Způsob volby hrozí ústavní krizí

Páteční volba prezidenta je ohrožena. Pokud se politici nedohodou na tom, zda se volí veřejně nebo tajně, hrozí ústavní krize.

Na způsobu volby by se měli totiž shodnout obě komory parlamentu, protože volba prezidenta probíhá na společném zasedání těchto komor na Pražském hradě.

ODS trvá na tajné volbě, ČSSD a nově i Strana zelených prosazují veřejnou volbu. Tvrdí, že tak se zabrání možným spekulacím o ovlivňování poslanců. Lidovci a komunisté se kloní rovněž k veřejné volbě.

Předseda sněmovny Miroslav Vlček (ČSSD) pro Respekt.cz uvedl, že si na čtvrteční večer pozval vedení sněmovny i Senátu a je odhodlán vést jednání tak dlouho, dokud nenastane shoda. „Jsem přesvědčen, že se nějak domluvíme. Kdybych tomu nevěřil, nebudu dělat všechny tyto kroky,“ řekl.

Zeleným se nelíbí, že se sešel kancléř prezidenta Jiří Weigel s bývalým poradcem Miloše Zemana Miroslavem Šloufem. Obávají se tak politické korupce. Oba se setkali v pražském hotelu Savoy 22. a 23. ledna. Aktéři schůzky to nepopírají, tvrdí ale, že se sešli hlavně kvůli tomu, aby Šlouf poblahopřál Weigelovi k padesátinám.

Veřejná volba jako krok k volbě přímé

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Pavel Severa trvá na veřejné volbě. „My jsme řekli jako první, že chceme veřejnou volbu. Nemáme důvod zatím o ničem jednat,“ řekl pro Respekt.cz Severa. „To je těžko občanům vysvětlitelné,“ hodnotí Severa skutečnost, že se politici na způsobu volby neshodnou. „Řešení se musí najít, ale není to náš problém,“ dodal.

Vedení KDU-ČSL ve čtvrtek odpoledne veřejnou volbu podpořilo. "Předsednictvo KDU-ČSL se shodlo se na tom, že veřejná volba je prvním krokem k volbě přímé a zabrání podezřením z obchodování s hlasy," uvedla strana v tiskovém prohlášení.

Zelení čekali na záminku

Místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) je naopak přesvědčena, že tajná volba zajistí rozhodování volitelů podle svého osobního přesvědčení. „Strany, které veřejnou volbu prosazují, mají obavu, že se jim vymknou z kontroly jejich poslanci,“ sdělila Němcová pro Respekt.cz.

Podle Němcové se předseda zelených Martin Bursík bojí o svou židli, když prosazuje veřejnou volbu. „Kdyby pan Švejnar dostal v tajné volbě jen 50 hlasů, tak by to bezpochyby znamenalo velký neúspěch pana Bursíka,“ domnívá se Němcová. Argument o schůzce Weigela se Šloufem považuje za zástupný. „Zelení pouze čekali na záminku,“ je přesvědčena místopředsedkyně sněmovny.

Němcová rovněž upozornila na technickou stránku veřejné volby ve Španělském sálu. Není tam přítomno elektronické zařízení, kdokoliv může hlasování zpochybnit, uvedla Němcová. Místopředsedkyně sněmovny odmítla možnost, že by ODS ze svého stanoviska ustoupila. „Naše stanovisko je konzistentní od začátku, nikoho jsme tím nezaskočili, neděláme žádná salta mortale.“

Komunisté se soustředí na první volbu

Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik navrhuje, aby se konala veřejná volba. O tom však bude jednat až ve čtvrtek večer výkonný výbor strany společně s poslaneckým klubem. „Svému návrhu dávám mírně nadpoloviční šance,“ řekl pro Respekt.cz Kováčik.

Zda se bude KSČM bavit o strategii pro případnou druhou a třetí volbu prezidenta je podle Kováčika předčasné hovořit. „Jde nyní především o otázku první volby,“ dodal. V první volbě chtějí komunisté volit Jana Švejnara. „Případné zablokování by se nemělo házet na hlavu komunistům.“

Výsledek bude znám podle Kováčika až během pátečního hlasování o způsobu volby. Předseda klubu nechtěl hodnotit, pro jakého kandidáta je veřejná volba výhodnější.

Václav Klaus v rozhovoru pro Český rozhlas odmítl tahanice kolem způsobu volby. Podle něj to je nedůstojné, domnívá se však, že logická volba je tajná. Tak to ostatně vždy bylo kromě první volby Václava Havla v roce 1989.

Předsedu vlády Mirka Topolánka (ODS) postoj zelených zaskočil a pohrozil i rozpadem koalice. Je však přesvědčen, že se politici dohodnou a nenechají spor dojít do ústavní krize.

Politolog Jiří Pehe se domnívá, že by situaci, pokud se politici nedokáží shodnout, měl řešit Ústavní soud. „Interpretaci ústavy by měl řešit Ústavní soud,“ řekl pro Respekt.cz Pehe. „Pokud správně čtu ústavu, tak ta říká, že prezident se volí na společné schůzi obou komor a postupuje se podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny,“ míní Pehe.

Pak by sněmovna mohla Senát v tomto případě přehlasovat. To se však nelíbí senátorům, kteří tvrdí, že obě komory parlamentu jsou si rovny a případnou volbu prezidenta by pak napadli u Ústavního soudu.

„Ústavní krizi se podařilo úspěšně vyvolat Miroslavu Šloufovi, potažmo důchodci z Vysočiny. Kdyby nevykládal, kdo za scénou lobbuje, tak k tomu vůbec nemuselo dojít,“ je přesvědčen Pehe.