Prezident v rukou božích

Volání po změně, které v USA v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami stále sílí, vychází i z řad vědců. Na hlubokou nespokojenost se současným republikánským prezidentem naráží člověk pohybující se v akademických a výzkumných kruzích doslova na každém kroku.

„Prezident Bush musí věřit, že je nesmrtelný či že se (jeho život) nachází v rukou božích,“ glosoval nedávno šéf Americké asociace pro rozvoj vědy David Baltimore skutečnost, že od roku 2004 poklesly v USA reálné výdaje na biomedicínký výzkum o 13 procent. Publikum tvořené stovkami amerických výzkumníků jej odměnilo souhlasným smíchem.

Současný prezident není mezi vědci oblíben také kvůli svému odporu k výzkumu kmenových buněk či neochotě bojovat proti změně klimatu. Nejen že nepopřává sluchu expertům, ale dokonce prý za jeho vlády procházejí některé vědecké zprávy cenzurou tak, aby více vyhovovaly názorům současného amerického vedení, případně administrativa omezuje přístup veřejnosti k jejich výsledkům (viz např.: http://www.oneworld.net/article/view/79763/1/http://abcnews.go.com/Technology/Story?id=3979695

http://www.cbsnews.com/stories/2006/03/17/60minutes/main1415985.shtml)

Obama nechce do kosmu

Co tedy nabízejí vědcům prezidentští kandidáti? Během výročního zasedání Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS), mamutí akce pro tisíce účastníků, která se v polovině února konala v Bostonu, diskutovali s vědeckou veřejností zástupci Baracka Obamy a Hillary Clintonové. Volič, který by se chtěl rozhodovat podle postojů obou demokratických kandidátů k vědě, odcházel ovšem zklamán. Rozdíly mezi nimi jsou malé.

Jak Clintonová, tak Obama slibují, že rozpočet na vědu zdvojnásobí. Clintonová to chce udělat během příštích deseti let, Obama už během příštích pěti. Oba zdůrazňují, že pokládají vědu za velmi důležitou a chtějí jí vrátit ztracenou prestiž. Oba by podporovali zdroje energie, které nepřispívají ke globálnímu oteplování.

Rozdíl mezi Clintonovou a Obamou se může projevit v postoji k programu pilotovaných letů do kosmu, který prezident Bush vyhlásil v roce 2004. Plán vrátit se do konce příští dekády na Měsíc a poté začít plánovat expedici na Mars Hillary Clintonová podporuje, Barack Obama se k němu prý vyjádří v březnu – v minulosti jej však kritizoval s tím, že by ušetřené peníze raději věnoval na výzkum změny klimatu a na vzdělávací programy.

Manažeři kampaně republikánského kandidáta Johna McCaina se vědcům z AAAS omluvili, pozvánka k diskusi byla odeslána na poslední chvíli a McCainův zástupce se nemohl dostavit.

McCain v minulosti vybočil z řad republikánů svým postojem ke globálnímu oteplování; politiky, kteří vážnost problému zpochybňují, obvinil, že se nestarají o příští generace Američanů, jež změna klimatu postihne. V roce 2003 navrhl spolu se senátorem Joe Liebermanem zákon o omezení emisí skleníkových plynů, který nyní projednává americký Senát.

V minulosti na sebe McCain upozornil kontroverzními (a vzájemně si odporujícími) výroky ohledně výuky kreacionismu v hodinách biologie. Je také znám jako odpůrce klonování lidských embryí pro výzkumné účely. Obecně se těší pověsti člověka, který nijak nezakrývá, že vědě nerozumí, který ale zároveň dá na hlasy expertů a je schopen názorového vývoje.

Z kopců New Hampshiru do pouští Nevady

Nad všemi těmito úvahami však stojí jedna důležitá věc. Zeptáme-li se amerických vědců – přinejmenším v liberálním prostředí Bostonu, města špičkových univerzit a výzkumných ústavů - podle čeho se ve volbách rozhodují, řeknou, že plány kandidátů týkající se vědy to nejsou. Nejčastější odpověď zní: „prezident Bush poškodil tuto zemi válkou v Iráku, postojem ke změně klimatu a na mnoha dalších frontách. Chceme změnu.“ Zpravidla už nespecifikují, kdo dokáže tuto změnu zajistit.

Zkusíme-li ale trochu naslouchat spodním tónům v jejich hlasech a ozvěnám nálad v univerzitních kruzích, můžeme se jisté odpovědi dobrat. Jakkoliv je každý závěr bez důvěryhodných průzkumů ošidný, zdá se, že většina vědců podporuje kandidáta, který zastiňuje dvojici svých rivalů energií, mládím, řečnickým uměním a vedle nějž vypadají konkurenti trochu jako naprogramovaní roboti. Kandidáta, který mluví v biblickém stylu o změně, která se šíří „nad kukuřičnými lány v Iowě … ozvěnou z kopců New Hampshiru do pouští Nevady, kde učitelé a kuchaři a umývači nádobí povstali a řekli: možná nemusí být Washington na věčné časy v rukou lobbistů.“

Zní to možná naivně a příliš levicově, ale velká část Ameriky je dynastiemi Bushů a Clintonů i s jejich sponzory unavená. Barack Obama představuje závan svěžího větru.

Martin Uhlíř - Boston