0:00
0:00
15. 10. 20082 minuty

Virtuální Velká

Letošní ročník Velké pardubické ve mně oživil sympatie k aktivistům, kteří dostihy obecně a tento speciálně považují za ukázkový příklad týrání zvířat.

Astronaut
Autor: Respekt

Letošní ročník Velké pardubické ve mně oživil sympatie k aktivistům, kteří dostihy obecně a tento speciálně považují za ukázkový příklad týrání zvířat. Spíš než o sympatiích je možná na místě hovořit o nostalgii. Protože: kde jsou? Proč už nečekají s transparenty před závodištěm, nebo se případně nevrhají koním pod kopyta? Nejde mi teď o to, zda je to rozumná činnost či nikoli, nýbrž o to, kam se vytratilo téma samotné?

↓ INZERCE

Zmizelo s přestavbou Taxisova příkopu, který už není tak vražedný jako býval? Vloni na něm zahynul „jen“ jeden kůň, letos dokonce žádný neupadl… Kůň Klip si nohu utrhl až na jednom z dalších skoků. Takže je všechno v pořádku?

Není tu prostor na velké rozbory, tak přímo k hypotéze: téma zmizelo do značné míry prostřednictvím a přičiněním médií. Prostřednictvím neumělého, leckdy až stupidního a nekonfliktního reportování o závodě. Jsem nakloněn věřit tomu, že i kdyby aktivisti byli s transparenty nastoupeni, nemusel bych se o tom z médií vůbec dozvědět.

Z deníkového zpravodajství jsem se zato například dozvěděl, že jezdec Klipa, poté, co viděl, že jeho kůň má utrženou nohu, odhodil přilbu a běžel pryč, protože pochopil, že opět, už počtvrté nedojede do cíle. Interpretace tedy zní: ten žokej je naprosto cynický necitlivý člověk.

Ve zpravodajství ČT zase dostal ve spolupráci s reportérkou v apartním kloboučku prostor módní návrhář, který tvrdil, že k dostihům neodmyslitelně patří kožešiny a kožešinové doplňky. A že v Pardubicích jsou diváci oblečeni dobře. Interpretace: diváci dostihů patří k těm zpozdilcům, kteří se oblékají do kožešin a navíc je nosí i za teplot kolem dvaceti stupňů Celsia.

A to všechno jako takové milé vyprávění o milém setkání, na jehož závěr pan premiér pohladil vítězného koně. Nikde žádný problém. Neměla by tam ale někde padnout otázka, proč se snobi v kožešinách dívají na neuvěřitelné cyniky, kteří se podílejí na zabíjení koní?

Netvrdím, že to tak je. Tvrdím jen, že aktivisti by tam chybět rozhodně neměli. Obávám se, že bez nich některé otázky totiž vysloveny nebudou.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].