinetu, ale vzhledem k tomu, že prezident nerespektuje ústavní pravidla, scénáře jsou různé. Premiér Babiš sází na to, že se mu podaří Zemana „přesvědčit ke kompromisu, i když to nebude jednoduché. Nechci žádný konflikt, žádné žaloby“.

Spolková republika přijme zhruba třetinu ze 40 běženců, které k italským břehům dopravila loď Sea-Watch 3 německé kapitánky Caroly Rackete, jež kvůli tomu čelí několika obviněním. O další migranty by se podle magazínu Der Spiegel měly podělit Francie, Finsko, Portugalsko a Lucembursko. Na podporu jedenatřicetileté Němky se zatím v Německu a Itálii vybralo přes 1,3 milionu eur. Kapitánka lodi do přístavu na italském ostrově Lampedusa vplula bez povolení v noci na sobotu. Učinila tak po více než dvou týdnech čekání na moři v momentě, kdy podle ní podmínky na palubě přestaly být únosné. Italské úřady ji poté zadržely a plavidlo zabavily. Ženě hrozí pokuta až 50 tisíc eur a trest až 15 let vězení za pašeráctví. Další až desetiletý trest může dostat za to, že při vplutí do přístavu podle italské strany přimáčkla k přístavní hrázi člun policistů. Peníze budou použity na případné náklady soudního řízení, které Rackete možná čeká. V opačném případě by za ně organizace Sea Watch pořídila novou loď (tu starou italské úřady zabavily).

Případ  kterým se má v úterý zabývat soud v sicilském Agrigentu, vyvolal v Německu silnou odezvu mezi politiky i veřejností, která po výzvě dvojice televizních osobností na její podporu poslala už přes 890 tisíc eur. Podobná italská sbírka přinesla dosud přes 430 tisíc eur. Zástupci organizace Sea-Watch, která ve Středozemním moři zachraňuje migranty, řekli, že postup italských úřadů vůči kapitánce povede k tomu, že si kapitáni obchodních lodí v budoucnosti raději dobře rozmyslí, jestli někoho v nouzi na moři zachraňovat. To je přitom podle mezinárodních norem jejich povinnost. Za první letošní půlrok se podle OSN přes Středozemní moře do Itálie, Španělska, Řecka a na Maltu a Kypr dostalo kolem 27 300 uprchlíků. Dalších asi 584 při takovém pokusu zemřelo.

Hotelové plavidlo Viking Sigyn, které při květnové srážce na Dunaji v Budapešti potopilo menší výletní loď Mořská panna, mělo vypnutý výstražný radarový systém. Navíc byl o metr níž mobilní kapitánský můstek, čímž se z něj zmenšil výhled. S odvoláním na výsledky vyšetřování to dnes napsal zpravodajský web Blikk.hu. Neštěstí si vyžádalo 28 lidských životů. Na Mořské panně se 29. května večer za špatného počasí vydalo na vyhlídkovou plavbu po Dunaji 33 jihokorejských turistů. Loď obsluhovala dvoučlenná maďarská posádka. Po kolizi se z ní podařilo zachránit jen sedm pasažérů. Postupně byla nalezena těla 26 obětí, dva Jihokorejci se dál pohřešují.

Výstražný systém by katastrofě s mnoha oběťmi mohl zabránit.  Advokát společnosti provozující loď nazvanou Mořská panna ale sdělil, že podle expertů nevykazoval Viking Sigyn před srážkou žádné známky brzdění. O přítomnosti menšího plavidla tedy neměl potuchy. K tomuto závěru odborníci dospěli i na základě videozáznamu nehody, kterou z přídě hotelové lodi pořídil americký pár. Alarm nebyl zapnutý, i když byla tma, pršelo a byl poměrně hustý provoz.  Právě ten mohl být paradoxně důvodem vypnutí  - v rušném sektoru Dunaje se nacházelo přinejmenším 15 lodí a zařízení tak vydávalo konstantní signál, což mohlo být rušivé.

Městský soud v Brně začne od září řešit žalobu Kanceláře prezidenta republiky na bývalého brněnského radního za hnutí Žít Brno Svatopluka Bartíka, informovala ČTK. Důvodem žaloby je Bartíkův facebookový post, který umístil na svůj profil v roce 2017 před prezidentskými volbami, kdy Miloš Zeman podruhé kandidoval. Napsal v něm, že má Zeman rakovinu, zbývá mu tři až sedm měsíců života a odmítá se léčit; odvolával se na to, že zdroj svých informací nemůže uveřejnit. Zemanův lékař v té době tvrzení odmítl. Hrad požaduje po Bartíkovi omluvu a pětimilionové odškodné.

Žalobu na ochranu osobnosti soud obdržel už v listopadu 2017, od konce loňského června byl ale spor na žádost Hradu přerušený, dokud se nevyřeší trestní oznámení Hradu pro podezření z pomluvy, které v téže záležitosti na Bartíka podal. Policie věc loni v prosinci odložila, Hrad si na to neúspěšně stěžoval u dozorujícího státního zástupce. Městský soud na konci února rozhodl, že bude v občanskoprávním řízení pokračovat, proti čemuž se Hrad odvolal. Zeman se totiž obrátil na tehdejšího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který jeho podnětu vyhověl a v souvislosti s odložením trestního oznámení podal stížnost pro porušení zákona. Brněnský krajský soud ale mezitím usnesení městského soudu o pokračování řízení potvrdil. Městský soud tak nařídil první jednání na 4. září.

Na nebi mezi Ruskem a Českem panuje dočasně příměří. Česko nakonec povolí lety ruských aerolinek mezi Prahou a Moskvou do neděle 7. července. Rusko do stejné doby umožní lety Českých aerolinií. Ministerstvo dopravy uvedlo, že o leteckém provozu na příští týden a odblokování spojů budou obě země jednat. Česká republika nejprve v úterý zrušila povolení spojům ruským leteckým dopravcům Aeroflot a Ural Airlines; stalo se tak jako odvetné opatření poté, co Rusko omezilo přelety ČSA přes Sibiř.  Úterní komplikace jsou podle ministerstva dopravy výsledkem nedosažení dohody mezi leteckými úřady obou stran.  „Snahou české strany není blokovat letecký provoz mezi oběma státy, nicméně musí hájit oprávněné zájmy svých dopravců,“ uvedlo.

České omezení se týká dopravců Aeroflot, Rossiya Airlines, Pobeda, Ural Airlines a Siberian Airlines. Podle serveru Zdopravy.cz jde také o odvetné opatření za kroky ruské strany v posledním roce. Ruské ministerstvo dopravy na přelomu roku odmítlo přistoupit na to, že by některé linky ČSA do Moskvy provozovaly Smartwings. Současná letecká smlouva s Ruskem přitom stanovuje, že na každé straně může jeden dopravce provozovat na jedné lince stejný počet letů jako ten druhý. Zatímco ČSA mají aktuálně jen dva lety denně, Aeroflot jich má šest. Trasy přes Sibiř do Asie nejkratší a nejvýhodnější, pro takové lety je nutný souhlas Ruska spojený s kompenzačními poplatky.

Americká Akademie filmového umění a věd udělující Oscary letos pozvala do svých řad také tři Čechy, dokumentaristku Helenu Třeštíkovou, herce a kaskadéry Ladislava Lahodu a Pavla Cajzla. Akademie informaci uveřejnila na svých stránkách - celkem oslovila 839 umělců, aby se stali jejími členy. Mezi nimi je také americká zpěvačka Lady Gaga, herec Sterling K. Brown, francouzský divadelní a filmový herec Jean-Louis Trintignant či britská zpěvačka Adele. Pokud pozvání většina příjme, akademie bude mít přes devět tisíc členů. Polovinou z pozvaných jsou ženy, jejichž zastoupení by tak vzrostlo na třetinu. Členové se podílejí na výběru nominantů na Oscary; ceny za letošní rok budou budou uděleny netradičně brzy, již 9. února 2020.

Režisérka Helena Třeštíková proslula časosběrnou dokumentární metodou, známá je především díky snímkům Manželské etudy, Katka a René; ty první zmínila také akademie spolu s Marcelou. Kaskadér Ladislav Lahoda nyní vede největší kaskadérský tým v České republice Filmka. Pavel Cajzl se objevil v zahraničních i českých filmech, koordinoval kaskadéry ve filmu Casino Royale nebo Hellboy. Členy americké filmové akademie se v minulosti stalo již několik Čechů, například režiséři Miloš Forman a Jiří Menzel, kamerman Miroslav Ondříček či kostýmní výtvarník Theodor Pištěk.