Vláda souhlasila s dvojím občanstvím

Vláda v pondělí schválila věcný záměr zákona, který počítá s dvojím občanstvím. Připravovaný zákon o státním občanství hodlá podpořit vazbu českých krajanů žijících v zahraničí na Českou republiku.

Podle údajů ministerstva zahraničí žijí ve světě na dva miliony občanů, kteří se hlásí k českým kořenům. Nejvíce to je v USA (1,2 až 1,5 milionu), Kanadě (80 až 120 tisíc), Rakousku (kolem 50 tisíc), Německu, Slovensku, Británii, Argentině, Austrálii, Francii a Švýcarsku.

Podle předkladatele, ministerstva vnitra, nebude nutné v budoucnu při žádosti o české občanství předkládat doklad o pozbytí svého dosavadního státního občanství.

„Z pohledu bývalých státní občanů České republiky je také přihlíženo k tomu, že tito vesměs neztratili vazby k České republice a jejímu společenskému dění a pokud se již v rámci krajanské a jiné činnosti nepodílejí, tak by se v budoucnu rádi ve větší míře podíleli na politickém a společenském dění ve své původní vlasti, v jejíž prospěch mohou využít svých zkušeností a vzdělanostního potenciálu,“ uvedlo tiskové oddělení vlády.

Starosta Sokola v Paříži Jiří Bystřický se nedomnívá, že by pro krajany žijící ve Francii měl zákon o dvojím občanství v dnešní době větší význam. „Pokud mohu odhadnout situaci v Sokole Paříž, nemyslím, že by tato změna měla velký ohlas mezi našimi členy. Většina z nich se již narodila ve Francii a ti, kteří sem emigrovali, se svého českého občanství nezřekli,“ uvedl pro Respekt.cz.

Předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) se záměrem vlády souhlasí. „S principem dvojího občanství nemám problém. Vím, že na to poukazovali především krajané žijící v zahraničí,“ řekl Hamáček.

Na dotaz redakce Respekt.cz, zda tato možnost nepřichází téměř 19 let po pádu komunismu pozdě a nemělo se na krajany pamatovat dříve, lakonicky poznamenal: „Určitě. To je věc, která mohla být vyřešena již dávno. Stále však to má smysl.“

Potvrzuje to i místopředseda (a bývalý předseda) Ústředí Českého a slovenského sdružení v Kanadě Miloš Šuchma. Opožděnou snahu české vlády přeci jenom vítá. „Tento návrh skutečně přichází pozdě, nicméně přeci jen přichází, protože o dvojí občanství je mezi členy krajanských organizací skutečně zásadní zájem,“ uvedl pro Respekt.cz.

Jaké by mohly být důvody toho, že dříve nebyla politická vůle usnadnit Čechům žijícím v cizině získat občanství Československa a později nově založené České republiky?

Restituční nároky

Hovoří se o nemožnosti restituovat majetek v České republice. David Šejch (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru, si myslí, že restituční nároky krajanů mohly skutečně hrát svoji roli a především možnost zneužití žádosti o dvojí občanství. „Restituční pochybnosti o tom, že by někteří občané žádali účelově o české občanství a následně by se ucházeli o restituční nároky vůči ČR,“ hledá vysvětlení Šejch.

Šuchma tvrdí, že tento aspekt skutečně krajany poškozuje. „V souvislosti s dvojím občanstvím se rozhodně domníváme, že těm občanům, kteří neměli v době právní účinnosti restitučních zákonů české občanství by měla být dána příležitost, aby své restituční nároky mohli uplatnit, vedle skutečnosti, že restituce proběhly nedůsledně a nedostatečně.“

Senátor a místopředseda Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí Jaroslav Kubera (ODS) tvrdí, že možnost dvojího občanství prosazuje celou řadu let. „Jedná se spíše o morální rovinu, než o restituční, či majetkovou,“ míní Kubera.

Podle senátora si krajané především stěžují na propadnutí termínů, kdy bylo možné o české občanství požádat. Podle zákona z roku 1999 to bylo možné do září 2004. Jednalo se o občany, kteří emigrovali z Československa v letech 1948 až 1989. I když Senát navrhoval zrušit tuto lhůtu, vláda a sněmovna s tímto návrhem nesouhlasily.

Volební právo

Kubera upozorňuje i na další sporný bod. Tím je volební právo krajanů. Nyní mohou občané ČR volit i v zahraniční, bohužel stále ne korespondenčně nebo přes internet. „Myslím si, že volit v Ontariu do komunálních voleb v Teplicích není rozumné. Něco jiného je v celostátních volbách.“

Právě možnost, že by několik stovek tisíc krajanů mohlo volit ve sněmovních volbách, znepokojuje především KSČM. Komunisté mají z pochopitelných důvodů mezi krajany jen minimální podporu, spíše naopak. Potvrzuje to i Šuchma, který tvrdí, že krajanům žijícím v Kanadě se nelíbí, že komunisté jsou v Česku nadále legální politickou stranou.

„Naše organizace se brzy po sametové revoluci v roce 1989 zasazovala o dekomunikazaci české společnosti, protože z důvodů komunismu v Československu jsme odešli. Považujeme zákaz nedemokratické KSČM nebo její radikální reformu pod jiným jménem za zásadní nutnost České republiky, protože pokud nebudou odstraněny přežitky komunistického režimu, do té doby nebude skutečná demokracie,“ uvedl Šuchma.

Kubera potvrzuje, že příležitost využít potenciálu občanů českého původu žijících v zahraničí byla již promarněna. "To je nekomentovatelné. Padesát let totality. Co zanechali v hlavách českých lidí, to je něco strašného,“ prohlásil emotivně Kubera.

Politolog Rudolf Kučera se obává, že iniciativa vlády přichází pozdě. „V prvních letech po listopadu nebyl zájem, aby krajané zasahovali do politického dění. Vždy tu byla představa, že si to tady uděláme lépe sami,“ řekl Respektu.cz. Připouští, že se jedná o moderní krok. „Zahraniční komunitu to již odcizilo. Myslím, že už je pozdě.“

Krajané v Kanadě hodnotí situaci optimističtěji. „Nedávná návštěva českého ministerského předsedy Mirka Topolánka byla chápána jako upřímná. My jen doufáme, že nezůstane pouze u slov,” uvedl Šuchma.