Mladá fikce dnes

„Chtěli jsme vyzkoušet, jaké má pan Kulínský nervy. Tak jako on zkouší nervy svých obětí.“ Mohla by takto MF Dnes vysvětlovat, proč otiskla fiktivní rozhovor s bývalým sbormistrem Bambini di Praga, ve kterém by mu vložila do úst, jakou rozkoš mu způsobovalo zneužívání nezletilých zpěvaček, aniž by se k němu přiznal? Těžko. To by bylo za hranicí veškeré novinářské etiky. Právě takovým způsobem ale deník zdůvodnil, proč stejný podraz připravil na sochaře Davida Černého. Chtěl si prý jen vyzkoušet, jaký smysl pro humor má výtvarník, který si sám utahuje z celé Evropy.

Stalo se to minulou sobotu. MF Dnes tehdy publikovala dvoustránkový materiál, ve kterém jí Černý měl mimo jiné prozradit, že vicepremiér Alexandr Vondra nerozumí umění, takže se nelze divit, že nerozpoznal boudu s Entropou. Dál že mu vicepremiér pro evropské záležitosti za slib mlčenlivosti slíbil další zakázky nebo že svůj stud při odhalení Entropy v Bruselu David Černý jen hrál a svou omluvu české vládě bral jen jako komický výstup. Za textem bylo otištěné krátké sdělení, že rozhovor je kombinací reality a fikce a „odpovědi jsou tak, jak je umělec buď řekl, anebo alespoň říci mohl“.

Je jasné, že Černý svou mystifikací vypekl nepočítaně lidí, Vondrou počínaje a výtvarnými recenzenty konče. Postavit se k tomu dá různě. Šéfredaktor Týdne mu v úvodníku vyčinil, že se za tak dobrý žert neměl nikomu omlouvat, šéfredaktor Reflexu zase v editorialu prohlásil, že by kvůli takovému podvodu měl Vondra abdikovat. Názory se různí a různit budou, nemalou roli tu hraje i právě to, jaký má kdo smysl pro humor, v tomto případě symbolicky notně černý.

Současné výtvarné umění rádo kombinuje realitu s fikcí, pravdu s mystifikací, hrůzu s humorem. Ukazuje tak, že si v dnešním světě nemůžeme být ničím jistí, mimo jiné ani tím, co nám předkládají masová média, protože realita se v jejich podání často mění v realitu mediální, všelijak upravenou a pokroucenou. Seriózní média se naopak snaží důrazem na přesnou žurnalistiku tento dojem napravovat.

Mícháním těchto rolí vznikají směšní umělci a nedůvěryhodná média. Právě to se povedlo deníku MF Dnes docílit. Ve snaze prověřit smysl pro humor autora Entropy nebude napříště jasné, kdo co na stránkách nejčtenějšího českého seriózního listu skutečně řekl, nebo jen „mohl říct“.

Výsledkem téhle fiktivní žurnalistiky je ale i směšný umělec. Čtyři dny po zveřejnění smyšleného rozhovoru vyšlo ve stejném deníku interview druhé, tentokrát už se skutečnými odpověďmi Černého. Autor Entropy chtěl totiž v novinách dementovat svá vymyšlená slova o Alexandru Vondrovi a postěžovat si na chování deníku. Redakce MF Dnes ale jeho naštvané věty vůbec neotiskla a z druhého rozhovoru zbyl pouze dojem, že Černý je ochoten v rámci „napravování dojmu“ tolerovat i vláčení svého jména vymyšlenými rozhovory. Trapná výměna rolí mezi umělcem a deníkem tím byla dokonána.