Kvóty nejsou ten problém

Člověk by na to mohl vsadit výplatu. Padne ministryně – důkaz, že ženy se nehodí do politiky, vládou mávají nepředvídatelné poslankyně – a zase to vidíte, ony na to prostě nejsou geneticky vybavené. O víkendu se sociálním demokratům nepodařilo zvolit si místopředsedkyni, kterou straně nařizují stanovy, a tentokrát to slízly kvóty - nástroj, kterým strany běžně pomáhají ženám v politice.

Jenže je to úplně jinak. Trapas socialistů není důkazem o tom, že kvóty nefungují. Dosavadní místopředsedkyně a nejprve jediná kandidátka na funkci Jana Vaňhová si porážku zasloužila. Za čtyři roky ve funkci byla téměř neviditelná, s novináři se nebavila, nikdo neznal její názory – chování zhusta provozované jejími mužskými kolegy napříč stranami, klasickým příkladem je Pavel Bém, muž vládnoucí metropoli a donedávna s ambicemi vládnout celé zemi. A pak možná nebyla hlavní hybatelkou, ale každopádně nejviditelnější tváří ústecké rošády, na jejímž konci na hejtmanské křeslo neusedla jednička krajské kandidátky ČSSD Jaroslav Foldyna, ale právě Vaňhová, volební dvojka. Životní partner Vaňhové a vlivná postava ústecké sociální demokracie Roman Houska dostal navíc v den začátku sjezdu roční podmínku za to, že napadl a zranil strážníka.

Spíš než důkazem o nefunkčnosti kvót bylo neúspěch Vaňhové důkazem o normální vnitrostranické soutěži kandidátů, které když se – je to nutné znovu říci - týkají mužů, nikdo se nad tím nepozastaví. Když před čtyřmi lety v Brně – za vrcholící grossovské krize – socialisté volili prvního místopředsedu, první kolo dopadlo fiaskem. Ze dvou kandidátů – Bohuslava Sobotky a Zdeňka Škromacha – si nevybrali ani jednoho. Ve druhém už sice Sobotka zvítězil, ale o pouhých jedenadvacet hlasů a tedy s mandátem 50,8 procenta. Argumentoval snad někdo, že se pánové na funkci nehodí, když tak oba pohořeli a když druhý z nich s tak slaboučkým mandátem?

Ani ukvapené hledání alternativ k Vaňhové není důkazem o zbytečnosti kvót, jestli je to něčeho důkazem, tak spíš toho, že to Jiří Paroubek nemyslí s modernizací svojí strany moc vážně. A že ji spíš dělá pro formu („Kouknětě, jsme jak švédští socialisté, máme ve vedení ženu.“), nikoliv z pohnutek, které k tomu dříve vedli právě Švédy. Ambiciózních a schopných žen mají čeští sociální demokraté dost. Smysl kvót a obecně podpory žen v politice ale není v tom jednou za pár let formálně zvolit jednu dámu do vedení, ale na cestě do politiky jim usnadnit cestu, na níž je stále podstatně více než jejich mužské kolegy svazuje odpovědnost za děti a domácnost.