Puch z novinářského světa

Jan Morava se vzdal poslaneckého mandátu, Vlastimil Tlustý pokračuje v parlamentu dál, česká politika není než synonymem pro korupci, vydírání, intriky. I tak lze glosovat efemérní aféru, která na místním mediálním nebi náhle zazářila jako padající meteorit.

Nelibá vůně rozkladu morálních i etických hodnot tentokrát ale nepřichází jen z politického světa. Vznáší se i nad novináři z televizní stanice Nova i z deníku MfDnes. Kdo sledoval mediální finále celé aféry v neděli večer na Nově a pamatuje programy komunistické televize typu „Opustíš-li mne, zahyneš“, o osudech emigrantů na Západě a takzvaných emigrantských centrálách, kde skrytá estébácká kamera například natáčela zaměstnance a návštěvníky pařížského Svědectví, musel mu běhat mráz po zádech.

Tehdy nešlo o nic jiného, než vytrhávat z kontextu a manipulovat obrázky s jediným cílem – ideologicky i existenčně kompromitovat nic netušícího člověka. Na Nově šlo podle „strážců demokracie“ o prezentování in natura kapacit českých politiků k vydírání, pletichám. V tomto směru jsou mnozí zákonodárci, které jsme si svobodně zvolili, jistě nadaní a svým chováním věrně odrážejí i stav zbytku společnosti. Ale nechme je pro jednou stranou.

Zarážející na celé věci je především to, jak ve jménu demokracie byly použity totožné nástroje a prostředky, jež využívala komunistická propaganda ve jménu socialismu. Neboli špiclování, utajování, lhaní, falšování identity. A opět s jediným cílem – kompromitovat nic netušícího, byť k nekalým záměrům nakloněného člověka.

Samozřejmě lze namítnout, že bez podobné konspirační hry by novináři z Novy a MfDnes žádné senzační odhalení nezískali. Jde ale vskutku o odhalení, když celou věc dopředu vymysleli a naplánovali žurnalisti, v jejichž popisu práce je spíše rozplétání podezřelých či přímo nezákonných kauz, vymyšlených a naplánovaných třeba politiky?

Má pak takové „odhalení“ nějakou informační hodnotu? Zajisté a nejde teď o Tlustého a Moravu, kteří vědomě či nevědomě přijali své role v pečlivě připraveném scénáři. Vypovídá o tom, jak lehce lze manipulovat s lidmi, pokud jsou nám morální i etické hodnoty naprosto lhostejné. Což platí o zmíněných politicích, ale i novinářích. Bohužel.