Informační servis

Rusko se ohledně okupace ze srpna 1968 drží česko-ruské dohody, která vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa odsuzuje, a svůj postoj nebude měnit. Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij to řekl novinářům po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě. Zeman si Zmejevského pozval kvůli návrhu ruského zákona, který předložili tři komunisté a který by uznal účastníky sovětské okupace z roku 1968 za válečné veterány. Český prezident návrh označil za drzou provokaci. Velvyslanci sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy.

Podle smlouvy z roku 1993 mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Smlouva podepsaná tehdejšími prezidenty obou zemí označuje okupaci za nepřípustné použití síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území za neospravedlnitelné. Čeští politici už upozorňovali na to, že by ruský zákon považovali za porušení smlouvy. Zeman se už dříve proti ruskému návrhu ohradil. Návrh zákona kritizovali i česká Sněmovna a Senát, ministerstvo zahraničí a zástupci Slovenska. Věcí se ve čtvrtek zabýval také český bezpečnostní výbor sněmovny a náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil tu připomněl, že to není poprvé, co se v Rusku o podobném nápadu uvažuje.

Dva ropné tankery v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou lodí byly ale včas evakuovány. Podrobnosti incidentu se zatím vyšetřují a není ani jasné, co přesně požár na jedné z lodí způsobilo. Ceny ropy na světových trzích v reakci prudce vzrostly, což svědčí o tom, jak strategicky významný je Hormuzský průliv. Míří přes něj totiž zhruba třetina ropy dopravovaná po moři. Americké námořnictvo oznámilo, že zasaženým lodím poskytuje asistenci, okolnosti útoku však nesdělilo.

Jeden z tankerů má zřejmě pronajatý tchajwanská ropná společnost CPC a byl zasažen „neznámým objektem“. Organizace Dryad Global ho identifikovala plavidlo jako MT Front Altair. Loď, která pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů, podle tohoto zdroje stále hoří. Druhá zasažená loď byla identifikována jako tanker Kokuka Courageous plující pod panamskou vlajkou. Trup lodi byl podle společnosti BSM Ship Management poškozen, ale nehoří. Posádky obou tankerů se evakuovaly. Kapitán jedné z nich potvrdil, že jeho plavidlo bylo napadeno. Nejnovější incident přichází poté, co Spojené státy informovaly o íránském útoku na čtyři tankery u pobřeží Spojených arabských emirátů. Írán obvinění odmítl. Jeden z tankerů přepravoval ropu do Japonska a tamní premiér Šinzó Abe je nyní na návštěvě Íránu. Setkal se s íránským nejvyšším duchovním ajatolláhem Alím Chameneím a ten podle něj prohlásil, že Írán nemá v plánu vyrobit či využít jaderné zbraně.

Návrhem ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by se mělo podle předkladatele návrhu senátora Václava Lásky (Senátor 21) plénum horní komory tak, aby ji Sněmovna dostala po prázdninách. Pod návrh už Láska získal 30 podpisů zákonodárců a říká, že věc by měla být brána vážně: Pokud by Senát mlčel, tak to znamená, že veškeré jednání prezidenta by se legitimizovalo. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také tři pětiny všech poslanců.

Žaloba  je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Cílem žaloby však podle Lásky není sesadit současného prezidenta,ale  Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu. S ohledem na složení dolní komory není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Láska každopádně kvůli podpoře dolní komory nechce projednání v Senátu uspěchat - aby Sněmovna návrh dostala až po návratu z prázdnin. Pak má tři měsíce na projednání žaloby a dání souhlasu. Pod žalobou jsou podepsáni vedle členů klubu Senátor 21 také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji jako jediný podpořil Jiří Dienstbier.

V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie, informuje web CT24.cz. Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Pen, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.

Zástupci nové frakce zdůraznili svůj cíl ukončit stále těsnější integraci Evropy. Zanni hovořil o nutnosti zarazit v souvislosti s migrací politiku „otevřených přístavů“, kterou označil za destruktivní, a také o potřebě umožnit členským zemím Unie větší pružnost při řešení jejich hospodářské situace. Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout. V EP tak působila Evropa národů a svobody (ENF), která měla celkem 36 poslanců, a také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s 48 poslanci.

Senát se ve čtvrtečním usnesení jednomyslně - tedy včetně zástupců ANO a ČSSD - postavil za udržení ekonomické i institucionální nezávislosti veřejnoprávních médií. Pomoci by tomu podle některých senátorů mohla změna způsobu výběru mediálních rad tak, aby se na něm podílela i horní komora Parlamentu. Sněmovna se však v minulosti opakovaně odmítla vzdát svého vlivu na tato média, řekl místopředseda Senátu a někdejší předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS). Uvedl, že Senát v minulosti dvakrát navrhl upravit volby členů rad tak, aby Senát nominoval třetinu z nich. Ani jeden z návrhů ale neprošel.

Senát projednával petici na obranu veřejnoprávních médií, jejímž podnětem byla kritika prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu České televize a Českého rozhlasu. Velmi to připomnělo analogickou situaci v Maďarsku a Polsku, řekl organizátor petice a nynější senátor za Starosty David Smoljak. Současné nebezpečí podle něj tkví v obsazování mediálních rad, které mají vliv mimo jiné na jmenování a odvolávání šéfů veřejnoprávních médií.

Člověk za týden průměrně vypije a sní pět gramů plastu, což je ekvivalent kreditní karty, tvrdí studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců z univerzity v australském Newcastlu lidé týdně zkonzumují dva tisíce částeček umělé hmoty menších než 1 milimetr, 90 procent jich pochází z vody. Část plastů přijmeme i z piva, soli nebo korýšů. Výsledné číslo se ale pro každého jedince může lišit v závislosti na regionu, ze kterého pochází.

Dlouhodobý dopad na zdraví člověka stále není přesně znám. Podle britského serveru The Telegraph některé studie prokázaly, že vysoké množství plastů v našem systému způsobuje lehké záněty dýchací soustavy. Některé druhy umělé hmoty obsahují přídavné látky a chemikálie, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti nebo zvyšovat riziko rakoviny. Plasty lidé nalezli už i na dně Mariánského příkopu nebo v arktickém ledu.